InterCity
InterCity (zkratka IC) je v České republice a některých dalších zemích druh expresního vlaku pro cestující, který jezdí na vnitrostátních trasách a jsou obdobou mezinárodních vlaků EuroCity. Z hlediska dopravních předpisů Českých drah je vlakem kategorie InterCity i vlak s obchodním označením SuperCity.
Obsah
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Tyto vlaky zpravidla nabízejí podobný komfort a parametry, jako vlaky kategorie EuroCity. Na rozdíl od vlaků EuroCity však pro vlaky kategorie IC neexistuje žádný závazný standard. Často jsou však uzpůsobeny místním podmínkám (zejména u vnitrostátních vlaků IC), takže nelze stanovit jednoznačná kriteria, která tyto vlaky splňují. Přesto ale si České dráhy daly více či méně závazná kriteria, jak má vlak kategorie InterCity vypadat. Má to být vlak se zaručenou kvalitou přepravy. Řazeny mají být moderní vozy 1. a 2. třídy případně i jídelní či bistro vůz.
Vlaky InterCity v České republice[editovat | editovat zdroj]
Prvním českým IC byl spoj 500/501 Jan Perner zavedený v jízdním řádu 1993/1994 mezi Bohumínem a Prahou. Využíval soupravy Deutsche Bahn, která přijížděla na EuroCity z Hamburku.[1]
V jízdním řádu 2011 byly v kategorii IC vedeny vlaky:
- Bohumín – Ostrava – Přerov – Břeclav (Helfštýn, Rastislav)
- Třinec – Havířov – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (Hutník)
- Bohumín – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha (Ostravan)
- Zlín – Přerov – Olomouc – Pardubice – Praha (Zlínský expres)
- Břeclav – Brno – Pardubice – Praha (Zdeněk Fibich)
- Brno – Pardubice – Praha (Brněnský drak, Josef Václav Myslbek)
- Praha - Pardubice - Staré Město u Uherského Hradiště - Veselí nad Moravou (Šohaj)
K prosinci 2011 přeznačily České dráhy všechny zbývající vlaky InterCity jako kategorii expres (Ex).[2] Od jízdního řádu 2012 tak jsou jedinými spoji IC vlaky dopravce RegioJet. Z pohledu dopravní kategorie jsou pak jako IC vedeny i vlaky SuperCity Pendolino. Koncem roku 2012 vyjely mezi Prahou a Ostravou také spoje LEO Express vedené jako InterCity číselné série 1350–1367, zatímco RegioJet nadále využívá sérii 1000–1017.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KRATOCHVÍL, Michal. Putování za historií slavných vlaků: IV. díl – Jan Perner [online]. www.railpage.net, 2007-07-12, [cit. 2013-09-10]. Dostupné online.
- ↑ SŽDC: Knižní jízdní řády platné od 11. prosince 2012
