Interlaken

Interlaken
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°41′0″ s. š., 7°52′0″ v. d.
Nadmořská výška	568 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Interlaken-Oberhasli
	Interlaken Interlaken, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,27 km²
Počet obyvatel	5 610 (2018)
Hustota zalidnění	1 313,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.interlaken-gemeinde.ch
PSČ	3800
Označení vozidel	BE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interlaken je obec (malé město) v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Leží mezi Brienzským a Thunským jezerem, kterým také vděčí za svůj název. Interlaken je znám zejména jako turistická destinace v oblasti Berner Oberland. Žije zde přibližně 5 600^[1] obyvatel.

Geografie

Interlaken se nachází v pohoří Berner Oberland na úseku řeky Aary mezi Brienzským a Thunským jezerem. Řeky Lütschine z jihu a Lombach ze severu vyplnily údolí mezi oběma jezery svými sedimenty a vytvořily na řece Aare širokou rovinu zvanou Bödeli. Na ní leží obce Interlaken, Matten, Bönigen a Unterseen. Úsek řeky mezi jezery je dlouhý téměř šest kilometrů. Ve středověku bylo koryto Lütschine posunuto směrem na východ, aby se vodní dílo vlévalo do Brienzského jezera a neohrožovalo již osadu Interlaken svými splaveninami a záplavami. Toto stavební opatření je považováno za první velkou úpravu vodního toku na území Švýcarska. Vedle Aary vede od Thunského jezera k přístavišti u železniční stanice Interlaken západ plavební kanál vybudovaný v 90. letech 19. století. Nad kanálem se nachází hydroelektrárna Interlaken, postavená v roce 1894, která využívá část šestimetrového výškového rozdílu mezi Brienzským a Thunským jezerem.

Obec Interlaken zahrnuje část roviny jižně od řeky Aary, jižní břeh podél plavebního kanálu až k Thunskému jezeru a pás na severním svahu až k Wannichnubelu (1585 m n. m.). Na tomto strmém jižním svahu se v oblasti Wanniwald nachází přírodní rezervace Bleikiwald, která je zařazena do Spolkového seznamu suchých luk a pastvin národního významu jako cenný polosuchý travní porost. Na hřebeni západně od této hory se nachází vyhlídka Harder Kulm (v oblasti Unterseenu), která je dostupná lanovkou. Na Heimwehfluh (660 m n. m.) na jihu (na území obce Matten) se lze dostat po železnici i po silnici. Obce Interlaken, Unterseen, Matten, Wilderswil a Bönigen tvoří dohromady aglomeraci s přibližně 20 000 obyvateli.

Interlaken historicky patří do farnosti Gsteig. Dnes se nazývá „reformovaná farnost Gsteig-Interlaken“ a je rozdělena na tři menší farnosti, přičemž Interlaken patří do farnosti Interlaken-Matten.

Sousedními obcemi Interlakenu jsou Matten bei Interlaken, Bönigen, Ringgenberg a Unterseen.

Obec má výhodnou polohu na spojnicích Bern – Grimselpass – Valais, Bern – Sustenpass – Uri, Bern – Brünigpass – Lucern a Montreux – Interlaken – Brünigpass – Lucern. Z Interlakenu se rozvětvují údolí Lauterbrunnen a Grindelwald, čímž se Interlaken stává centrem východní části Berner Oberlandu.

V Interlakenu překračuje řeku Aaru 22 mostů a lávek. Z katastru Interlakenu je 26,4 % využito pro zemědělské účely, zalesněno je 21,6 %. Zbytek oblasti, tj. 45,2 % je zastavěno a 6,9 % jsou řeky, ledovce a hory.

Historie

Až do roku 1891 se obec jmenovala Aarmühle a poté dostala svůj současný název Interlaken.^[2] Nachází se na ploštině Bödeli mezi Thunským a Brienzským jezerem, k čemuž odkazuje i název obce, který je odvozen z latinského inter lacūs (mezi jezery). Na pečeti sousední obce Unterseen, která se používá od roku 1280, je nápis: S[igillum] Civitatis Inderlapen (tedy Pečeť obce Inderlapen).

V pozdním středověku, kdy město Bern začalo určovat panství kláštera Interlaken, panství Unspunnen s hradem Unspunnen a městečko Unterseen, se pojem Interlaken vztahoval na oblast před městskou branou Unterseenu.

Kolem roku 1130 nechal baron Seliger von Oberhofen postavit na místě zvaném Matten mezi Thunským a Brienzským jezerem dřevěnou modlitebnu, z níž vznikl klášter Interlaken. Klášter patřil řádu augustiniánů. V Interlakenu žilo asi 30 mnichů a laiků podle augustiniánské řehole. V roce 1133 přešel klášter pod patronát císaře Lothara III. Na řece Aaře stál klášterem pravděpodobně založený mlýn Aarmühle.^[3] V roce 1224 vzalo klášter pod svou ochranu město Bern. Ženský klášter, který existoval vedle mužského kláštera, byl zrušen v roce 1484.^[2]

Po reformaci připadlo území Interlakenu v roce 1528 po zrušení kláštera Bernu. V budovách bývalého kláštera sídlil bernský hofmistr Interlakenu.

V roce 1798 se Interlaken stal sídlem stejnojmenného okresu v kantonu Oberland, který však byl již v roce 1803 začleněn do kantonu Bern. Od roku 1831 je Interlaken hlavním městem okresu Interlaken. Ten byl v roce 2010 sloučen do správního obvodu Interlaken-Oberhasli.

Kolem roku 1800 hory Berner Oberlandu objevili a popsali cestovatelé včetně Johanna Wolfganga von Goetheho, lorda Byrona a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Ve druhé polovině 19. století se Interlaken rozvinul v turistické letovisko a opětovný rozmach zaznamenal po vybudování dráhy Berner Oberland-Bahn do Lauterbrunnenu a Grindelwaldu v roce 1890 a dráhy Jungfraubahn v roce 1912.^[2]

Významné pro rozvoj cestovního ruchu byly slavnosti Unspunnenfest a Tellské hry, které jsou běžně spojovány s Interlakenem, ale konají se na území sousedních obcí Wilderswil a Matten; avšak slavnosti Unspunnen se nyní konají v samotném Interlakenu.

V roce 1913 byl vybudován lodní kanál od Thunského jezera k železniční stanici Interlaken West.

Během druhé světové války sídlilo v Interlakenu v letech 1941–1944 ve vile Cranz (nyní patřící místní samosprávě) velitelství armády generála Guisana. V Bödeli se nacházelo letiště Interlaken Reduit a pět dělostřeleckých děl ve skalních stěnách v okolí.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1764	1850	1880	1900	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010	2018
Počet obyvatel	397	1054	2085	2962	3771	4368	4738	4735	4852	5176	5199	5429	5610

Úředním jazykem Interlakenu je němčina, ke které se hlásí jako k primárnímu jazyku 83,4 % obyvatel. Na dalších místech je s 3,9 % portugalština a s 2,8 % italština.

Podnebí

Interlaken – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Průměrné denní maximum [°C]	1,9	4,3	8,5	12,8	17,3	20,4	23	22	18,8	13,8	7,1	2,7	12,7
Průměrná teplota [°C]	−1,2	0,4	3,6	7,4	11,6	14,7	16,9	15,9	13,1	8,5	3	−0,4	7,8
Průměrné denní minimum [°C]	−4,1	−3,1	−0,7	2,6	6,5	9,7	11,9	11,4	8,7	4,6	0	−3,1	3,7
Průměrné srážky [mm]	75	76	85	89	109	139	128	145	81	78	90	80	1 174
Dní se srážkami	10,1	9,6	12,1	11,8	13,9	14,2	12,8	13,5	9	8,4	10	10,1	135,5
Zdroj: MeteoSchweiz ^[4] 8 May 2009

Hospodářství a turismus

Interlaken je jedním z hlavních turistických center oblasti Berner Oberland a disponuje infrastrukturou 60 hotelů s přibližně 4100 lůžky, šesti mládežnickými ubytovnami nebo hostely s přibližně 450 lůžky, osmi kempy s 1045 místy a prázdninovými byty s přibližně 1000 lůžky. Nejznámějším hotelem je Victoria-Jungfrau Grand Hotel & Spa a nejstarším je hotel Interlaken (od roku 1323). Sdružení Tourismus-Organisation Interlaken TOI (zkráceně Interlaken Tourism) prezentuje nejen nabídku přímo v Interlakenu, ale zastupuje také obce Unterseen, Matten, Wilderswil na plošině Bödeli a sousední obce Saxeten a Gsteigwiler. Jako zastřešující značky zastupuje TOI také obce a města v okolí jezer Brienz a Thun a přírodní park Diemtigtal.

Město nabízí turistům základnu, z níž je možno uskutečnit výlety do okolí vlakem nebo autobusem. Hlavní atrakcí je masiv Jungfrau (4158 m n. m.) a sedlo Jungfraujoch (3450 m n. m.), přístupné přes Grindelwald. Další zajímavostí je Mystery Park, paranormální zábavný park ve vlastnictví Ericha von Dänikena, který byl uzavřen v roce 2006 po třech letech výstavby a následně z finančních důvodů znovuotevřen v roce 2009.

V současné době je hlavním příjmem města turistický ruch, i když je zde několik výrobních firem různé velikosti a různého zaměření. V minulosti byl pro město důležitý i textilní a hodinářský průmysl a tisk.

Doprava

Železniční doprava

Interlaken má dvě železniční stanice: stanice Interlaken Ost se nachází asi kilometr od Brienzského jezera a stanice Interlaken West je na konci plavebního kanálu a nabízí přestup z pravidelných lodí, plujících po jezerech, na vlak. Obě stanice jsou napojeny na švýcarskou síť spojů kategorie InterCity. Interlaken je tak s necelými 5500 obyvateli nejmenší švýcarskou obcí, která má více než jednu stanici InterCity (po Basileji, Curychu a Grenchenu).

Interlaken Ost je výchozím bodem úzkorozchodné trati Brünigbahn společnosti Zentralbahn, vedoucí přes Meiringen do stanice Lucern a Berner-Oberland-Bahn, která je rovněž úzkorozchodná, do Grindelwaldu a Lauterbrunnenu.

Z Interlakenu Ost vede trať normálního rozchodu, tzv. Thunerseebahn, která nyní patří společnosti BLS, přes Interlaken West do Spiezu, kde se napojuje na hlavní trať BLS (Valais – Lötschberg – Spiez – Thun – Bern). Regionální vlaky jezdí do Spiezu každou hodinu. Meziměstské vlaky jezdí každou půlhodinu z Interlakenu přes Bern do Basileje; některé pokračují také jako vlaky ICE směrem na Frankfurt nad Mohanem a Berlín. Přes Zweisimmen do Montreux jezdí Golden Pass Express. Do Paříže jezdí také přímé spojení TGV (od prosince 2021).

Silniční doprava

Interlaken je napojen na hlavní silniční síť prostřednictvím dálnice A8. V obci se nacházejí dva sjezdy, Interlaken West a Interlaken Ost.

Ze Spiezu prochází obcí Interlaken společně hlavní silnice č. 6, která vede přes údolí Haslital do průsmyku Grimselpass, a hlavní silnice č. 11, která vede do průsmyku Sustenpass, a překračují zde řeku Aaru. Hlavní silnice 221 vede z Bernu přes Thun a podél Thunského jezera do Interlakenu a dále do Grindelwaldu.

Od roku 1914 byla konečná stanice tramvaje Steffisburg – Thun – Interlaken na nádraží Interlaken West. V roce 1939 byla tramvaj zrušena a doprava převedena na autobusovou dopravu; v současnosti je linka dopravního podniku STI provozována pod číslem 21.

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Interlaken na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
↑ ^a ^b ^c ^d DUBLER, Anne-Marie. Interlaken (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-11-01 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. (německy)
↑ GALLATI, Rudolf. Aarmuehle Interlaken 1838–1988. Eine Ortsgeschichte. Interlaken: Verlag Schlaefli AG, 1991. 315 s. (německy)
↑ Temperature and Percipitation Average Values-Table, 1961-1990 [online]. Federal Office of Meteorology and Climatology MeteoSwiss [cit. 2009-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2009. (German, French, Italian)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Interlaken na Wikimedia Commons
(německy) – oficiální stránky

[7f97606afd925732b792729f5ac227eefd5faad1-1] Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].

[hls-2] DUBLER, Anne-Marie. Interlaken (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-11-01 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. (německy)

[3] GALLATI, Rudolf. Aarmuehle Interlaken 1838–1988. Eine Ortsgeschichte. Interlaken: Verlag Schlaefli AG, 1991. 315 s. (německy)

[MeteoSchweiz-4] Temperature and Percipitation Average Values-Table, 1961-1990 [online]. Federal Office of Meteorology and Climatology MeteoSwiss [cit. 2009-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2009. (German, French, Italian)

[1]

[2]

[3]

[4]