Thunské jezero
| Thunské jezero | |
|---|---|
.jpg) Pohled na jezero od jihu | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 46°41′ s. š., 7°43′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 48,4 km²[1] |
| Délka | 17,5 km |
| Šířka | 3,5 km |
| Objem | 6,5 km³ |
| Povodí | 2500 km² |
| Max. hloubka | 217[1] m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 558[1] m n. m. |
| Přítok vody | Aara, Kandler |
| Odtok vody | Aara |
| Sídla | Thun, Interlaken |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thunské jezero (německy Thunersee) je jezero na severním úpatí Bernských Alp ve Švýcarsku. Jezero se nachází v kantonu Bern. Jde zároveň o největší jezero, které se nachází pouze v jednom švýcarském kantonu.
Geografie, historie
[editovat | editovat zdroj]Jezero leží v tektonické kotlině. Má srázné zalesněné břehy. Po poslední době ledové vzniklo v místech, kde dnes leží dvě jezera, velké jezero, takzvané Wendelsee. Usazeniny úlomků z různých horských toků (především z řek Lombach a Lütschine) vytvořily zhruba uprostřed jezera rovinu, zvanou Bödeli. Tato náplavová rovina, na níž dnes leží obce Interlaken, Matten a Unterseen, rozdělila jezero na dvě samostatná jezera, Thunské a Brienzské. Na severním břehu jezera leží obce Hilterfingen, Oberhofen, Gunten, Merlingen a Sundlauenen a na jižním břehu Spiez, Faulensee, Krattigen, Leissigen a Därligen. V severní kotlině Thunského jezera se již od mladší doby bronzové rozkládaly kůlové osady na ploše nejméně 15 000 metrů čtverečních.[2]
Objem Thunského jezera činí přibližně 6,5 km³. Jezero má rozlohu 48,3 km², je 17,5 km dlouhé a maximálně 3,5 km široké. Dosahuje maximální hloubky 217 metrů.
Město Thun, které dalo jezeru jméno, leží jeho severním cípu na řece Aaře, která přitéká z výše položeného Brienzského jezera, protéká jezerem a opouští Thunské jezero v jeho severním cípu. Dalším větším přítokem je řeka Kandler. Maximální odtok bez pomocných přelivů je 345 m³ za sekundu, průměrný odtok je 110 m³/s. Jeho hlavní přítok, Aara, je na jihovýchodě napájen Brienzským jezerem, které je o 6 m vyšší.
Při normálním stavu vody se hladina jezera nachází ve výšce 557,8 m n. m. Povodí Thunského jezera má rozlohu 2500 km². Během dlouhotrvajících přívalových dešťů se jezero rozlévá, protože odtoková kapacita řeky Aary je omezená. Od roku 2009 je v provozu přeliv, který má dodatečnou odtokovou kapacitu 100 m³/s. Regulace odtoku z Thunského jezera a přehradní funkce Thunského jezera chrání níže položené město Bern před některými záplavami.
Stejně, jako v jiných švýcarských jezerech, byla i v Thunském jezeře v letech 1945–1964 uložena munice, jejíž množství se odhaduje na 4500 tun.[3]
Fauna a flóra
[editovat | editovat zdroj]Rybářství je obživou pro mnoho obyvatel pobřeží. Výlov v roce 2001 činil 53 048 kg ryb. Ve Faulensee provozuje kantonální rybářská inspekce středisko pro chov ryb.
Síh thunský (Coregonus alpinus) je jedním ze sedmi endemických druhů síha v Thunském a Brienzském jezeře. Mezi další endemity patří síh Fatiův (Coregonus fatioi) a síh bělavý (Coregonus albellus); čtyři druhy z těchto dvou jezer nebyly před rokem 2010 ještě vědecky popsány a dva z nich byly ve stejné době uznány jako samostatné druhy.
Vinice se pěstují na březích Thunského jezera v obcích Thun, Spiez, Oberhofen a Hilterfingen. Bílé odrůdy jsou Müller-Thurgau a Chardonnay, červené odrůdy jsou Garanoir a Pinot Noir. Vinařská oblast Thunského jezera má od 1. ledna 2008 právní status AOC.
Lodní doprava
[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1835 provozoval Johannes Knechtenhofer se svými bratry na jezeře první parník Bellevue. Ve 21. století provozuje společnost BLS Schifffahrt provozuje flotilu deseti lodí, včetně historického pádlového parníku Blümlisalp z roku 1906 a také Drachenschiff (přestavěná motorová loď Stadt Thun).[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thunersee na německé Wikipedii.
- ↑ a b c Seen [online]. Bundesamt für Umwelt, 2020 [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Taucher im Thunersee untersuchen Pfahlbauten aus der Bronzezeit [online]. Berner Zeitung, 2020-01-06 [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Munition in den Seen muss geborgen werden [online]. swissinfo.ch, 2005-11-29 [cit. 2025-04-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ DVOŘÁK, Rudolf. Stále k službám. Země světa. 4.3.2021, roč. 20, čís. 3, s. 66–67. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thunské jezero na Wikimedia Commons - (německy) Lodní společnosti
- (německy) Protizáplavová ochrana na Thunském jezeře
- (německy) Turistika v okolí Thunského jezera
