Přeskočit na obsah

Rumunské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rumunské námořnictvo
Vlajka rumunského námořnictva
Vlajka rumunského námořnictva
ZeměRumunskoRumunsko Rumunsko
Velikost3 fregaty
7 korvet
3 rychlé hlídkové čluny
6 minolovek / minonosek
Nadřazené jednotkyOzbrojené síly Rumunska

Rumunské loďstvo tvoří námořní složku ozbrojených sil Rumunska. Dělí se na námořnictvo a dunajskou flotilu. Oficiálně založeno bylo v roce 1860. Dnes ho tvoří cca 6900 osob.[1] Velení námořnictva sídlí v přístavu Constanta. Ten je zároveň základnou říční flotily.[1] Hlavní síly námořnictva tvoří tři fregaty, 7 korvet, 5 minolovek a řada hlídkových plavidel. Dunajská flotila provozuje monitory, dělové a hlídkové čluny.

Přístav Constanta za druhé světové války

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Rumunské námořnictvo se účastnilo druhé světové války na straně Osy. V té době se dělilo na námořní divizi a dunajskou říční flotilu. V době vypuknutí války mělo námořnictvo okolo 40 válečných lodí, z toho 17 říčních (celkem 7 říčních monitorů, často pocházejících z dob Rakouska-Uherska). Námořní síly mohly nasadit čtyři torpédoborce tříd Mărăşti a Regele Ferdinand, ponorku Delfinul, tří korvety, tří dělové čluny, tří torpédové čluny a minonosku Amiral Murgescu.[1] Během války je posílilo několik nových lodí, například dvě ponorky a šest torpédových člunů. Oproti sovětskému námořnictvu byly rumunské síly velmi slabé a proto se rumunské námořnictvo za války soustředilo na doprovod konvojů, minové operace a pobřežní obranu.[1] V srpnu 1944 rumunské námořnictvo disponovalo 54 plavidly na Černém moři (z toho 25 pomocných) a 137 plavidly na Dunaji (z toho 100 pomocných).[1] Po podepsání příměří v roce 1944 museli Rumuni odevzdat své lodě Sovětskému svazu.

Studená válka

[editovat | editovat zdroj]

V poválečném období se Rumunsko orientovalo na Sovětský svaz a získávalo z něj i zbraně. Po válce byly až na výjimky postupně vráceny roku 1944 odevzdané rumunské válečné lodě. V šedesátých letech došlo k vyřazení torpédoborců. Nový torpédoborec Mărășești rumunské námořnictvo získalo v roce 1985 vlastní výstavbou. Fakticky se ale jedná spíše o fregatu, neboť loď byla odlišně kategorizována z prestižních důvodů.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Rumunské námořnictvo se podílí na mezinárodních misích. Fregata Regele Ferdinand se například roku 2012 zapojila do protipirátské Operace Atalanta.[2]

Fregata Mărășești
Korveta Admiral Petre Bărbuneanu
Korveta Contra-Amiral Eustațiu Sebastian

Rychlé hlídkové čluny

[editovat | editovat zdroj]

Minolovky a minonosky

[editovat | editovat zdroj]
Mircea
  • Třída Sandown – minolovky
    • Sublocotenent Ion Ghiculescu (M-270)
  • Třída Lt. Remus Lepri – minolovky
    • Lt. Remus Lepri (DM-24)
    • Lt. Lupu Dinescu (DM-25)
    • Lt. Dimitrie Nicolescu (DM-29)
    • SLt. Alexandru Axente (DM-30)

Pomocné lodě

[editovat | editovat zdroj]

Říční flotila

[editovat | editovat zdroj]
Říční monitor

Dělové čluny

[editovat | editovat zdroj]

Hlídkové čluny

[editovat | editovat zdroj]

Letecká technika

[editovat | editovat zdroj]

Rumunské námořnictvo disponuje třemi vrtulníky IAR 330[3] v navalizované variantě IAR 330 Naval.

Plánované akvizice

[editovat | editovat zdroj]
  • Hlídková lodě (2 ks) – Plánuje nákup ve otevřené soutěži.[4]
  1. a b c d e f Romania [online]. European Defence Information [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Romanian Navy frigate ROS REGELE FERDINAND joins EU NAVFOR [online]. EU NAVFOR Somalia, rev. 2012-10-01 [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30. (anglicky) 
  3. HOYLE, Craig, Daria Glazunova, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, Antoine Farard. World Air Forces 2018 [online]. London: Flightglobal, December 2017. S. 27. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Planurile de înzestrare ale Armatei României. MApN vrea să cumpere două nave de patrulare maritimă, pentru suma de 300 de milioane de euro [online]. Mediafax.ro, rev. 2024-07-16 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. (rumunsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]