Švýcarské spolkové dráhy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Švýcarské spolkové dráhy
Logo
Logo
WV-DSC09266-20151030.jpg
Základní údaje
Právní formaspolečnost s ručením omezeným
Datum založení1. ledna 1902
PředchůdciSchweizerische Centralbahn
Schweizerische Nordostbahn
Vereinigte Schweizerbahnen
Jura-Simplon-Bahn
Gotthardbahn
Bötzbergbahn
Wald-Rüti-Bahn
Aargauische Südbahn
Adresa sídlaBern, 3000, Švýcarsko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostikolejová doprava
Obrat9,7 mld. Fr (2018)
Zaměstnanci32 309 (2018)
Dceřiné společnostiSBB Cargo
SBB GmbH
THURBO
RegionAlps
Identifikátory
Oficiální webwww.sbb.ch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švýcarské spolkové dráhy, německy Schweizerische Bundesbahnen (SBB), francouzsky Chemins de fer fédéraux suisses (CFF), italsky Ferrovie federali svizzere (FFS), rétorománsky Viafiers federalas svizras VFS, anglicky Swiss federal railways SFR[1]) jsou státní železniční společnost, národní dopravce, se sídlem v Bernu.

Data[editovat | editovat zdroj]

Železniční síť Švýcarska
  • Počet cestujících za rok (2008): 322,6 mil. (2007: 306,7 mil., 2006: 285,1 mil.)
  • Přepravné zboží za rok: 12,531 mil. tkm
  • Délka sítě: 3011 km normálního rozchodu, 74 km metrového rozchodu
  • Nádraží: 804
  • Nádraží pro osobní dopravu: 760
  • Nádraží s nákladní dopravou: 452
  • Nádraží s nejvyšší frekvencí cestujících: Zürich (350 000 osob denně)
  • Podniků s vlečkou: cca 2500
  • Parkovacích míst na nádražích: 23 685
  • Zaměstnanců: 27 822
  • Přesnost osobní dopravy 95,8 % (dojezd do cílové stanice se zpožděním menším než 5 minut) (2007: 95,9 %, 2006: 96,2 %, 2005: 95,7 %, 2004: 95,5 %, 2003: 95,2 %)[2]
  • Dotace (2007–2010): 5,88 mld. SFR

Síť SBB je skoro celá elektrifikovaná. Brünigbahn byla do roku 2005 jedinou úzkorozchodnou tratí SBB. Tato trať byla po spojení se společností Luzern-Stans-Engelberg-Bahn zahrnuta do nové společnosti Zentralbahn.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ustálené je používání německého, francouzského a italského pojmenování, včetně zkratek; v obchodním rejstříku jsou registrovány i pojmenování anglická a rétorománská, i když se používají velmi zřídka.
  2. Článek Punctuality in the mid 90s. In: Modern Railways. Sv. 65, Č. 724, 2008, ISSN 0026-8356, s. 69.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1987. Kapitola Švýcarsko. (Čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]