Bodamské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Bodomské jezero.
Bodamské jezero

Bodamské jezero, satelitní pohled uprostřed léta
Poloha
Světadíl Evropa
Státy RakouskoRakousko Rakousko, NěmeckoNěmecko Německo, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
RakouskoSpolková země:
NěmeckoSpolkové země:
Kantony
Vorarlbersko
Bavorsko, Bádensko-Württembersko
Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen
Zeměpisné souřadnice 47°38′0″ s. š., 9°22′0″ v. d.
Rozměry
Rozloha 536 km²
Délka 63,3 km
Šířka 14 km
Max. hloubka 254 m
Ostatní
Typ tektonicko-ledovcový
Nadm. výška 395,6 m n. m.
Pobřeží 273 km
Přítok vody Rýn
Odtok vody Rýn
Ostrovy Mainau, Reichenau, Lindau
Sídla Friedrichshafen, Kostnice, Bregenz, Lindau
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bodamské jezero (německy Bodensee, francouzsky Lac de Constance, italsky Lago di Costanza nebo Lago Bodanico, anglicky Lake Constance) je druhé největší jezero v Alpách. Dochovaná listina z roku 890 zmiňuje jeho latinský název Lacus potmanicus, který byl odvozen od místa dnes nazývaného Bodman, které patří k nejstarším osídleným lokalitám v této oblasti. Jezero má rozlohu 536 km². Je 63,3 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 254 m. Leží v nadmořské výšce 395,6 m. Kotlina jezera byla dotvořena Rýnským ledovcem během Wurmského zalednění.

Leží na jihu Německa (Bavorsko, Bádensko-Württembersko), na západě Rakouska (Vorarlbersko) a na severovýchodě Švýcarska (Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen). Je největším jezerem v Rakousku a v Německu a druhým největším ve Švýcarsku. Je také třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. Na hladině jezera nejsou definované žádné oficiální hranice – když roku 1648 vystoupilo Švýcarské spříseženství ze Svaté říše římské národa německého, rozhraničení nebylo dohodnuto.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Mapa Bodamského jezera

Břehy jsou většinou ploché nebo mírně kopcovité, pouze na jihu vysoké a skalnaté. Délka pobřeží je 273 km. Hlavní a největší část jezera tvoří Horní jezero (Obersee). Na severozápadě se rozděluje na dvě oddělené části:

  • Überlingské jezero (Überlinger See) leží u něj město Überlingen.
  • Dolní jezero (Untersee), které se skládá z
    • Rýnského jezera (Rheinsee),
    • Zellského jezera (Zeller See) a
    • Gnadenského jezera (Gnadensee).

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře se nacházejí tři větší ostrovy:

Ostrov Reichenau, pohled ze švýcarské strany
  • na ostrově Lindau v severovýchodní, bavorské části jezera, se rozkládá historické jádro stejnojmenného města.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Jezero slouží jako přirozený regulátor odtoku Středního Rýnu, který jím protéká. Kromě Rýnu má dalších 236 malých přítoků, z nichž nejvýznamnější jsou Bregenzer Ach, Argen, Radolfzeller Aach, Linzer Aach, Steinach a Schussen.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Voda v jezeře má modrozelenou barvu a je průzračná. Zamrzá velmi zřídka a mírní klima přilehlých oblastí. Vyskytují se zde vlny s dlouho periodou.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Před Überlingenem, Německo

Vyskytuje se zde mnoho významných druhů ryb, například (pstruh obecný jezerní, mník jednovousý).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Důležitými městy, která byla za dob lodní nákladní dopravy i významnými přístavy, jsou dnes především turistické cíle Lindau, Friedrichshafen, Kostnice (Konstanz), Bregenz.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]