Leopard 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopard 2
Německý Leopard 2A7
Německý Leopard 2A7
Typ vozidla Hlavní bojový tank
Země původu Německo Západní Německo
Historie výroby
Výrobce Krauss-Maffei Wegmann
Maschinenbau Kiel
Návrh 70. léta
Období výroby 1979–dosud
Vyrobeno kusů 3480
Základní charakteristika
Posádka 4
Délka 7,7 m
Šířka 3,75 m
Výška 3,0 m
Hmotnost 62,3 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování Kompozit 3 generace; zahrnující ušlechtilou ocel, wolframovou a plastovou náplň s keramickými komponenty.
Hlavní zbraň 1× 120mm hladce vrtaný kanón Rheinmetall L55, 42–50 střel
Sekundární zbraně 2× kulomet MG3A1 ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
Pohon

12válcový vodou chlazený diesel MTU MB 873 Ka-501
1 103  kW (1 500 PS)

při 2 600 ot/min.
Odpružení torzní tyče
Max. rychlost 72,6 km/h
Dojezd 550 km

Leopard 2 je německý hlavní bojový tank průběžně vyvíjený od 70. letech 20. století do současnosti německou společností Krauss-Maffei Wegmann. První verze tohoto tanku vstoupila do služby v roce 1979, v následujících letech postupně nahrazovali starší typ Leopard 1. Různé verze sloužily a slouží v německých ozbrojených silách a v armádách 16 dalších států mezi nimiž je např. Polsko, Švédsko, Řecko, Turecko a další.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj nástupce tanku Leopard 1 byl zahájen počátkem 70. let. Již v letech 19723 bylo vyrobeno celkem 17 prototypů osazených kanóny ráže 105 a 120 mm. Kanón ráže 120 mm vybavený ejektorem od firmy Rheinmetall o délce 44 ráží byl nakonec vybrán jako základní zbraň nového typu. V roce 1977 získala společnost Krauss-Maffei Wegmann zakázku na výrobu prvních 1800 vozidel pro německý Bundeswehr.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Vývoj různých verzí tanku probíhal kontinuálně od roku 1979. Hlavní část dnes představují verze Leopard 2A4 s kolmo tvarovaným pancéřováním věže, verze 2A5 a verze 2A6. Poslední vyráběné verze (2A6, 2A7) mají šípovitě tvarovaný přídavný pancíř věže spolu s řadou dalších vylepšení. Všechny modely jsou vybaveny digitálním systémem řízení palby s laserovými dálkoměry, plně stabilizovanou hlavní zbraní a koaxiálním kulometem, a také pokročilým nočním viděním a pozorovacím zařízením. Tank má schopnost zasáhnout pohyblivé cíle při pohybu na nerovném terénu.

  • Leopard 2 (nebo také A0) - základní verze, výroba 380 ks v letech 1979–82
  • 2A1 – instalace termovizních přístrojů, výroba 750 ks v letech 1982–4
  • 2A2 – modernizace série A0 v letech 1984–7
  • 2A3 – instalace digitálního radiového vybavení, výroba 300 ks v letech 1984–5
  • 2A4 – vylepšená věž, automatizovaný systém řízení palby, výroba 1075 ks vč. Pz-87 v letech 1985–92
  • 2A5 – přídavné šípovité pancéřování věže
  • 2A6 – nový 120mm kanón Rheinmetall L55 (délka 55 ráží) s hladkým vývrtem hlavně
  • 2A7 – představen v roce 2010, modulární pancíř, lepší jízdní vlastnosti
  • 2A7+ – modulární pancíř, lepší jízdní vlastnosti, určený i pro boj v městském terénu
  • 2A7V - modernizace tanků 2A4, 2A5, 2A6 a 2A7 pro Bundeswehr s dodávkami od roku 2020, vysokotlaký 120mm kanón Rheinmetall L55A1, programovatelná munice, přídavné pancéřování, modernizace elektronických systémů[1]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1979 bylo vyrobeno více než 3 480 tanků Leopard 2 všech verzí. Výroba probíhala v továrně společnosti Krauss-Maffei Wegmann v Mnichově a ve firmě Maschinenbau v Kielu. V licenci jej vyráběla také firma Federal Construction Works ve švýcarském Thunu.

Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]

Německé Leopardy 2A4 a 2A5 byly nasazeny v průběhu bojů v Kosovu v rámci mezinárodních jednotek KFOR,[2] německé, kanadské a dánské Leopardy byly nasazeny v Afganistanu a několik tureckých Leopardů vtrhlo koncem roku 2016 do Sýrie.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Leopard 2A7+ na výstavě EUROSATORY 2010

V roce 2015 byl Leopard 2 ve výzbroji armád následujících států:

  • Rakousko – 114 tanků verze 2A4
  • Kanada – 80 ks verze A4, 20 ks verze 2A6
  • Dánsko – 57 ks verze 2A5DK, 6 ks verze 2A4
  • Finsko – 139 ks verze 2A4
  • Německo – 250 ks verzí 2A4, 2A6, 2A7 (další uskladněny)
  • Řecko – 183 ks verze 2A4, 170 ks verze 2A6 HEL
  • Indonésie – 103 ks verze 2A4
  • Nizozemsko – 44 ks verze 2A6
  • Chile – 132 ks 2A4

Zájem Armády České republiky[editovat | editovat zdroj]

Leopard 2A4 španělské armády

Zástupci AČR navštívili v červenci 2016 španělskou vojenskou základnu u Zaragozy, kde se zajímali o uskladněné tanky Leopard 2A4, které chce Španělská armáda prodat.[3] Později vyšlo najevo, že z nákupu zřejmě sejde, protože španělské Leopardy jsou ve špatném technickém stavu.[4]

Plánované modernizace[editovat | editovat zdroj]

Společnost Rheinmetall připravuje na rok 2018 výraznou modernizaci stávajícího kanónu ráže 120 mm (L55). Bude se jednat o vysokotlakou verzi s typovým označením L55A1 u níž bude možné použít výkonnější munici. Jednou ze zvažovaných modernizací je náhrada kanónu ráže 120 mm o délce 55 ráží novým podstatně výkonejším kanónem ráže 130 mm o délce 51 ráží. Technologický demonstrátor tohoto kanónu s celkovou délkou 6630 mm a hmotností 3300 kg představila firma Rheinmetall na výstavě EUROSATORY 2016.[5]

Náhrada novým typem[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2015 oznámilo německé ministerstvo obrany plány na vývoj nastupce řady tanků Leopard 2. Tank s pracovním názvem Leopard 3 je od července 2015 vyvíjen ve spolupráci s Francií v rámci projektu KANT (joint venture mezi německou KraussMaffei Technologies GmbH a francouzským výrobcem tanků Nexter Systems).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejnovější tanky Leopard 2A7V pro německou armádu. Armádní noviny [online]. 28. září 2017. Dostupné online.  
  2. 1,500 horse power: Maintenance on the Airfield Prizren [online]. www.nato.int. Dostupné online.  
  3. Armáda ČR se zajímá o španělské tanky Leopard 2A4. Armádní noviny [online]. 17. července 2016. Dostupné online.  
  4. Polská armáda sílí a zajímá se o budoucí tanky Leopard 3. Armádní noviny [online]. 4. srpna 2016. Dostupné online.  
  5. Německý 130mm kanon proti ruskému tanku T-14 Armata [online]. www.technet.cz. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]