Thun (kanton Bern)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thun
Thun
pohled na Thun od jezera
Thun – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 557,6 m n. m.
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Kanton Bern
Thun
Thun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 21,6 km²
Počet obyvatel 43 317
Hustota zalidnění 2 005,4 obyv./km²
Správa
Starosta Raphael Lanz
Oficiální web www.thun.ch
Adresa obecního úřadu Rathaus
Telefonní předvolba 033-225
PSČ 3600-3645
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thun (francouzsky: Thoune) je švýcarské město ve správním celku Thun v kantonu Bern, čítající 43 317 obyvatel [1] (s přilehlými aglomeracemi až 90.000, údaj k 1. lednu 2006).

Město se nalézá přibližně 30 km jižně od Bernu na březích řeky Aara, která vytéká z Thunského jezera (Thunersee). Nachází se zde největší vojenská posádka v zemi a vojenské muzeum. Kromě cestovního ruchu a strojního inženýrství je zde potravinářský průmysl a vydavatelství, které mají pro město velký hospodářský význam.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Thun - 17. století
Thun - L.P. 1830
Thun - kolem roku 1900

Oblast Thunu byla osídlena již v dobách neolitu, přibližně od roku 2500 před Kristem. V době Bronzové zde mezi řekou Aarou a Thunským jezerem existovalo množství osad. Název města pochází z keltského slova „Dunnum“, znamenajícího „Opevněné město“. Roku 58 př. n. l. dobyly římské legie téměř celé území dnešního Švýcarska a brzy se Thun stal jedním z center římské správy v oblasti.

Římané byli z Thunu i ze zbytku dnešního Švýcarska vyhnáni Burgundy kolem roku 400. Řeka Aara se stala hranicí mezi křesťanskými Burgundy a pohanskými, německy mluvícími Alamany, žijícími na severu. Oblast dnešního města se poprvé zmiňuje v 7. století v kronice Historia Francorum franského mnicha Fredegara. Název samotného města je pak prvně zmíněn roku 1133 jako Tuno.

Oblast Thunu byla začleněna do Svaté říše římské roku 1033, když Konrad II. získal titul burgundského krále. Císařové pak pověřili, v Bernu sídlící, Zähringeny podřízením nepoddajných šlechticů středního Švýcarska. Kolem roku 1190 vybudoval vévoda Berchtold V. Zähringenský ve městě thunský hrad a rozšířil město. Po Berchtoldově smrti roku 1218 připadlo jeho území Ulrichovi Kyburskému.

V roce 1264 získal Thun městská práva a v roce 1384 bylo město koupeno kantonem Bern. V letech 1798-1803 bylo město metropolí kantonu Oberland, jednoho z kantonů Helvétské republiky.

V roce 1819 byla ve městě založena vojenská škola, která existuje doposud a postupně se vyvinula v hlavní vojenskou školu ve Švýcarsku. Thun byl napojen na švýcarské železnice roku 1859, telefon zde byl zaveden v roce 1888.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Thun má podle statistického úřadu[2] rozlohu 21,6 km2. Z této rozlohy je 32,1% využito pro zemědělské účely, 19,7% je zalesněno, 45,6% plochy představují stavby a zbytek 2,5% jsou řeky, ledovce a hory. Místní správa [1] uvádí 21,7 km2, zastavěná plocha a dopravní cesty 48%, zemědělská plocha 22%, voda a lesy 21% a armádní využití 9%.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatelstva podle statistiky z roku 2000 [2] je 20,1% ve věku do 19. let, 60,8% v produktivním věku 20–64 let a 19% ve věku nad 64 let. Místní informace z roku 2010[1] uvádějí přesnější věkové rozdělení: 17,9% obyvatel ve věku do 19. let, 26,4% ve věku 20-39 let, 28,4% ve věku 40-59 let, 21,8% ve věku 60-79 let a 5,5% obyvatel ve věku nad 80 let.

Náboženské vyznání[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo vyznává následující náboženství[1]: evangelické 61,2%, římsko-katolické 14%, katolické 0,2%, ostatní 6,4% a bez vyznání je 18,2% obyvatel.

Hovorový jazyk[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenějším jazykem[2] je němčina, kterou hovoří 90,5% obyvatel, na druhém místě je italština s 1,8% mluvících a albánštinu používá 1,3% obyvatel, zbytek jsou různé jazyky. Vzdělání obyvatel v produktivním věku zahrnuje 20,6% pouze se základním vzděláním, 57,3% se středoškolským vzděláním a 17,6% obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

Politická struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Politické[2] rozložení občanů podle voleb v roce 2007: FDP 13,8%, CVP 6,1%, SPS 22,1, SVP 29,2%, CSP 6,2%, Green (Zelení) 14,1%, malé pravicové strany 7,0%, malé levicové strany 0%, ostatní strany 1,6%.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Hrad
Radnice

Hrad Thun – Schlossmuseum[editovat | editovat zdroj]

Hrad[3][4], jedinečná dominanta města, pochází 12. století a nechal jej postavit Herzog Berchtold V. von Zähringen v roce 1190 na místě původního rytířského hradu. Výrazně vysoká střecha pochází z bernského období, z let 1430 až 1436. Hrad nebyl do roku 1429 trvale obýván. V prostorách hradu je umístěno muzeum zaměřené na historii oblasti za uplynulých 4.000 let.

Radnice – Rathaus[editovat | editovat zdroj]

První radnice[5] byla postavena v roce 1500 jako jednopatrová budova, kde v přízemí byl sál a v patře kanceláře. Později byla radnice přestavěna do současné podoby. V roce 1685 došlo ke sloučení původní radnice s domem Grand Weibel z roku 1585. Současná radnice má sedm oblouků podloubí, dvě patra a rohovou věž. Zastřešení tvoří vysoká valbová střecha. V roce 1995 proběhla poslední rekonstrukce a byla opravena fasáda.

Zámeček Schadau

Zámeček Schadau[editovat | editovat zdroj]

Zámeček Schadau[6] byl postaven stavitelem Pierre-Charles Dusillonem pro bankéře z Neuchâtel, Denise Alfreda de Rougemont v letech 1846 až 1854 v neogotickém slohu. Zámek se nachází v pěkné lokalitě na jižním břehu jezera Thun v místě, kde z jezera vytéká řeka Aare.

Wocherovo panorama – Thun-Panorama[editovat | editovat zdroj]

Toto panorama[7][8] je nejstarší dochované kruhové malované panorama na světě, vytvořené v letech 1809-1814. Autorem díla je basilejský kleinmeister Marquard Wocher, tématem je pohled na okolí města Thun zachycující uličky města až vzdálené vrcholky Bernských Alp. Panorama se nachází v parku u zámečku Schadau a v roce 1957 bylo zapsáno do seznamu švýcarského kulturního dědictví.

Muzeum umění – Kunstmuseum Thun[editovat | editovat zdroj]

Muzeum umění[9][10] je umístěno v bývalém luxusním hotelu Thunerhof přímo u řeky Aare. Muzeum vzniklo v roce 1949 a soustřeďuje díla méně známých mistrů, moderní umění švýcarska, švýcarský Pop Art i díla současných umělců.

Vojenské muzeum – Schweizer Armeemuseum[editovat | editovat zdroj]

Schweizer Armeemuseum[11][12] shromažďuje ve vnitřních a venkovních expozicích na 100.000 muzejních dokumentů a exponátů související se švýcarským vojenstvím ale i národní identitou. Jedná se o dokumenty, uniformy, výstroj, zbraně, techniku, dopravní prostředky a další výzbroj a výstroj švýcarské armády.

Muzeum páry – Vaporama[editovat | editovat zdroj]

Vaporama

Vaporama [13][14] soustřeďuje na 50 parních strojů různé konstrukce a velikosti. Ke zhlédnutí jsou různé etapy vývoje parních strojů z let 1859-1960, tedy celé jedno století.

Gastronomické muzeum – Gastronomiemuseum[editovat | editovat zdroj]

Schweizer Gastronomiemuseum [15][16] vzniklo v roce 1988 na zámku Schadau. Soustřeďuje informace o historii gastronomie Švýcarska od 16. století, mimo 5.000 knižních titulů věnovaných gastronomii v různých jazycích je k vidění i nejmenší kuchařka na světě, kuchyňské vybavení a další exponáty.

Muzeum hraček – Spielzeugmuseum[editovat | editovat zdroj]

Muzeum hraček[17][18] soustřeďuje exponáty z let 1850-1860, které pocházejí se soukromých sbírek. K vidění jsou panenky, domy, potraviny, kuchyně, medvídci, stavebnice, modely aut, cínoví vojáčci a další. Muzeum bylo otevřeno v roce 2005 jako soukromá iniciativa a není financováno z veřejných zdrojů. Vstupné je dobrovolné ale vítané.

Muzeum proutěných výrobků – Flechtmuseum[editovat | editovat zdroj]

Muzeum proutěných výrobků[19][20] je na ploše 50 m2 je k vidění na 500 výrobků z proutí jako jsou židle, kočárky, košíky, klobouky, hračky a jiné. Expozice se jednou za rok obměňuje.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Galerie[21][22] v domě umění představuje současnou tvorbu a díla švýcarských umělců.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Jezero Thun a pohled na Bernské Alpy, včetně pohledu na vrcholy Niederhorn, Niesen, Stockhorn a Jungfrau

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thun na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Thun info
  2. a b c d Swiss Federal Statistical Office - Thun
  3. Hrad Thun - Schlossmuseum
  4. Schlossmuseum Thun
  5. Radnice - Rathaus
  6. Zámeček Schadau
  7. Wocherovo
  8. Thun - panorama
  9. Kunstmuseum Thun
  10. Muzeum umění - Kunstmuseum Thun
  11. Verein Schweizer Armeemuseum
  12. Vojenské muzeum - Schweizer Armeemuseum
  13. Schweizerisches Dampfmascinen-Museum Thun
  14. Muzeum páry - Vaporama
  15. Schweizerisches Gastronomiemuseum Thun
  16. Gastronomiemuseum
  17. HAUS ZUM ENGEL
  18. Muzeum hraček - Spielzeugmuseum
  19. Die IGK SCHWEIZ unterstützt das private Flechtmuseum
  20. Muzeum proutěných výrobků - Flechtmuseum
  21. Galerie Rosengarten
  22. Galerien
  23. Thun - Gabrovo

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]