Bodamské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Bodomské jezero.
Bodamské jezero
Bodamské jezero, satelitní pohled uprostřed léta
Bodamské jezero, satelitní pohled uprostřed léta
Rozměry
Rozloha 536 km²
Délka 63,3 km
Šířka 14 km
Max. hloubka 254 m
Poloha
Světadíl Evropa
Státy RakouskoRakousko Rakousko, NěmeckoNěmecko Německo, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
RakouskoSpolková země:
NěmeckoSpolkové země:
Kantony
Vorarlbersko
Bavorsko, Bádensko-Württembersko
Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen
Souřadnice:
Bodamské jezero
Blue pog.svg
Bodamské jezero
Ostatní
Typ tektonicko-ledovcový
Nadm. výška 395,6 m
Pobřeží 273 km
Přítok vody Rýn
Odtok vody Rýn
Ostrovy Mainau, Reichenau, Lindau
Sídla Friedrichshafen, Kostnice, Bregenz, Lindau

Bodamské jezero (německy Bodensee, francouzsky Lac de Constance, italsky Lago di Costanza nebo Lago Bodanico, anglicky Lake Constance) je druhé největší jezero v Alpách. Dochovaná listina z roku 890 zmiňuje jeho latinský název "lacus potmanicus", který byl odvozen od místa dnes nazývaného Bodman, které patří k nejstarším osídleným lokalitám v této oblasti. Jezero má rozlohu 536 km². Je 63,3 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 254 m. Leží v nadmořské výšce 395,6 m. Kotlina jezera byla dotvořena Rýnským ledovcem během Wurmského zalednění.

Leží na jihu Německa (Bavorsko, Bádensko-Württembersko), na západě Rakouska (Vorarlbersko) a na severovýchodě Švýcarska (Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen). Je největším jezerem v Rakousku a v Německu a druhým největším ve Švýcarsku. Je také třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. Na hladině jezera nejsou definované žádné oficiální hranice. Když vystoupilo v roce 1648 Švýcarsko ze Svaté říše římské národa německého, nic se nedohodlo.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Mapa Bodamského jezera

Břehy jsou většinou ploché nebo mírně kopcovité, pouze na jihu vysoké a skalnaté. Délka pobřeží je 273 km. Hlavní a největší část jezera tvoří Horní jezero (Obersee). Na severozápadě se rozděluje na dvě oddělené části:

  • Überlingské jezero (Überlinger See) leží u něj město Überlingen.
  • Dolní jezero (Untersee), které se skládá z
    • Rýnského jezera (Rheinsee),
    • Zellského jezera (Zeller See) a
    • Gnadenského jezera (Gnadensee).

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře se nacházejí tři větší ostrovy:

Ostrov Reichenau, pohled ze švýcarské strany
  • na ostrově Lindau v severovýchodní, bavorské části jezera, se rozkládá historické jádro stejnojmenného města.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Jezero slouží jako přirozený regulátor odtoku Středního Rýnu, který jím protéká. Kromě Rýnu má dalších 236 malých přítoků, z nichž nejvýznamnější jsou Bregenzer Ach, Argen, Radolfzeller Aach, Linzer Aach, Steinach a Schussen.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Voda v jezeře má modrozelenou barvu a je průzračná. Zamrzá velmi zřídka a mírní klima přilehlých oblastí. Vyskytují se zde vlny s dlouho periodou.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Před Überlingenem, Německo

Vyskytuje se zde mnoho významných druhů ryb, například (pstruh obecný jezerní, mník jednovousý).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Důležitými městy, která byla za dob lodní nákladní dopravy i významnými přístavy, jsou dnes především turistické cíle Lindau, Friedrichshafen, Kostnice (Konstanz), Bregenz.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]