RegioJet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RegioJet
Logo
Právní forma akciová společnost
Založeno 2009
Sídlo Brno, Česko Česko
Souřadnice sídla
Klíčoví lidé Radim Jančura, Jiří Schmidt[1]
Oblast výroby železniční doprava
Obrat 719 mil. Kč (2015)[2]
Výsledek hospodaření 35 mil. Kč (2015)[2]
Celková aktiva 807 mil. Kč (2015)[2]
Vlastní kapitál 216 mil. Kč (2015)[2]
Zaměstnanci 359 (2015)[2]
Mateřská společnost Student Agency, k.s.[2]
Majitel Radim Jančura
Oficiální web regiojet.cz regiojet.sk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Majitel firmy a předseda představenstva Radim Jančura
Jan Paroubek, v době přípravy a zahájení první linky provozní ředitel

RegioJet a.s. (VKM: RJ)[3] je provozovatel osobní železniční dopravy v Česku, sídlící v Brně. Stoprocentním vlastníkem je Student Agency vlastněná Radimem Jančurou, na některých nabídkách spolupracoval s německou pobočkou francouzské firmy Keolis.[4][5][6][7][8] Příležitostnou veřejnou železniční osobní dopravu společnost poprvé prováděla 24. dubna 2010, provoz první linky pravidelné osobní dopravy byl spuštěn 26. září 2011. V roce 2011 měla společnost ztrátu 59 mil. Kč,[9] v roce 2012 ztrátu prohloubila na 76 mil. Kč při tržbách 267 mil. Kč a v roce 2013 očekávala obdobnou.[10]

Sesterská společnost shodného názvu RegioJet a. s. se sídlem v Bratislavě je provozovatelem osobní železniční a autobusové dopravy na Slovensku.

Od února 2015 začala pod značkou RegioJet provozovat slovenská pobočka RegioJet i autobusovou dopravu. 4. dubna 2016 byl oficiálně zahájen rebranding autobusové dopravy české společnosti Student Agency na značku RegioJet.[11]

Historie společnosti[editovat | editovat zdroj]

Do obchodního rejstříku byla RegioJet a.s. zapsána 20. března 2009 s předmětem podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a od 6. října 2009 byl zapsán předmět činnosti „provozování dráhy a drážní dopravy“. Předsedou dvoučlenného představenstva je Radim Jančura, druhým členem je obchodní ředitel Jiří Schmidt.[1]

Provozní ředitel a člen představenstva Jan Paroubek dal ve firmě RegioJet čtyři dny po zahájení provozu výpověď (podle MF Dnes byla příčinou nespokojenost s nesystémovými zásahy vedení a špatným systémem řízení, což však na přímý dotaz odmítl komentovat) a 10. listopadu 2011 pronikla do médií zpráva, že nastupuje do obdobné funkce ke konkurenčnímu dopravci LEO Express, kde má rovněž připravit rozjezd linky Praha – Ostrava. Novým provozním ředitelem RegioJet od listopadu 2011 byl Petr Prchal, kterého do firmy přivedl a „vychoval“ Paroubek.[12]

Provozní ředitel Petr Prchal na jaře 2012 má ukončit působení v RegioJetu, dle mluvčího firmy z osobních důvodů, a od května 2012 má nastoupit do funkce vedoucího provozu v Leo Expressu. RegioJet v dubnu 2012 inzerátem na svém webu hledal nového provozního ředitele.[13]

Rané záměry Student Agency[editovat | editovat zdroj]

Praha–Ostrava a další záměry[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 vyjádřil Radim Jančura v několika rozhovorech záměr, že by se Student Agency v horizontu zhruba tří let stala i železničním dopravcem. Prvním záměrem bylo provozování dopravy na trase Praha–Ostrava, která by konkurovala vlakům EC/IC a SC Pendolino Českých drah,[14] výhledově naznačil i možnou účast na dotované regionální dopravě nebo na mezinárodní dopravě v trase Berlín–Praha–Vídeň.

V červnu 2007 Radim Jančura oznámil, že již probíhá výběrové řízení na výrobce vlaku pro trať Praha–Ostrava. Mělo jít o pět žlutých souprav v typické žluté firemní barvě (v prosinci 2007 upřesnil, že půjde dohromady o šest souprav, z toho jednu rezervní). Doprava měla být levnější a luxusnější než v Pendolinu Českých drah, pořizovací cena souprav měla být poloviční oproti Pendolinům, celkem asi 2 miliardy Kč. Výběrového řízení se účastnily firmy Siemens a Stadler, design vlaku se měl blížit vlakům ICE 3, jezdícím v Německu. Zahájení provozu v červnu 2007 předpokládal za dva roky, tedy od roku 2009 – předpokládal rok pro výrobu vlaku a rok pro homologaci – v pozdějších zprávách a rozhovorech pak uváděl tři roky, přibyl ještě rok pro „bohatnutí“. Zároveň oznámil záměr obsadit výhledově všechny železniční dálkové trasy.[15][16][17]

Jednání s Keolisem[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. května 2008 Jančura oznámil, že jedná o vytvoření společného podniku s třetím největším dopravcem v Evropě, francouzskou firmou Keolis, a že společně jednají se dvěma kraji, aby vyhlásily výběrová řízení na jimi dotovanou regionální železniční dopravu.[18]

Výběrové řízení Libereckého kraje[editovat | editovat zdroj]

Keolis Deutschland společně se Student Agency se ucházely ve výběrovém řízení o zakázku na provozování zhruba 35 % železniční dopravy (označované též Jizerskohorská železnice) objednávané Libereckým krajem na 15 let od prosince 2011, vyhlášeném na podzim roku 2008, avšak poté, co společně se třemi dalšími zájemci (České dráhy, Viamont a Arriva) z původních pěti postoupily do druhého kola, začátkem června ještě před podáním závazných nabídek ze soutěže odstoupily s odůvodněním, že jsou „poslední dva týdny soustavně varováni, že dumpingová cena Českých drah bude opět výsměchem rovné soutěži“ a že České dráhy mohou krýt ztráty prostřednictvím úhrad z ministerstva dopravy na rychlíkové spoje, u nichž úřad neprověřuje náklady, což je iracionální systém vymykající se kontrole. České dráhy se ohradily, že informaci o ceně nabízené Českými drahami mohla Student Agency získat pouze nelegální cestou. Mluvčí Českých drah rovněž firmu Student Agency nařkl, že zatím není schopna uvést jakýkoli železniční projekt v život a využívá této problematiky pouze ke svému zviditelňování.[19][20] Provozní ředitel Student Agency o několik dní později uvedl, že dvojice společností od podání závazné nabídky ustoupila na základě rozhodnutí firmy Keolis a že Student Agency tohoto ústupu lituje.[21]

Nabídka Jihomoravskému kraji[editovat | editovat zdroj]

Společnost Student Agency se na jednání s Jihomoravským krajem 3. února 2009 dohodla, že vypracuje nabídky na provozování jihomoravských linek S2, S3, S4 a S9.[22]

V březnu 2009 kraj oznámil záměr vyhlásit výběrové řízení na provozování železniční dopravy v kraji v reakci na to, že mu finanční požadavky Českých drah připadaly neúměrné.[23] Na jednání 8. září 2009, kde dopravce vystupoval již pod hlavičkou RegioJet, bylo dohodnuto omezení nabídky na linky S2 a S3, aby byla srovnatelná s obdobnou nabídkou Českých drah.[22]

Dosavadní smlouva s Českými drahami však byla v prosinci 2009 prodloužena do roku 2019, aby kraj zajistil podmínky čerpání státní dotace na základě Memoranda o zajištění stability, s tím, že od prosince 2016 může být až 55 % objemu ze smlouvy vyjmuto.[24] Situace, že kraj bez výběrového řízení prodloužil smlouvu dosavadnímu dopravci, ačkoliv věděl o zájmu jiné společnosti dopravu provozovat, a distancoval se od závěrů dosavadních jednání na půdě krajského úřadu a odmítl s tímto dopravcem i Sdružením železničních společností komunikovat, se stala v roce 2010 předmětem sporu mezi krajem a společnosti RegioJet. RegioJet rovněž kritizoval, že hejtman Hašek ve snaze obhájit krok kraje označoval dotyčné tratě „rozinkami“, ačkoliv jde o tratě s nejvyšší ztrátovostí v rámci IDS JMK a s nejvyšší prioritou obnovy vozového parku.[22] V září 2010 rada kraje záměr vyhlášení výběrového řízení schválila.[24] Student Agency v květnu 2010 zaslala Evropské komisi stížnost na netransparentní a diskriminační přístup krajů. Evropská komise kritizovala Českou republiku za chybný přístup k liberalizaci železniční dopravy a v červnu 2010 oznámila, že Českou republiku zažaluje u evropské justice. Na podzim 2010 Evropská komise prostřednictvím českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže požádala kraj o vyjádření, kraj v říjnu požádal o prodloužení 30denní lhůty pro odpověď. 25. listopadu 2010 rada kraje schválila svou 28stránkovou odpověď, v níž kraj údajně obvinil Radima Jančuru ze lži a hájil se tím, že žádný jiný dopravce nepředložil nabídku pro provozování dopravy v celém kraji a že všechny kraje uzavřely obdobné smlouvy bez výběrového řízení.[25]

28. února 2012 vydal Jihomoravský kraj tiskovou zprávu, že rada kraje schválila přípravu nabídkového řízení pro linky S6 a R6 IDS JMK (Brno – Bučovice – Kyjov – Zlínský kraj), které představují 18 % vlakové dopravy objednávané krajem, vybraný dopravce by měl dopravu převzít od prosince 2016. Kraj zvažoval i výběrové řízení na linky S2 a S3 (osobní vlaky Brno – Blansko – Česká Třebová a Brno – Tišnov), ale tento záměr zatím odložil.[26]

Záměry a propagační akce od vzniku RegioJetu[editovat | editovat zdroj]

Nabídka rychlíkové dopravy[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2009, krátce po odstoupení z výběrového řízení Libereckého kraje, Student Agency oznámila, že 15. června podá ministerstvu dopravy nabídku provozování rychlíkové dopravy. Přitom uvedla, že podle evropského práva by po podání takové nabídky muselo ministerstvo vypsat výběrové řízení, a že bude schopna nabídnout cenu až o 40 % nižší, než jsou náklady účtované na těchto trasách Českými drahami (cca 120 Kč/km).[21] Dceřiná společnost RegioJet pak podala nabídku provozování rychlíkové dopravy na 15 linkách, rozdělených do 3 souborů, od roku 2011. Linky měly být podle nabídky obsluhovány novými vlaky Siemens Desiro ML (50 souprav po třech až čtyřech vozech, soubor linek 1 a 2 – elektrické jednotky) a Desiro Classic (35 souprav, soubor linek 3 – dieselové jednotky). Společnost vyjádřila připravenost vstoupit s jinými dopravci do tarifních svazů.[27] 15. června 2009 skutečně RegioJet ministerstvu dopravy nabídl provozování rychlíků od roku 2011 po dobu 10 let na 15 železničních linkách, na něž by nasadil nové elektrické a dieselové vlaky. Jedná se zhruba o polovinu rozsahu rychlíkové dopravy objednávané ministerstvem dopravy ČR bez výběrových řízení u Českých drah. Partnerem pro investice do vlaků měla být podle některých zdrojů francouzská firma Keolis,[5] podle jiných zdrojů naopak v této nabídce Keolis zaangažován nebyl.[7]

Nabídka se týkala linek:[7]

Plzeňský kraj 2009[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský kraj vyhlásil v roce 2009 výběrové řízení na provozování dopravy na třech neelektrizovaných tratích (Plzeň–Blatno, Plzeň–Domažlice a Nýřany – Heřmanova Huť) od prosince 2011 do prosince 2026. Nabídky měly být otevírány 29. a 30. října a výsledky vyhlášeny v polovině listopadu. Zadávací podmínky si vyzvedlo 8 firem, do soutěže se přihlásily České dráhy, Viamont, ČSAD Jablonec a RegioJet.[28]

28. října 2009 vydala vláda „Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou“ a všechny kraje i ministerstvo dopravy uzavřely urychleně a bez výběrového řízení dlouhodobé smlouvy na 10 let s opcí na dalších 5 let s Českými drahami. 3. prosince 2009 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007, které nařizuje výběrová řízení pro přidělování zakázek ve veřejné železniční dopravě.

5. listopadu 2009 bylo oznámeno, že rada kraje soutěž zrušila.[29][30] Soukromí dopravci včetně RegioJet se proti upevnění monopolu Českých drah ostře ohradili.

Žluté jaro na železnici[editovat | editovat zdroj]

Jízdenka z propagační jízdy

V dubnu 2010 RegioJet oznámil reklamní provoz soupravy Siemens Desiro vypůjčené od leasingové firmy. Souprava ve žluté barvě a pod značkou RegioJet o víkendech 24. a 25. dubna a 1. a 2. května 2010 jezdila za symbolické jízdné na trati 132 mezi Děčínem a Krupkou, první vlak vyjel 24. dubna 2010 v 9:00 hodin z Děčína hl. n. Ve všedních dnech od 26. dubna do 7. května souprava jezdila mezi Ústím nad Labem a Litvínovem (tratě 130 a 134). Akce měla vyvrátit tvrzení některých sociálnědemokratických hejtmanů, že Student Agency nikdy s žádnými vlaky nevyjede, a měla ukázat, jak mohou moderní vozidla přispět ke zjednodušení a zkvalitnění dopravní obsluhy.[31] Kvůli technickým problémům trati i velkému zájmu cestujících (4000 za první víkend) měly tyto reklamní vlaky v prvních dnech zpoždění (první spoj nabral hodinové zpoždění, další spoje kolem 10 minut) na něž dopravce reagoval zrušením symbolického jízdného a kompenzačním rozdáváním tatranek a džusů a rozpojením soupravy tak, že po zbytek dne jezdil po trati každý vůz samostatně. V rámci akce „Žluté jaro na železnici“ by tato souprava během tří měsíců měla být prezentována ve většině českých krajů.[32]

Jihočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 2010 Jihočeský kraj a koordinátor veřejné dopravy JIKORD připustily možnost vyhlášení výběrového řízení až na 25 % objemu železniční dopravy v kraji, které umožňuje desetiletá smlouva s Českými drahami a.s., na provozování regionální železniční dopravy v závazku veřejné služby v prostoru západně od Českých Budějovic a jižně od Strakonic, na tratích 194 České Budějovice – Černý Kříž, 197 Číčenice – VolaryNové Údolí a 198 Strakonice–Volary. V červnu 2010 jednatelé JIKORDu hovořili o vyhlášení výběrového řízení v roce 2011 a zahájení provozu v prosinci 2012.[33][34] V reakci na oznámení uspořádala společnost RegioJet v pondělí 21. června prezentační jízdy na trase České Budějovice – Český Krumlov.[34] RegioJet zde také prezentoval svůj on-line odbavovací systém umožňující platit platební kartou i číst elektronické průkazy jiných dopravců.[34] V listopadu 2011 schválilo zastupitelstvo Jihočeského kraje záměr na realizaci nabídkového řízení „Provozního souboru Šumava“ včetně časového harmonogramu, v lednu 2012 bylo zveřejněno předběžné oznámení EU. Vyhlášení soutěže proběhlo v roce 2014, RegioJet se ale do ní nepřihlásil.

Plzeň–Domažlice[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2010 společnost oznámila, že nejdříve od jara 2011 chce provozovat dopravu na trati Plzeň–Domažlice (současně ke stejnému datu ohlásila i záměr ohledně trasy Praha–Olomouc–Ostrava (–Žilina)). Pro obě tyto tratě zažádala o kapacitu dopravní cesty.[35]

Na trati Plzeň–Domažlice v červnu a červenci 2010 RegioJet jezdila pronajatými reklamními vlaky Siemens Desiro Classic.[35] Informace o provozování dopravy v západních Čechách se již později v médiích neobjevovaly.

Praha–Ostrava–Žilina (–Košice)[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2010 společnost oznámila, že nejdříve od jara 2011 chce provozovat dopravu na trati Praha–Olomouc–Ostrava (–Žilina).[35] Podle článku ze 20. září 2010 jí SŽDC kapacitu dopravní cesty přidělila.[36] Na přelomu let 2010 a 2011 se firma připravovala spustit od poloviny roku 2011 expresní dopravu vlaky IC na trase Praha–Ostrava–Čadca–Žilina.[37] 11. dubna 2011 směřoval dopravce přípravy na spuštění dopravy na začátku léta 2011.[38] 26. září 2011 byl pak skutečně zahájen provoz mezi Prahou a Havířovem a od prosince 2011 byl jeden pár spojů prodloužen do Žiliny.

Na rok 2012 plánovala prodloužení trasy do Košic a zrušení autobusových linek Student Agency v této trase.[37]

Po úspěchu ve výběrovém řízení a uzavření smlouvy na provozování dotované dopravy na trase Bratislava – Dunajská Streda – Komárno v prosinci 2010 RegioJet oznámil, že se zajímá i o další slovenské relace, pro které mohou být vyhlášena výběrová řízení, a o trasu Bratislava–Žilina–Košice. Plánoval vytvoření slovenské divize.[39]

V polovině dubna 2014 společnost oznámila záměr provozovat vlaky na trase Bratislava-Žilina-Košice od prosince 2014.[40]

Od 11. října 2014 začal RegioJet provozovat jeden denní pár spojů mezi Prahou a Košicemi. Na těchto spojích také poprvé začal používat restaurační vůz s možností konzumace teplých jídel.

Praha–Brno–Břeclav[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. září 2011 proběhla médii zpráva, že Radim Jančura chce navrhnout Ministerstvu dopravy převzetí současných vlaků Českých drah na trase PrahaBřeclav (se zachováním stávajícího jízdního řádu, ale bez potřeby dotací).[41]

Začátkem ledna 2013 Brněnský deník napsal, že Radim Jančura chce ministra dopravy Zbyňka Stanjuru přesvědčit, aby mohl na této trati jezdit bez výběrového řízení, bez dotací a bez konkurence dotované dopravy ČD, avšak že se nebrání vstupu konkurence, která by jezdila na vlastní komerční riziko. Předchozí ministr Pavel Dobeš na podobné požadavky a nabídky reagoval poukazem na schválený harmonogram liberalizace dálkové železniční dopravy. Jančura avizoval, že by byl schopen zajistit provoz 16 párů vlaků mezi Prahou a Brnem, z nichž většina by pokračovala minimálně do Vídně nebo do Bratislavy.[42]

Společný projekt s Deutsche Bahn[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. září 2011 proběhla médii zpráva, že Radim Jančura vyjednává s Deutsche Bahn o společném provozování mezinárodních spojů do Berlína či Hamburku.[41]

Koncem dubna 2012 DB oznámily, že se ještě nedohodly na budoucí spolupráci na provozování vlaků na trase Praha–Drážďany–Berlín–Hamburk s žádným dopravcem, ale rozhodly se, že budou dále jednat exkluzivně již jen se Student Agency. Dozorčí rada Českých drah na základě této informace schválila zrušení smlouvy na chystaný nákup souprav Railjet, které byly určeny pro tuto trasu.[43] Společnosti DB i RegioJet údajně deklarovaly, že nový dopravce převezme provoz vlaků na této relaci již od prosince 2013 a že je na tento krok připravena. DB však v srpnu 2012 oznámily odložení změny dopravce a požádaly České dráhy o prodloužení spolupráce o jeden rok. Důvody odložení termínu žádná ze stran nezveřejnila, iDnes zmiňuje nejmenované lidi z oboru, kteří za hlavní příčinu považují nedostatek vlaků ze strany RegioJetu. České dráhy mezitím deklarovaly zájem provozovat na této trati vlaky i nadále a začaly jednání s jiným německým dopravcem. Mluvčí ministerstva dopravy oznámil, že ministerstvo má i nadále zájem tyto vlaky na českém úseku objednávat, ale že bude dotovat jen jednoho z dopravců.[44] Po dalším odkládání ale DB začalo jednat o smlouvě o desetiletém provozu od prosince 2015 opět s ČD.[45]

Ostrava–Opava–Krnov–Olomouc[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Výběrové řízení na dopravce na rychlíkové lince Olomouc–Krnov–Ostrava.

27. března 2012 vypsalo ministerstvo dopravy výběrové řízení na provozování rychlíkové dopravy na trase Ostrava–Opava–Krnov–Olomouc s požadovaným zahájením provozu 14. prosince 2014, na dobu 15 let, tj. do konce platnosti jízdního řádu pro období 2028/2029. Z 10 zájemců, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci, nabídku nakonec podali 16. října 2012 jen dva zájemci, a to konsorcium dvou společností skupiny Arriva a společnost RegioJet.[46][47] Arriva vlaky v nabídce požadovala kompenzaci (dotaci) 189 Kč na vlakokilometr, RegioJet 188 Kč.[46] RegioJet nabídl dopravu novými vlaky, Arriva nabídla tři varianty, počítající s využitím nových nebo nově rekonstruovaných vlaků.[47]

České dráhy, a.s. údajně jako jediné musely při zadávání objednávky na nové soupravy postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. PESA Bydgoszcz pak s toutéž nabídkou, kterou ČD musely odmítnout, oslovila RegioJet, která se s ní přihlásila do soutěže.[48]

V polovině ledna 2013 ministerstvo dopravy oznámilo, že vyřadilo nabídku, kterou podala Arriva společně s TRANSCENTRUM bus, protože nedodala potřebná osvědčení o vzdělání vedoucích zaměstnanců. Soutěžní podmínky vyžadovaly ve vedení dvě odborně způsobilé osoby, zatímco drážní zákon vyžaduje pouze jednu. Pokud by Arriva neuspěla s odvoláním, takže by zbyla jen jedna nabídka, muselo by ministerstvo soutěž zrušit.[49] Arriva se proti rozhodnutí odvolala a po zamítnutí odvolání vyzvala ministerstvo, aby soutěž nerušilo a zakázku přidělilo zbylému zájemci, RegioJetu.[50] Po zrušení výběrového řízení ministerstvo dopravy 26. března 2013 oznámilo, že zakázku bez další soutěže zadá společnosti RegioJet, která v soutěži zůstala jako jediná, pokud RegioJet bude ochoten jezdit za podmínek, které navrhl ve své soutěžní nabídce. RegioJet zájem potvrdil.[51]

20. května 2013 ministr dopravy Zbyněk Stanjura oznámil, že se ministerstvo s RegioJetem dohodlo na základních předpokladech uzavření smlouvy.[52] Podle informace z 9. července 2013 se odcházející ministr Zbyněk Stanjura nakonec rozhodl smlouvu nepodepsat a následující ministr Zdeněk Žák s podpisem váhá a chce nejprve znovu vše prověřit a probrat.[53][54]

Pravidelný provoz[editovat | editovat zdroj]

Praha – Havířov – Žilina[editovat | editovat zdroj]

Radim Jančura a souprava vlaku RegioJet pro trasu Praha–Ostrava
Sestřih z provozu RegioJetu na železničních tratích v Česku
Občerstvení na první lince RegioJet v prvních týdnech provozu s kávou zahrnutou v ceně jízdného

Od 26. září 2011 provozovala společnost na podnikatelské riziko provozovatele s financováním ING Lease a Société Générale Equipment Finance[55] pravidelnou vlakovou dopravu, a to bez objednávky Ministerstva dopravy, pouze s kompenzacemi žákovských, studentských a důchodcovských slev z veřejných prostředků.[56]

Společnost začala se třemi páry spojů mezi Prahou a Havířovem, od 31. října 2011 v souvislosti s přidáním třetí soupravy přibyl čtvrtý pár spojů.[57] Výhledově mělo trasu obsluhovat 6 souprav 9 páry spojů denně.[58] Od prosince 2011 jezdí vlaky v pravidelném dvouhodinovém intervalu a i do dalších stanic Ostravska (Český Těšín, Třinec), jeden pár spojů začal zajíždět až do Žiliny. Od prosince 2012 se odjezdy směrem na Prahu posunuly o 1 hodinu zpět a z Prahy vlaky vyjíždějí 12 minut po celé hodině.

Stanice linky RegioJet od zahájení provozu: Praha hlavní nádražíPraha-LibeňPardubice hlavní nádražíÚstí nad OrlicíZábřeh na MoravěOlomouc hlavní nádražíHranice na MoravěOstrava-SvinovOstrava hlavní nádražíOstrava-StodolníHavířovČeský TěšínTřinecČadcaKysucké Nové MestoŽilina. Všechny spoje kromě IC 1006 a IC 1013 končily ve směru od Prahy či začínají ve směru do Prahy v Havířově. Provoz spojů mezi Havířovem a Žilinou byl zahájen až v prosinci 2011.

Od 9. prosince 2012 bylo zrušeno zastavování ve stanicích Praha-Libeň a Ústí nad Orlicí město. V Zábřehu na Moravě zastavuje jen první ranní spoj na Prahu IC 1000 a poslední večerní spoj na Třinec IC 1017.

Vlak je tvořen lokomotivou řady 162 a 4-5 rekonstruovanými vozy rakouských drah řady Ampz a ABmz s 48 místy k sezení.[59][60] Typické řazení vozů pětivozového vlaku je symetrické, Ampz + ABmz + Ampz + ABmz + Ampz.[61]

Kapacita vlaku je 240 míst, během roku 2012 má být zvýšena až na 400 míst, ve druhé polovině roku 2012 mají přibýt i vozy 1. třídy.[60]

Od zahájení provozu jezdily vlaky vždy s dvojicí lokomotiv. Od prosince 2011, kdy začaly být všechny lokomotivy využity, jezdily vlaky už jen s jednou lokomotivou, přičemž záložní lokomotiva se strojvůdcem měla stát v polovině trasy, v České Třebové. RegioJet chtěl s Českými dráhami jednat o tom, aby za určitý poplatek v případě poruchy poskytly náhradní lokomotivu, ale České dráhy o tom odmítly jednat.[60] České dráhy rovněž odmítly zpřístupnit RegioJetu svou myčku.[60]

Ve vlaku je poskytováno cestujícím jednoduché občerstvení, káva či voda zdarma, ostatní za nízkonákladové ceny. V každém voze je k dispozici jedna stevardka či stevard.[60] Vlaky jsou povinně místenkové, přeprava stojících cestujících je vyloučena.

K začátku listopadu 2011, po přidání třetí soupravy, dopravce vyčíslil počet svých stevardů a stevardek na 70.[57] Za období od 26. září do 31. října 2011 uvádí více než 30 tisíc přepravených cestujících.[57]

Zahájení provozu doprovázel značný mediální ohlas. V jeho rámci byla věnována velká pozornost i selháním dopravce. 21. září 2011 odpoledne, pět dní před zahájením provozu s cestujícími, projela lokomotiva RegioJet při svém přesunu v Lipníku nad Bečvou návěst Stůj a poškodila výhybku. Strojvedoucí byl do vyšetření případu stažen ze služby, škodu mluvčí Drážní inspekce odhadl na 300 tisíc korun.[62] Hned první den provozu došlo v Záboří nad Labem kolem 20. hodiny k poruše lokomotivy vlaku IC 1016 s následkem 20minutového zpoždění[63] (některé zdroje uváděly více 32minutové zpoždění, na příjezdu do Prahy 27minutové, přičemž na webových stránkách RegioJetu po celou dobu visela informace, že vlak má 0 minut zpoždění[64]). V úterý 27. září, druhý den provozu, vlak IC 1010 přejel stanici Hranice na Moravě a musel být zastaven záchrannou brzdou a k nástupišti nacouvat.[63] Ředitel Českých drah Petr Žaluda posměšně komentoval, že čtyřvozové vlaky RegioJet jezdí pro jistotu se dvěma lokomotivami pro případ, že by jedna selhala.[58] Ke kritice se připojil i exministr dopravy Vít Bárta, kterého kvalita vlaků zklamala.[65]

29. září 2011 České dráhy v rámci akce ČD Promo zlevnily některé relace, zejména obyčejné jízdné na trase PrahaOstrava, Praha–Brno a Praha – Hradec Králové. Jelikož nová cena jízdného z Prahy do Ostravy se přesně shoduje s cenou nabízenou Regiojetem, obvinil mluvčí Regiojetu Aleš Ondrůj, dříve vedoucí odboru komunikace ČD, České dráhy z nekalé soutěže a zneužití dominantního postavení na trhu.[66]

Za rok 2012 RegioJet ohlásil v prosinci 2012 ztrátu 30 až 50 milionů Kč, což odůvodnil „predátorskými cenami“ Českých drah na trati mezi Prahou a Ostravou.[67] Obsazenost vlaků vyčíslil na asi 80 procent.[68] V polovině února 2013 vyčíslil ztrátu za rok 2012 na asi 50 milionů Kč s tím, že ztráta měla být dotována ze zisku společnosti Student Agency za rok 2012, kterou v té době odhadoval na asi 130 milionů korun.[69] V srpnu 2013 byla ztráta za rok 2012 vyčíslena na 76 milionů Kč při tržbách 267 milionů Kč. Na rok 2013 očekával Radim Jančura obdobný výsledek. Ze svého negativního hospodářského výsledku viní cenovou politiku Českých drah, které se rozhodl po napadení u antimonopolního úřadu v této věci napadnout i soudně. Ztráty chce hradit z ostatních aktivit, celá skupina Student Agency vykázala zisk 110 milionů korun při tržbách přes 1,6 miliardy korun.[70][71] Z veřejných prostředků dostala firma RegioJet za studentské slevy v roce 2012 kompenzaci z veřejných prostředků 33,3 mil. Kč.[72][73]

RegioJet nejprve oznámil, že k 1. listopadu 2013 na lince zruší přepravu vozíčkářů, protože kvůli administrativním a technickým problémům docházelo ke zpožďování vlaků,[74] České dráhy si za jedno použití zvedací plošiny účtovaly 3600 až 7200 korun a objednání bylo nutné nejméně den a půl předem.[75] RegioJet však uvedl, že pracuje na nápravě, a na svém webu doporučuje handicapovaným využít služeb společnosti Leo Express.[74] Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása tento krok označil za diskriminační a uvedl, že záměrně chce situaci vyhrotit.[74] RegioJet poté své rozhodnutí zmírnil a uvedl, že neodmítá přepravu vozíčkářů, ale pouze objednávku plošin pro nakládání vozíčkářů do vlaku, a místo toho nabízí, že bude cestující s postižením nakládat palubní personál ručně, jako to v některých případech dělal i dosud. Pan Jančura si s panem Krásou situaci vyříkali a pak Krása začal zjišťovat, zda České dráhy takto nezneužívají plošiny pořízené z veřejných peněz.[76] Dne 31. října 2013 uspořádali zástupci handicapovaných rozloučení s přepravou vozíčkářů a u té příležitosti na základě provedené zkoušky ruční nakládání odmítli jako nedůstojné: dvojici stevardů museli vypomoci přítomní novináři a vozík a cestujícího bylo nutno přenášet odděleně. Pan Čipera ze sdružení rovněž kritizoval přístup Českých drah a uvedl, že plošina by měla být vybavením každého nástupiště a neměli by za to chtít ani korunu, maximálně nějaký manipulační poplatek ve výši 100 až 200 korun.[75]

Bratislava – Dunajská Streda – Komárno[editovat | editovat zdroj]

Radim Jančura při prezentační jízdě Bratislava – Komárno 26. dubna 2011

27. prosince 2010 RegioJet získal devítiletou smlouvu se slovenským ministerstvem dopravy na dotovanou vlakovou dopravu na trati z Bratislavy do Komárna přes Dunajskou Stredu od 4. března 2012. Objem smlouvy činí cca 1,25 mil. vlkm ročně při nákladech (reálné ceně) 5,7 za vlkm.[77] Po přičtení zisku a odečtení výnosů bude úhrada činit 4,52 za vlkm bez přičtení propláceného poplatku za dopravní cestu (odhad 1,45 € za vlkm) a bez započtení inflace.[78] Roční dotace má být asi 7,1 miliónu eur, což je o 1,3 miliónu méně, než byla dosavadní dotace státnímu dopravci.[79] Zakázku získala společnost v rámci veřejné soutěže MDVRR SR vypsané ministrem dopravy Lubomírem Vážným za účelem přímého zadání výkonů ZSSK a získání dotací z Operačního programu doprava (OPD).[39]

Provoz měl RegioJet zajišťovat moderními dieselovými klimatizovanými jednotkami Bombardier Talent,[77] které by umožnily zkrátit jízdní doby v úseku Bratislava – Dunajská Streda na 43 minut.[80][81] Rozsah dopravy je plánován na hodinový interval vlaků Bratislava hl. st.Komárno posílený ve špičce na půlhodinový interval o zrychlené spoje Bratislava-Nové MestoDunajská Streda.

Od 26. do 28. dubna 2011 uspořádal RegioJet v této trase zkušební a prezentační jízdy přístupné i veřejnosti za jednotnou cenu 50 eurocentů (12 Kč) za jakoukoli trasu.[82] Pro zkušební provoz si zapůjčil od německého dopravce Eurobahn ze skupiny Keolis soupravu v bílé barvě, která v pravidelném provozu jezdí na linkách RB 71 a RB 73 v okolí Bielefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku (podle SME v okolí Berlína[79]), jednotka je registrovaná na společnost Prignitzer Eisenbahn-Gesellschaft (PEG), patřící pod skupinu Netinera, německou dceřinou společnost Italských státních drah (FS), která vznikla za účelem převzetí německé části Arriva od koncernu DB.[39] Při zkušebních jízdách byla souprava vybavena jen německými nápisy a dopravce neposkytoval občerstvení ani noviny, wifi internet však byl funkční.[79] Pro provoz linky si má RegioJet od roku 2012 na 9 let zapůjčit na operativní leasing 9 podobných jednotek, starých asi pět let,[39] ty vybaví slovenskými a možná i maďarskými nápisy.[79] Soupravy jsou vybaveny kamerovým systémem v interiéru.[79]

V neděli 4. března 2012 byl zahájen pravidelný provoz. Nasazeny byly v souladu s původními plány nízkopodlažní klimatizované soupravy Bombardier.[83]

Bratislava – Košice[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2014 RegioJet oznámil zahájení příprav na vstup na trasu Bratislava – Žilina – Košice až čtyřmi páry spojů od změny jízdního řádu v prosinci 2014. Stávající spoj Praha – Žilina měl být také prodloužen do Košic.[84] 14. prosince 2014 byl provoz zahájen třemi páry spojů s dobou jízdy necelých 5 hodin v šestihodinovém intervalu, 28. listopadu 2014 byl zahájen prodej jízdenek. Vlaky zastavovaly ve stanicích Bratislava, Trnava, Trenčín, Považská Bystrica, Žilina, Vrútky, Ružomberok, Liptovský Mikuláš, Poprad, Kysak, Košice.[85]

V dubnu 2014 RegioJet žádal od slovenské vlády, aby stát proplácel kompenzace na slevy sociálním skupinám rovnoprávně všem dopravcům a nikoli pouze vybranému státnímu dopravci, protože prý za současného stavu, kdy studenti, důchodci a děti jezdí ve vlacích státních železnic zdarma, není možné tuto nejvytíženější slovenskou linku provozovat se ziskem. Nabídl, že bude studenty a důchodce vozit zdarma, pokud mu stát proplatí polovinu nákladů.[86]

Radim Jančura kritizoval slovenského ministra dopravy Jána Počiatka, že ministerstvo neřeší podnákladové ceny ztrátových vlaků IC společnosti ZSSK, a jejich protizákonné křížové financování.[87] V roce 2014 se RegioJet obrátil na slovenský antimonopolní úřad, ten dosud (dle informace z listopadu 2015) nerozhodl. V listopadu 2015 Jančura oznámil postupné opuštění této trasy: nejprve omezí provoz na tři páry vlaků denně a zruší noční vlak, během prvního čtvrtletí opustí trať úplně. Odchod své firmy označil Radim Jančura za vítězství socialismu nad podnikáním. Uvolněnou kapacitu vozů a zaměstnanců chce Jančura využít v Česku, kde chce prodloužit soupravy až na 13 vozů. Linky Praha - Košice by se nemělo omezení dotknout.[88]

Praha – Košice[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny října 2014 zavedl Regiojet denní pár spojů v trase Praha – Košice (se stanicemi Praha hlavní nádraží, Olomouc hlavní nádraží, Ostrava-Svinov, Čadca, Žilina, Vrútky, Ružomberok, Liptovský Mikuláš, Štrba, Poprad, Kysak, Košice).[89]

14. června 2015 zavedl RegioJet noční vlaky v trase Praha – Košice a zpět, a to v rozsahu tří párů spojů týdně (ve čtvrtek, v pátek a v neděli). Oproti stávajícím linkám zde navíc poskytuje snídani zdarma, stálý dohled bezpečnostního personálu; od 1 do 4 hodin je ve vlaku noční klid a na tu dobu personál zapůjčuje cestujícím deky, na požádání personál cestující před jejich výstupní stanicí vzbudí. Od změny jízdního řádu v prosinci 2015 byl provoz rozšířen na každodenní a byly přidány lehátkové a lůžkové vozy.[90][91]

Praha – Zvolen[editovat | editovat zdroj]

Zahájení provozu na trase Praha – Žilina – Banská Bystrica – Zvolen ohlásil RegioJet k 13. prosinci 2015.[91]

Staré Město – Praha[editovat | editovat zdroj]

Jeden pár spojů denně v trase Staré Město – Otrokovice – Hulín – Přerov – Olomouc – Zábřeh na Moravě – Česká Třebová – Pardubice – Praha zavedl dopravce od 13. prosince 2015. Ranní spoj jede do Prahy, večerní zpět.[92]

Praha - Brno - Bratislava[editovat | editovat zdroj]

Celkem tři páry spojů začne dopravce provozovat od 11. prosince 2016 mezi Brnem a Prahou. Všechny tři spoje budou dále pokračovat, z toho dva spoje pojedou dále do Bratislavy, jeden spoj pojede přes Břeclav do Starého Města. Dopravce tyto spoje chtěl získat místo Českých drah. Správa železniční dopravní cesty nakonec 30. listopadu rozhodla s ohledem na to, že počet žádostí přesáhl kapacitu dráhy, musela postupovat podle zásad procesu koordinace žádostí a prioritních kritérií. V případě trasy Praha - Brno - Bratislava s odjezdem z Prahy hl. n. v 15:19 a v opačném směru z Brna v 7:09 byla přidělena kapacita dopravní cesty dopravci RegioJet, a to na základě skutečnosti, že dané spoje zajišťují dle objednávky dopravní obslužnost v mezinárodním rozsahu. Spoje z Prahy hl. n. v 17:19 do Starého Města a v opačném směru v 6:09 z brněnského hlavního nádraží byly dopravci schváleny na základě četnosti spojů, kdy dopravce zažádal o kapacitu uvedených spojů denně a jedná se o větší rozsah dopravní obslužnosti.[93]

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Slovenské společnosti RegioJet udělil 13. ledna 2015 Banskobystrický samosprávný kraj licenci k provozování nedotované autobusové linky Banská Bystrica – Nitra – Bratislava. RegioJet zahájí provoz v pondělí 2. února 2015. Na linku budou nasazeny zcela nové autokary Irizar na podvozku Volvo s výbavou FUN & RELAX ve žlutém provedení.[94]

Na 18. listopadu 2015 oznámil RegioJet zahájení provozu autobusové linky Bratislava – Vídeň, kde tak bude konkurovat autobusovému dopravci Slovak Lines. Rozsah provozu má být 16 párů spojů denně.[95]

V listopadu 2015 Radim Jančura oznámil, že chce autobusové linky Student Agency na jaře 2016 postupně převést na značku RegioJet, kterou používá pro železniční dopravu, což prý bude pro cizince srozumitelnější, protože příběh firmy Student Agency lidé za hranicemi neznají a je to nepraktický název pro dopravní firmu. Pod značkou RegioJet zavádí i autobusové linky na Slovensku a ze Slovenska do Rakouska.[96][97] 4. dubna 2016 byl rebranding autobusové dopravy oficiálně zahájen, logo je postupně měněno na autobusových nádražích, autobusech, v informačních hlášeních, na informačních a propagačních materiálech, prodejních místech a internetových stránkách. Radim Jančura chce RegioJet prezentovat jako jednotnou vedoucí středoevropskou síť autobusových a vlakových spojů s přepravními službami špičkové kvality.[11]

Prodej jízdenek[editovat | editovat zdroj]

„Pevná“ jízdenka RegioJetu

Prodejní místa[editovat | editovat zdroj]

První pobočky[editovat | editovat zdroj]

14. dubna 2011 otevřel RegioJet na pražském hlavním nádraží vlevo od ČD centra svou první prodejní kancelář. Do zahájení předprodeje pro vlaky RegioJet sloužila pro prodej mezinárodních železničních jízdenek z prodejního a rezervačního systému DB Bahn (které nabízí i sousední kancelář ČD Travel), prodej autobusových jízdenek Student Agency express a prodej doplňkových služeb, například cestovního pojištění, či zprostředkovávat ubytování a služby autopůjčoven. První mezinárodní železniční jízdenku prodal v den otevření ve 12:05 na vlak z Prahy do Düsseldorfu. V červnu otevřel další prodejní místo v témž podlaží, a to vpravo od ČD centra. Kolem 20. dubna zahájil prodej železničních jízdenek i v centrále Student Agency v Brně a v pobočce v Praze v Ječné ulici, v ostatních prodejních místech SA je možné železniční jízdenky objednat. V dalších týdnech byla spuštěna možnost internetového a telefonického nákupu jízdenek.[38][98]

Aktuální stav[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2014 se ustálil počet oficiálních prodejních míst na 33, 4 z nich jsou na Slovensku (2x Bratislava, 1x Košice a 1x Žilina)[99]. Jízdenku dále lze zakoupit u tzv. provizních prodejců, kterých je daleko více a jsou jak v České republice, tak na Slovensku[100]. Zaměřují se především na místa, kde nejsou oficiální prodejní místa. V obou případech stojí jízdenky stejně jako při nákupu na Internetu.

Vzájemné prodávání jízdenek mezi dopravci[editovat | editovat zdroj]

RegioJet žádal České dráhy, aby mu poskytovaly provizní prodej jízdenek, protože je zákonná povinnost prodat jízdenku na danou trasu bez ohledu na to, kolik dopravců se na přepravě podílí, ale České dráhy o tom odmítly jednat. Rovněž odmítly uzavřít provizní smlouvu, aby RegioJet mohl prodávat jízdenky pro vlaky Českých drah. RegioJet proto čekal na zásah Úřadu pro hospodářskou soutěž.[60]

Po nástupu Rusnokovy vlády a výměně vedení Českých drah v srpnu 2013 nový ředitel ČD Dalibor Zelený oznámil, že už zahájil jednání s RegioJetem i s LEO Expressem. Kromě vzájemného prodeje jízdenek (které předpokládá i propojení rezervačních systémů) je podle idnes.cz předmětem jednání i vzájemné uznávání jízdenek. Vedení RegioJetu uvítalo možnost prodávat jízdenky Českých drah a vyjádřilo souhlas s tím, aby ČD prodávaly jízdenky RegioJetu. Rovněž vedení Leo Expressu uvítalo snahu ČD o dohodu.[101]

Zaměstnanci[editovat | editovat zdroj]

Dopravce se slovenskému státu zavázal, že zaměstná slovenské železničáře.[102] 15. března 2011 vydal tiskovou zprávu, že na Slovensku zahájil nábor 80 zaměstnanců na pozice manažerů, strojvedoucích, vlakvedoucích – stevardů i pokladních.[103]

Od dubna 2011 hledal pro trať Praha–Žilina strojvedoucí s praxí.[104] V dubnu 2011 spustil ve spolupráci s Ekonomickou fakultou VŠB – TU Ostrava nábor SuperStevardů a SuperStevardek pro trať Praha – Ostrava.[105]

Stevardi a stevardky nosí jako uniformu růžovofialové košile a blůzy.

Vozidlový park[editovat | editovat zdroj]

Neuskutečněné záměry[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2007 Radim Jančura oznámil, že již probíhá výběrové řízení na pět souprav v typické žluté firemní barvě (v prosinci 2007 upřesnil, že půjde dohromady o šest souprav, z toho jednu rezervní) pro trať Praha–Ostrava. Výběrového řízení se účastnily firmy Siemens a Stadler, design vlaku se měl blížit vlakům ICE 3, jezdícím v Německu.

V nabídce na provozování rychlíkových linek, podané ministerstvu dopravy v červnu 2009, Student Agency navrhovala dopravu novými vlaky Siemens Desiro ML (50 souprav po třech až čtyřech vozech, soubor linek 1 a 2 – elektrické jednotky) a Desiro Classic (35 souprav, soubor linek 3 – dieselové jednotky).

V první polovině roku 2010 proběhly v tisku a na internetu zprávy, že Jančura uvažuje o nákupu 60 použitých vozů Talgo[106], ten se však neuskutečnil.

Dieselové jednotky[editovat | editovat zdroj]

Souprava jednotek Desiro ve Skalici nad Svitavou

Na jaře 2010 RegioJet pořádal v České republice propagační jízdy jednotkami Siemens Desiro vypůjčenými od leasingové firmy.

Na slovenské lince měl RegioJet zajišťovat dopravu moderními dieselovými klimatizovanými jednotkami Bombardier Talent.[77] Pro zkušební a prezentační jízdy na slovenské trase od 26. do 28. dubna 2011 si zapůjčil od německého dopravce Eurobahn ze skupiny Keolis soupravu v bílé barvě, která v pravidelném provozu jezdí na linkách RB 71 a RB 73 v okolí Bielefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku (podle SME v okolí Berlína[79]), jednotka je registrovaná na společnost Prignitzer Eisenbahn-Gesellschaft (PEG), patřící pod skupinu Netinera, německou dceřinou společnost Italských státních drah (FS), která vznikla za účelem převzetí německé části Arriva od koncernu DB.[39] Pro provoz linky si má RegioJet od roku 2012 na 9 let zapůjčit na operativní leasing 9 podobných jednotek, starých asi pět let,[39] ty vybaví slovenskými a možná i maďarskými nápisy.[79] Soupravy jsou vybaveny kamerovým systémem v interiéru.[79]

Lokomotivy[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady 162 v laku, jaký si přivezla z Itálie
Lokomotiva řady 162 v provozu u RegioJetu

V květnu 2010 byl oznámen nákup devíti elektrických lokomotiv řady E 630,[107] které v roce 1991 jako ř. 163 vyrobila Škoda Plzeň pod výrobními čísly 8853 až 8861.[108] V polovině devadesátých let byly upraveny pro italské poměry a prodány italské společnosti Ferrovie Nord Milano,[109] podle RegioJetu však jejich opotřebení „odpovídá zhruba tříletému provozu“ a mají dohromady hodnotu „téměř půl miliardy korun“.[107] Kupní cena nebyla zveřejněna.[110] Údaj ČTK o celkové ceně za nákup 400 milionů Kč RegioJet rezolutně popřel jako nesprávný.[111]

Služební lokomotiva řady 721

Lokomotivy byly upraveny pro provoz v ČR (tj. byla odstraněna většina úprav pro FNM) a byl změněn převodový poměr pro zvýšení maximální rychlosti ze 120 km/h na 140 km/h.[112][113] Stanoviště strojvůdce je přemístěno zpět z levé strany zpět na pravou, je odstraněno ovládání z řídícího vozu, kondenzátory filtru jsou přemístěny zpod rámu zpět do strojovny, která je tím pádem opět neprůchozí pod napětím, je instalována nová radiostanice, vlakový zabezpečovač MIREL VZ1 a elektronický rychloměr Tramex. Nově je instalováno přemostění záchranné brzdy, centrální ovládání dveří ve vozech a UIC zásuvky na čelech. Samozřejmě byly upraveny sběrače dosazením smykadel šířky 1950 mm, resp. na část lokomotiv byly dosazeny sběrače nové. Výrazné snížení odporníkové skříně elektrodynamické brzdy zůstalo zachováno. Úpravy provedla firma ČMŽO Přerov, cena úprav nebyla zveřejněna.[111] První z 9 lokomotiv řady 162 (162.119) absolvovala technicko-bezpečnostní zkoušku 1. února 2011 na trati 330. Další testy nutné ke schválení typu lokomotiva podstoupila ještě na Železničním zkušebním okruhu v Cerhenicích, druhou testovanou lokomotivou byla 162.120. Do 11. dubna 2011 absolvovaly technicko-bezpečnostní zkoušku celkem tři lokomotivy a čekaly na schválení Drážním úřadem.[38][111]

Před zahájením provozu vlastních expresů pronajímala SA lokomotivy na zkoušku jiným dopravcům pro vozbu nákladních vlaků.[111]

Pro služební účely pořídil RegioJet starší dieselovou lokomotivu. Z kovošrotu v Polance nad Odrou byl odkoupen stroj 721.151.[114] Opraven a do firemního laku natřen byl v lokomotivních opravnách Nymburk. 5. srpna byl spolu se třemi elektrickými lokomotivami převezen do Prahy-Zličína.[115]

Na začátku roku 2013, v souvislosti se snahou ovládnout trasu Praha–Brno, uvedl, že na prodej dalších lokomotiv má čtyři nabídky a pokud by koupené lokomotivy nemohly být dodány včas, uvažoval by o pronájmu[42]

Vozy[editovat | editovat zdroj]

Sestava vlaku pro trať Praha–Ostrava

Vozy od ÖBB[editovat | editovat zdroj]

Velkoprostorová část vozu typu Relax (Ampz)
Rozkládací stolek v business oddílu vozu Relax (Ampz)
Kupé v části původní 2. třídy vozu ABmz

Počátkem června 2011 RegioJet oznámil, že již v Česku má od Rakouských spolkových drah 14 ojetých osobních vozů, vyrobených v letech 1978–1982, které již v minulosti byly rekonstruovány pro rychlost 200 km/h a mají klimatizaci, vakuové toalety a elektrické zásuvky. V rámci úprav pro RegioJet mají získat například nový lak, nové koberce apod.[116] Lakování do korporátních barev realizuje OLPAS Moravia v Krnově, opravy a úpravy v interiéru pak METRANS DYKO Rail Repair Shop v Kolíně.[117] Dalších 14 vozů 1. třídy a kombinovaných vozů 1. plus 2. třídy bylo od ÖBB dodáno 26. července 2011.[118]

Celkově bylo od ÖBB dodáno 12 kusů řady ABmz 30-90, 8 kusů řady Ampz 18-91 a 8 kusů řady Bmz 21-70. Vozům zůstala původní rakouská registrace, změnila se pouze značka vlastníka vozů.[119] Všechny dodané vozy jsou u RegioJet označeny jako druhá třída, třebaže u ÖBB sloužily vozy a části vozů řady A jako první třída.[119] Vozy Bmz, které zpočátku nebyly nasazeny do provozu a čekají na rozsáhlejší modernizaci, nejsou vybaveny WiFi signálem.[119]

Dodané vozy:[119]

  • 12 vozů ABmz, 61 81 30-90, vyrobeny 1978–1979 firmou SGP Simmering, podvozky SGP VS-RIC 75, modernizace 2001–2009 (některé vozy dvakrát), oddílové uspořádání (8 kupé po 6 místech), 48 míst k sezení (4 prostornější kupé, 4 menší kupé a za nimi přípravna občerstvení). V pětivozových soupravách jsou tyto vozy řazeny dva, jako druhý a jako předposlední, ve čtyřvozových soupravách byly dva vozy řazeny střídavě s vozy Ampz.
  • 8 vozů Ampz, 61 81 18-91, vyrobeny 1977–1979 firmou Jenbacher jako Amz 19-71.0, podvozky FIAT Y 0270S, rekonstrukce 2002–2010. V rámci rekonstrukce v Rakousku byly 4 oddíly (kupé) upraveny na čtyřmístné Business oddíly (tj. 16 míst), zbylá část vozu na jeden velkoprostorový oddíl s 32 místy k sezení. Jsou zvenku označeny názvem Relax. V pětivozových soupravách jsou řazeny jako první, prostřední a poslední vůz, ve čtyřvozových soupravách byly dva vozy řazeny střídavě s vozy ABmz.
  • 8 vozů Bmz, 61 81 21-90, část vozů vyrobena 1976–1978 firmou SGP Graz, část vozů v letech 1979–1980 firmou SGP Simmering, podvozky SGP VS-RIC 75, modernizace 2001–2009, oddílové uspořádání (kupé). Tyto vozy zatím nejsou nasazeny do provozu a čekají na rozsáhlejší modernizaci.

Od 25. července začal RegioJet nasazovat dva vozy typu ASmz. Interiér je rozdělen na část se 4 oddíly a velkoprostorovou s uspořádáním 2+1. Oproti vozům Ampz však nejsou ve velkoprostorové části klasická pevná sedadla s podporou celých zad, ale nízká volná křesla.[120]

iDnes.cz 1. května 2012 uvedla, že RegioJet má v Česku zhruba 40 vozů, z toho v provozu jich je kolem 25.[121]

Podle zpráv z ledna 2014 koupil RegioJet od ÖBB dalších 45 vozů téže série, z toho 27 jsou vozy 1. třídy. Vozy mají být využity p proloužení stávajících vlaků, zejména ve špičkách, zásobu vozů chce využít i k nabídkám převzetí dosud dotovaných spojů objednávaných ministerstvem.[122]

Nové rumunské vozy[editovat | editovat zdroj]

V létě 2010 RegioJet vyhlásil výběrové řízení na 50 nových vozů za 50 mil. ,[123] což je považováno za velmi nízkou cenu.

Valer Blidar, majitel rumunské společnosti ASTRA Vagoane Călători, sdělil v září 2010 rumunskému ekonomickému listu Ziarul Financiar Daily, že do konce roku 2011 má nejmenovanému odběrateli dodat 50 osobních vozů, které mají být používány v České republice, a že smlouva je těsně před podpisem. Rumunský server Financiarul.ro zprávu podal tak, že společnost zakázku na 50 vozů od nejmenované české firmy již získala. Radim Jančura však 20. září 2010 v reakci na tuto zprávu popřel, že by již bylo výběrové řízení uzavřeno a že by smlouva již byla uzavřena, že by AVC zakázku získala nebo že by bylo „před podepsáním smlouvy“, dále však odmítl záležitost komentovat s tím, výsledek výběrového řízení oznámí v říjnu či v listopadu 2010.[36] V lednu 2011 Jančura v rozhovoru pro MF Dnes oznámil, že na trase Praha–Ostrava–Žilina bude v přechodném období užívat z menší části též operativně pronajaté vozy, protože nestihne do zahájení provozu získat dostatek vlastních vozů. Na podzim 2011 už by měly být hotové všechny vlastní vozy, avšak pronajaté vozy budou i poté vypomáhat ve špičkách. Přestože v minulosti sliboval že výrobce nových vozů odtajní do Vánoc 2010, neprozradil jej ani v lednu 2011, avšak popřel, že by důvodem zatajování byly případné potíže projektu. Sdělil, že chce projekt představit komplexně, až bude vyrobena první souprava – celkem je objednáno 6 pětivozových souprav.[37] 11. dubna 2011 stále nebyly bližší informace o výrobci a typu vlastních vozů ani o pronajatých vozech známy.[38]

Nasazení nových vozů je předpokládáno v průběhu roku 2012, mají být všechny zabezpečené kamerovým bezpečnostním systém CCTV a v následujících provedeních:[124]

  • vozy Premium, které budou velkoprostorové s velkými, pohodlnými křesly.
  • vozy první třídy, kde má být více prostoru než ve druhé třídě, dotykové obrazovky v opěradlech sedaček s možností použití internetu, sledování filmů a poslechu hudby. Ve vozech mají být kuchyňky pro rychlou přípravu občerstvení.
  • vozy typu Restaurant, odkud se budou distribuovat kvalitní teplá jídla po celé soupravě vlaku. Bude zde i bistro.
  • vozy druhé třídy typu Zábava nabídnou dotykové obrazovky s možností prohlížení internetu, sledování filmů a poslechu hudby. Velkoprostorové toalety, kuchyňka pro přípravu rychlého občerstvení.
  • vozy druhé třídy typu Pro rodinu. Plošina a dvě místa vyhrazená pro imobilní cestující a jejich doprovod. Možnost odložit kola a lyže, které palubní personál zabezpečí zámkem. Uzamykatelný prostor pro běžná zavazadla. Dětský koutek s hračkami a s možností sledování dětských pořadů na videu. Dvě kupé budou vyčleněna pro větší děti, kde bude možnost na velkých obrazovkách sledovat pořady pro větší děti. Dvě kupé bude možnost využívat jako jednací místnost, kde bude možnost připojení notebooku na dva monitory. Vůz bude pro pohodlí všech cestujících odhlučněn.[124]

Tyto nové vozy mají postupně doplnit vlak na 8–9 vozů.[124]

V lednu 2012 MF Dnes z Jančurových sdělení vyvodila, že žádné nové vagóny pro trasu Praha–Havířov–Žilina dodány nebudou a firma vystačí pouze s rekonstruovanými rakouskými vozy, kterých by mělo být pro tuto trať čtyřicet.[125]

Začátkem ledna 2013 Jančura uvedl, že 73 vagónů je ve výrobě a případné další by mohly být vyrobeny do dvou let.[42]

V září 2014 představila slovenská firma Molpir, dodavatel palubní zábavy, na veletrhu Innotrans v Berlíně velkoprostorový vůz pro firmu RegioJet z rumunské vagónky Astra Vagone Calagori. Vůz vznikl ve spolupráci s interiérovým studiem Flagu-Coplass a architektem Patrikem Kotasem. Ve vozech jsou sedačky od německé firmy Grammer, v každé sedačce je obrazovka. Každý vůz má stát zhruba milión eur. V Česku jej chce ReigoJet poprvé představit v prvním říjnovém týdnu 2014, poté má několik týdnů jezdit mezi Prahou a Žilinou a pak se vrátí do rumunské vagónky k dalším úpravám. Celkem je objednáno 10 vozů, během dalším měsíců mají být postupně nasazovány do provozu. Kvůli špatným zkušenostem z českým Drážním úřadem si RegioJet chce vozy nechat registrovat v Rakousku.[126]

Vozy od SBB[editovat | editovat zdroj]

1. května 2012 oznámily Švýcarské spolkové dráhy (SBB), že od nich společnost RegioJet na začátku dubna koupila 12 vozů první třídy.[121] Má jít o vozy typového označení Am61 o maximální rychlosti 200 km/h.[127] Prodejní cenu ani jedna ze stran nezveřejnila.[121] Mají být v druhé polovině roku (resp. nejpozději do konce roku) nasazeny na linku z Prahy do Ostravy. Mluvčí RegioJetu uvedl, že před nasazením do provozu bude kompletně rekonstruován interiér vozů.[121] Nové vozy by měly pomoci zvýšit dosavadní počet 7 párů spojů na všech 9 uvedených v jízdním řádu.[121]

Vzhled vozidel[editovat | editovat zdroj]

Všechna vozidla mají korporátní žlutočerný vnější nátěr, výjimkou jsou vozidla opatřená pouze polepy, kterým zůstala červená střecha od ÖBB. Oproti vozidlům jiných dopravců je velmi nenápadné typové a registrační označení vozidel. Výrazné je především modročervené logo dopravce, tvořené větším nápisem REGIOJET a pod ním menším nápisem STUDENT AGENCY. Poblíž vstupních dveří vozů je výrazné označení 2. vozové třídy a drobnější symboly označující, že vůz je nekuřácký a má vyhrazená místa pro invalidy.

Cestovní třídy[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku dopravce cestovní třídy nerozlišoval, později zavedl na komerčních linkových spojích tři třídy:

  • Standard: kupé pro 6 osob, možnost dětského nebo tichého kupé, možnost vozu Astra s multimediálním systémem v obrazovkách
  • Relax, vůz s otevřeným prostorem s možností samostatného místa, velké stolky
  • Business, kupé pro 4 osoby, možnost tichého kupé, mírně se liší doplňková nabídka (ekonomické časopisy, kvalitní čaje, pomerančový džus)

Ve všech třech třídách jsou dostupné zásuvky na 230 V. Sedačky jsou kožené, ve třídě Standard též plyšové.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Tabulka vybraných typů vozidel provozovaných RegioJetem:

Řada Typ Obrázek Výroba Výrobce Poznámka Trasa
162 99E2 RegioJet, souprava 04.jpg 1992 Škoda Plzeň ex E630 Ferrovie Nord Milano Praha - Pardubice - Ostrava - Žilina - Košice
193 (D) Vectron 193 206 Praha Smichov spolecne nadrazi 03.JPG 2010-nyní Siemens pronájem od ELL Bratislava - Košice,
Praha - Pardubice - Ostrava - Žilina - Košice
721 T 458.1 Praha-Smíchov, lokomotivy RegioJet (01).jpg 1961 - 1971 ČKD 721.151: pořízen z kovošrotu Polanka n. Odrou, oprava v Nymburce v depu RJ, Praha-Smíchov
ABmz 61 81 30-90 1978–1979 SGP Praha - Pardubice - Ostrava - Žilina - Košice
Ampz 61 81 18-91 1977–1979 Jenbacher označení Relax Praha - Pardubice - Ostrava - Žilina - Košice
Bmz 61 81 21-90 1976–1980 SGP pozn Praha - Pardubice - Ostrava - Žilina - Košice
ASmz Praha - Pardubice - Ostrava - Žilina - Košice
642 (D) Desiro Siemens Desiro Classic (RegioJet).jpg Siemens pronájem od Alpha Trains Bratislava - Dunajská Streda - Komárno
643 (D) Talent Bombardier Talent RegioJet - on platform in Bratislava - afternoon.JPG 1994-nyní Bombardier pronájem od Alpha Trains Bratislava - Dunajská Streda - Komárno

Reference[editovat | editovat zdroj]

RJ IC 1007 s lokomotivou Siemens Vectron
  1. a b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 28333187, RegioJet a.s., po založení společnosti předsedou představenstva Jan Paroubek a předsedou dozorčí rady Radim Jančura, od 1. června 2011 je předsedou představenstva Radim Jančura
  2. a b c d e f Výroční zpráva společnosti RegioJet, a.s. za rok 2015
  3. Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2010-11-03, [cit. 2013-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Karel Janků: Student Agency chystá společný podnik s Keolisem, Profit, 18. 5. 2008
  5. a b Jančura se stal konkurencí Českých drah. Nabídl, že převezme polovinu rychlíků, iHNed.cz, 15. 6. 2009, ČTK
  6. Student Agency chce s firmou Keolis i na dálkové tratě, MediaFax, 21. 3. 2009
  7. a b c Roman Šitner: Jančura: Chceme většinu rychlíků, Hospodářské noviny, 12. 6. 2009, str. 18 (mirror)
  8. RegioJet předvádí Talent na trati Bratislava – Komárno, ŽelPage, Josef Petrák, 27. 4. 2011
  9. Žluté vlaky RegioJet v prvním roce prodělaly 59 milionů, [e15.cz], 28. ledna 2013
  10. [1], [Česká tisková kancelář|ČTK], 22. srpna 2013
  11. a b RADIM JANČURA oficiálně představil novou marketingovou značku RegioJet, BUSportál.cz, 5. 4. 2016, pepvy
  12. Železniční přestup roku: šéf RegioJetu odchází do Leo Expressu, iDnes.cz, 10. 11. 2011, Jan Sůra
  13. Jan Sůra: Od žlutých k černým. RegioJetu utíká další šéf do Leo Expressu, iDnes.cz, 18. 4. 2012
  14. Jančura: Náš vlak bude hezčí než pendolino, rozhovor s Radimem Jančurou (idnes.cz, 7. 4. 2006)
  15. Iva Hosmanová: Student Agency vybírá výrobce žlutého vlaku (idnes.cz, 21. 6. 2007)
  16. Student Agency upřesnila své záměry na železnici (ŽelPage, ČTK, 14. 8. 2007)
  17. Slibuje Česku nejluxusnější vlak. Má šest tříd i kino., Jiří Hloušek, aktualne.cz, 16. 12. 2007
  18. Jan Sůra: Jančura chce s Francouzi provozovat české lokálky, MF Dnes, 14. 5. 2008, str. B3
  19. ČTK. Student Agency odstoupila ze soutěže na provozování Jizerskohorské železnice. iHNed.cz [online]. 2009-06-08 [cit. 2012-12-09]. Dostupné online. ISSN - 7693 1213 - 7693.  
  20. LYSONĚK, Tomáš; PIRNEROVÁ, Helena. Student Agency odstoupila od souboje o regionální vlaky. iDNES.cz [online]. 2009-06-08 [cit. 2012-12-09]. Dostupné online.  
  21. a b Tomáš Lysoněk: Student Agency nabídne ministerstvu provoz rychlíků, iDnes.cz, 11. 6. 2009
  22. a b c Tiskové prohlášení k mediální kampani společnosti RegioJet, tiskové prohlášení hejtmana a dvou členů rady kraje a reakce obchodního ředitele Student Agency pro železniční dopravu, Autobusové noviny, 22. ledna 2010
  23. Soutěž o provozování regionální železnice zřejmě proběhne i na jižní Moravě, ČT24, 10. 3. 2009, ČTK
  24. a b Jihomoravský kraj vypíše tendr na drážního dopravce, Finanční noviny, 30. 10. 2010, ČTK
  25. Jihomoravští radní dál válčí proti RegioJet, Jančura podle nich lže, Lidovky.cz, 25. 11. 2010
  26. Jihomoravský kraj otevře konkurenci 18 procent vlakové dopravy, Finanční noviny, 28. 2. 2012, ČTK
  27. Jan Sůra Student Agency chce dobýt železnici s vlaky Siemens Desiro, iDnes.cz, 15. 6. 2009
  28. Plzeňský kraj vybere železničního dopravce na tři tratě, Finanční noviny, 20. 10. 2009
  29. Plzeňský kraj zrušil tendr na tři regionální tratě, ČT24, 5. 11. 2009
  30. Jiří Michal: V regionech budou dál dominovat České dráhy, E15, 9. 11. 2009
  31. Žluté vlaky vyjedou poprvé na kozí dráhu. Za pětikorunu, idnes.cz, 11. 4. 2010, js (Jan Sůra)
  32. RegioJet svezl o víkendu 4000 lidí, jízdu ale provázelo zpoždění, České noviny, 25. 4. 2010, ČTK
  33. Dráhy musí na jihu Čech šetřit, kraj jim hrozí konkurencí, ČT24, 7. 9. 2010
  34. a b c Michal Šimek: Velké změny na jihu Čech – výběrová řízení i zastavování dopravy, ŽelPage, 23. 6. 2010, zdroje: RegioJet, Jihočeský kraj
  35. a b c Vlaky RegioJet by mohly příští rok jezdit až na Slovensko, Tn.cz, 20. 6. 2010
  36. a b Miroslava Jirsová: Luxusní konkurence na dráze? Vagony za miliardu dodají Jančurovi Rumuni, ekonomika.iHNed.cz, 20. 9. 2010
  37. a b c Jan Sůra: RegioJet nevyjede jen s vlastními vagony, část si na začátek půjčí, iDNes.cz, 10. 1. 2011
  38. a b c d Josef Petrák: RegioJet: první prodejní místo bude na pražském hlavním nádraží, ŽelPage, 11. 4. 2011, zdroje: Student Agency, RegioJet, ŽelPage
  39. a b c d e f Josef Petrák: RegioJet předvádí Talent na trati Bratislava–Komárno, ŽelPage, 27. 4. 2011, zdroje: RegioJet, MDVRR SR, ŽelPage, iDnes, ČTK/Finanční noviny, ERA, německá Wikipedie (článek Eurobahn)
  40. http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-62023990-jancurova-nova-slovenska-vyzva-regiojet-bude-jezdit-mezi-bratislavou-a-kosicemi
  41. a b RegioJet chce ČD ukrást další trasy, ČT24, 29. 9. 2011, eja
  42. a b c RegioJet tlačí na ministerstvo, chce vytlačit ČD z linky Praha-Brno, Týden.cz, 4. 1. 2013, ČTK
  43. Jan Sůra: Deutsche Bahn daly sbohem Českým drahám. Budou jednat jen s Jančurou, iDnes.cz, 26. 4. 2012
  44. Jan Sůra: Jančurovy žluté vlaky vyjedou do Německa o rok později, iDnes.cz, 10. 8. 2012
  45. Jan Šindelář: Dráhy se snaží vyšachovat Jančuru, jednají o smlouvě s Deutsche Bahn, e15.cz, 18. 2. 2014
  46. a b Dominik Jaroš, Josef Petrák: Ministerstvo vybírá ze dvou nabídek na krnovské rychlíky, ŽelPage.cz, 17. 10. 2012
  47. a b Mezi Ostravou a Olomoucí chce jezdit RegioJet a Arriva. České dráhy couvly, iHNed.cz, 16. 10. 2012
  48. Bc. Jaroslav Pejša: OBZOR-2012-43: Dozorčí rada ČD, a.s. žádá ministra dopravy o zrušení výběrového řízení, Obzor 43/2012, Odborové sdružení železničářů, 26. 10. 2012
  49. První železniční tendr zřejmě skončí fiaskem, stát vyřadil Arrivu, Lidovky.cz 13. 2. 2013, ČTK
  50. Dejte zakázku na rychlíky Jančurovi, žádá jeho konkurent vyřazená Arriva, iDnes.cz, 15. 3. 2013
  51. Nečekaný zvrat: RegioJet vystřídá na dotované trati České dráhy, iDnes.cz, 26. 3. 2013, Jan Sůra, spi
  52. Jednání s RegioJetem o lince Ostrava-Krnov-Olomouc směřují k dohodě, Ministerstvo dopravy, tisková zpráva. 20. 5. 2013
  53. Jan Šindelář: Stanjura trať do Krnova RegioJetu nedal, jeho nástupce váhá, E15, 9. 7. 2013
  54. RegioJet možná na trati Ostrava - Krnov - Olomouc jezdit nebude, Vlakytaky.eu, 9. 7. 2013, redakce, zdroj: E15. původní článek, cache
  55. Radim Jančura: Linkou do Hamburku se RegioJet zdvojnásobí, e15.cz 24.5.2012
  56. Jan Sůra: Stát zavedením konkurence ČD neušetří. Slevy musí proplácet všem, [iDNES.cz], 18. října 2011
  57. a b c Další dva spoje IC RegioJet na trase Havířov – Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha a zpět, RegioJet, 31. 10. 2011
  58. a b Žaluda: Naše ceny jsou stejné nebo dokonce i vyšší, ČT24, Otázky Václava Moravce, 16. 10. 2011, Lucie Strašíková
  59. Řazení vlaků –IC 1002 „RegioJet“, ŽelPage, aktualizace: 18. 9. 2011, Josef Petrák
  60. a b c d e f Radim Jančura on-line: Nemůžeme zastavovat všude, jinak budeme courák, iHNed.cz, 25. 9. 2011
  61. viz IC 1016 „RegioJet“, ŽelPage, a obdobný přehled pro ostatní spoje
  62. RegioJet má první problém, v Lipníku projel na červenou, iDnes.cz, 21. 9. 2011
  63. a b Průšvihy žlutých vlaků: Porucha lokomotivy, jízda na červenou, minutí peronu, Blesk.cz, 28. 9. 2011, šim
  64. Diskuse K-report: Archiv diskuse RegioJet do 27. 9. 2011
  65. Jančurovy vlaky skřípou a vržou, stěžuje si exministr Bárta, iDnes, 26. 10. 2011, Jan Sůra
  66. České dráhy výrazně zlevnily, srovnaly ceny s RegioJetem, iDnes.cz, 29. 9. 2011, Jan Sůra, spi
  67. České dráhy letos pravděpodobně zvýší provozní zisk i tržby, zpravy.tiscali.cz, 9. 12. 2012 ČTK
  68. Tři dopravci se na trati Praha Ostrava nemohou udržet, míní Jančura, Novinky.cz, 9. 12. 2012, aš
  69. Tereza Holanová, Zuzana Kubátová: Žluté vlaky opět ve ztrátě, lístky jsou příliš levné, Aktuálně.cz, 15. 2. 2013
  70. RegioJet loni prohloubil ztrátu na 76 milionů korun, Deník.cz, 22. 8. 2013, ČTK
  71. MfD: RegioJet bude žalovat ČD kvůli nízkým cenám o 270 mil. Kč, 23. 8. 2013, [Česká tisková kancelář|ČTK]
  72. Dotace státu na studentské slevy pro dopravce, [iDNES.cz], 28. února 2013
  73. Jan Sůra: Byznys se slevami v dopravě: nejvíce od státu získala Student Agency, [iDNES.cz], 28. února 2013
  74. a b c Vozíčkáři mají smůlu, v Jančurových vlacích už se nesvezou. Zpožďují spoje, Lidovky.cz, 21. 10. 2013, ČTK
  75. a b Hendikepovaní se protestem "rozloučili" s vlaky RegioJet, Lidovky.cz, 31. 10. 2013, ČTK
  76. Jančura couvá: vozíčkáře vozit budu. Nechci jen platit 'výpalné' drahám, Lidovky.cz, 21. 10. 2013, mev
  77. a b c Juraj Kováč: RegioJet na Slovensku nasadí jednotky Bombardier Talent, ŽelPage, 7. 1. 2011
  78. Zmluva o dopravných službách vo verejnom záujme pri prevádzkovaní osobnej dopravy na železničnej trati Bratislava – Dunajská Streda – Komárno (PDF)
  79. a b c d e f g h Adam Valček: Ľudia si vyskúšali súkromný vlak od RegioJetu, SME.sk, 29. 4. 2011
  80. Adam Valček: Figeľ začal otvárať železničný trh, ekonomika.SME.sk, 31. 12. 2010
  81. Adam Valček: Na Slovensko príde súkromný železničný dopravca, ekonomika.SME.sk, 28. 12. 2010
  82. RegioJet začne zkoušet vlaky na Slovensku, přepravu zahájí za rok, Finance.cz, Finanční noviny, 20. 4. 2011
  83. RegioJet obsadil trať z Bratislavy do Komárna, první jízda byla zdarma, iDnes.cz, 4. 3. 2012, ČTK
  84. RegioJet zahájil přípravy na vstup na Slovensko na trasu Bratislava - Košice. Plánem je, aby vlaky IC RegioJet na této trase vyjely již od změny jízdního řádu 14. 12., RegioJet, 15.4. 2014
  85. RegioJet zahájil predaj lístkov na novú trasu Bratislava – Košice, Streka.net, 28. 11. 2014, IXO, reklama společnosti RegioJet (v článku o sobě píše v první osobě)
  86. Jančura chce po Slovensku kompenzace, jinak končí s linkou Bratislava–Košice
  87. RegioJet hrozí koncem linky Bratislava - Košice. Kvůli dotacím, idnes.cz, 27. 10. 2015, js (Jan Sůra)
  88. Socialismus zvítězil nad podnikáním, hřímá Jančura. RegioJet ruší trasu, iDnes.cz, 23. 11. 2015, js (Jan Sůra)
  89. Paper LIfe: RegioJet plánuje spustiť trasu Praha - Košice už o 2 mesiace skôr., Ekolist.cz, 12. 9. 2014
  90. Noční vlaky RegioJet mezi Prahou a Košicemi využilo za první čtvrtletí provozu téměř 43 tisíc cestujících, RegioJet, 16. 9. 2015
  91. a b RegioJet posílí své vlakové spoje z Prahy do Košic. Příští rok chce počet cestujících zdvojnásobit, iHned.cz, 8. 10. 2015, ČTK, hec
  92. Nová trasa Staré Město - Praha od 13. 12., RegioJet, 16. 11. 2015
  93. http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/prideleni-linky-pha-brno.html
  94. RegioJet získal autobusoou licenci na linku Banská Bystrica-Nitra-Bratislava, BUSportál.cz, 13. 1. 2015, dabra
  95. RegioJet otevře autobusovou linku z Bratislavy do Vídně, Deník.cz, 9. 11. 2015, ČTK
  96. Slavné autobusy Student Agency skončí. Jančura je přejmenuje na RegioJet, Lidovky.cz, 6. 11. 2015, Michal Pavec
  97. Jančura sjednotí název firmy. Žluté autobusy se přejmenují na RegioJet, iDnes.cz, 6. 11. 2015, chrs (Martina Rasch)
  98. RegioJet otevřel prodejní kancelář na pražském hlavním nádraží a zahájil prodej vlakových jízdenek, Student Agency, tisková zpráva, 14. 4. 2011
  99. http://regiojet.cz/cs/o-nas/kontakty/prodejni-mista-regiojet-student-agency
  100. http://regiojet.cz/cs/o-nas/kontakty/provizni-prodejci-cr/
  101. Jan Sůra: Do všech vlaků bude stačit jedna jízdenka. Dráhy jednají s konkurencí, 22. 8. 2013
  102. RegioJet príde na slovenské koľaje o rok skôr. Začne v Žiline, Dnes.ck, 29. 12. 2010, zdroj: TASR
  103. Železniční dopravce RegioJet začíná s náborem zaměstnanců pro zajištění dopravních aktivit na Slovensku. Celkem jich přijme až osmdesát., Student Agency, tisková zpráva, 15. 3. 2011 (přístup: 21. 4. 2011)
  104. Rušnovodič/strojvedoucí Praha-Ostrava-Žilina (regiojet), Profesia.cz, nabídka zveřejněna 12. 4. 2011, nástup práce: léto 2011, místo práce: Žilinský kraj, přístup ke stránce: 25. 4. 2011
  105. RegioJet startuje nábor palubního personálu. Pro své vlaky IC RegioJet na trasu Praha – Ostravsko hledá SuperStevardky a SuperStevardy., Student Agency, tisková zpráva, 11. 4. 2011
  106. Jančura zvažuje koupi 60 vagonů Talgo od španělských drah, E15, 21. 5. 2010, Mediafax
  107. a b STUDENT AGENCY nakoupila rychlíkové lokomotivy a chystá se na výběrová řízení v dálkové dopravě, Student Agency, tisková zpráva, 18. 5. 2010 (na původní adrese již není dostupné)
  108. VĚTŘÍŠEK, Pavel. Rekonstrukce lokomotiv řady 162 a 363 ČD/ZSSK. Stránky přátel železnic [online]. 2003 [cit. 2010-05-21]. Dostupné online.  
  109. ŠKODA TRANSPORTATION. Lokomotiva 99 E2 (FNME) [online]. Plzeň: Škoda transportation a.s., [cit. 2010-05-23]. Dostupné online. (čeština) 
  110. Roman Šitner: Všechny Jančurovy zisky spolkl nákup lokomotiv. A musely pomoct i banky, ihned.cz, 20. 5. 2010
  111. a b c d Josef Petrák: První lokomotiva RegioJetu je otestována a čeká na schválení, ŽelPage, 3. 2. 2011
  112. Jan Sůra: Jančura koupil devět lokomotiv, od března chce konkurovat drahám, iDnes, 18. 5. 2010
  113. Juraj Kováč: RegioJet koupil 9 peršingů a chystá komerční spoje, ŽelPage, 18. 5. 2010, zdroje RegioJet, Mediafax
  114. k-report: Diskuse k-report: 720, 721, online, 4. srpna 2011
  115. Tomáš Kubovec: 162.119, .116, .113, 721.151 RegioJet, Pn 84966, Praha (Krejcárek), 5. 8. 2011, online
  116. Jan Sůra: Jančura má v Česku první vagony: ojeté z Rakouska, iDnes.cz, 6. 6. 2011
  117. Jan Sůra, České koleje zežloutly. Jančurův vlak poprvé vyjel, iDNES, 25. srpna 2011
  118. Roman Šitner: Jančura by vás vozil Hurvínkem, straší kraj cestující. Další tendry na železnici neplánuje, iHNed.cz, 1. 8. 2011
  119. a b c d RegioJet – Osobní vozy, vagonWEB, poslední aktualizace 14. 9. 2011, aktualizace dat Marek Bičan, autoři nákresů: Vantju, pd.
  120. http://www.zelpage.cz/zpravy/8684
  121. a b c d e Jan Sůra: Jančura koupil pro žluté vlaky vagony od švýcarských železnic, iDnes.cz, 1. 5. 2012
  122. Jan Sůra: RegioJet zdvojnásobí počet vozů. Nakoupil další v Rakousku, iDnes.cz, 12. 1. 2014
  123. Oznámení o zakázce – veřejné služby, číslo objednávky 426984, Nákup železničních osobních vozů, Informační systém o veřejných zakázkách, zadavatel RegioJet a. s., datum zveřejnění 25. 6. 2010
  124. a b c Průvodce žlutým servisem. Letáková brožura RegioJetu distribuovaná zdarma na linkách StudentAgency v září 2011, kap. Jak bude vypadat váš vlak za několik měsíců? str. 26–27.
  125. Jan Sůra: Jančura udělá ze stevardek i masérky, nové vagony budou ze starých, iDnes.cz, 10. 1. 2012
  126. Jančura v Berlíně ukázal nový vagon. Jezdit bude na rakouské papíry, iDnes, 23. 9. 2014
  127. RegioJet rozšiřuje svůj vozový park a jedná s Německými drahami, Komunikace a doprava, 3. 5. 2012

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]