Doprava Ústeckého kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Integrovaný dopravní systém Ústeckého kraje
Logo DÚK
Logo DÚK
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doprava Ústeckého kraje je integrovaný dopravní systém veřejné osobní dopravy, který zavádí na svém území Ústecký kraj. Mezi hlavní cíle patří zavedení možnosti cestovat různými dopravními prostředky různých dopravců na jednu jízdenku v zónově-relačním tarifu, souběžně je prováděna optimalizace dopravy a zvyšovány standardy kvality. V první fázi od května 2008 odbor dopravy krajského úřadu nazýval integrovaným dopravním systémem pouhé vzájemné uznávání bezkontaktních čipových karet jako elektronických peneženek a clearing plateb mezi dvěma autobusovými dopravci.[1][2] Od prosince 2011 byl na 10 autobusových linkách BusLine a. s. v oblasti Lounsko-západ pilotně zaveden IDS zahrnující i zónově-relační tarif, specifické číslování linek trojcifernými čísly, nové standardy vozidel a informačního systému na vozidlech i označnících zastávek.[3] Od ledna 2015 má být systém rozšířen na celé území kraje a má do něj být zahrnuta i železniční doprava. 2. května 2014 kraj zveřejnil název a logo nového systému „Doprava Ústeckého kraje“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První pokus o IDS[editovat | editovat zdroj]

V Ústeckém kraji existoval od poloviny roku 2002 koordinátor IDS (IDS Ústeckého kraje, a. s.) a IDS Ústeckého kraje, který integroval více různých dopravců.[4] Koordinátor byl 26. listopadu 2004 přijat do ČAOVD, 19. října 2006 z důvodu ukončení své činnosti z asociace opět vystoupil.[5] Činnost tohoto IDS byla po několika letech krajem pozastavena.[4] Jedním z důvodů zániku IDS údajně bylo, že mezi podílníky společnosti, která jej organizovala, nebyli zastoupení dopravci.[6]

Clearing[editovat | editovat zdroj]

Prvním krokem k novému zavádění IDS má být zřízení clearingového centra pro zúčtování plateb mezi dopravci. Rada Ústeckého kraje na svém 109. zasedání v dubnu 2008 doporučila zastupitelstvu poskytnout společnosti ČSAD SVT Praha, s.r.o. dar ve výši 1,785 milionu Kč na spuštění a provoz takového clearingového centra[1] a zastupitelstvo v květnu 2008 návrh schválilo.[2]

Na začátku května 2008 jako pilotní projekt byla zahájena vzájemná akceptace čipové karty mezi dvěma dopravci, jimiž byli Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a. s. a ČSAD Slaný, a. s. Tito dopravci byli vybráni proto, že používali odbavovací zařízení téhož výrobce a oba již mají zkušenosti s clearingem v rámci jiných krajů.[1][2]

Příprava IDS[editovat | editovat zdroj]

Vlastnímu zavedení IDS předcházely příměstské IDS v okolí některých měst s MHD, zavedení odbavování pomocí čipových karet u některých dopravců, zavedení síťové turistické jízdenky Elbe/Labe a postupná optimalizace veřejné dopravy v kraji, zejména zavedení taktových jízdních řádů s návaznostmi v regionální i dálkové dopravě.[7] V rámci optimalizace také bylo v informačním systému zavedeno zjednodušené označování regionálních autobusových linek trojcifernými čísly (zpravidla poslední trojčíslí licenčního čísla linky) a označení regionálních i dálkových linek železniční dopravy pod společnou značkou RegioTakt Ústecký kraj.

Projekt IDS má zahrnovat tyto aspekty: zavedení jednotného tarifu, stanovení rolí subjektů, odbavovací zařízení, kartové centrum, rozúčtování tržeb a bezpečnostní politika. Poté má být systém uváděn postupně podle jednotlivých oblastí do praxe.[7]

Ústecký kraj oslovil všechna města s vlastní MHD se žádostí o spolupráci, v polovině března 2010 proběhlo pracovní jednání.[8]

Tarif[editovat | editovat zdroj]

Pro systém bylo po vzoru systémů IDOL a ZVON navrženo zavést jednotný zónově-relační tarif na základě kilometrické matice s odbavováním pomocí bezkontaktních čipových karet a jednotné smluvní přepravní podmínky. Městům má být ponechána autonomie ve stanovení tarifu v zóně města nařízením města. Systém má umožnit úzké propojení se sousedními IDS (IDOL, ZVON, IDOK). Základním principem zónování má být, že každá obec tvoří právě jednu tarifní zónu (tj. zón má být asi 350), přičemž cestující může pro cestu mezi dvěma zónami zvolit cestu buď nejkratší, nebo časově nejvýhodnější. Každá tarifní zóna je reprezentována tzv. tarifní zastávkou, což je přepravně nejvýznamnější zastávka v obci (zóně). Tarifní vzdálenost mezi zónami je definována přepravní délkou nejkratší možné cesty mezi jejich tarifními zastávkami, počet tarifních jednic odpovídá počtu tarifních kilometrů a pro vzájemně sousedící zóny je určen v tarifní mapě. Integrovaná přestupní jízdenka i časová jízdenka mají existovat pouze na čipové kartě, nadále však mají existovat i nepřestupní, tedy neintegrované papírové jízdenky. Čipové karty v kraji mají podléhat jednotnému standardu Mifare DesFire EV-1, avšak vizuální podoba může být různá podle města, vydávajícího dopravce atd. a do systému mohou být zapojeny odbavovací systémy různých dodavatelů. Čipové karty mají vydávat jednotliví dopravci. Karta má mít tři základní funkce: jako elektronická peněženka, elektronická jízdenka pro jednu cestu a elektronický časový kupón. Karty mají být v personifikované i nepersifikované verzi, avšak nepersonifikovanou verzi lze využít pouze pro některé typy jízdních dokladů. Osobní údaje personifikovaných karet nemají být u vydavatele karty ani správce systému uchovávány ani jinak zpracovávány. Každý cestující musí při nástupu s čipovou jízdenkou vždy provést check-in. V odbavovacích zařízeních jsou pak generována data pro clearing tržeb i pro optimalizaci dopravy. Projekt tarifu byl Ústeckým krajem zadán s termínem zpracování do 30. 6. 2011.[7]

Zavádění zónově-relačního tarifu[editovat | editovat zdroj]

24. srpna 2011 uzavřel Ústecký kraj na základě otevřeného výběrového řízení na zadání veřejné zakázky provozování autobusové dopravy na 10 autobusových linkách v oblasti Lounsko-západ (Louny, Žatec, Postoloprty) smlouvu s dopravcem BusLine a. s. na 10leté období od 11. prosince 2011. Smlouva vyžaduje pouze bezbariérová vozidla (minimálně low entry a vždy nájezdovou plošinu pro invalidní vozíky), plnou vybavenost vozidel informačními displeji v čele, na boku i vzadu, hlášení zastávek ve vozidle a klimatizaci. V této oblasti byl jako první spuštěn pilotní projekt IDS Ústeckého kraje, tarif měl být radou kraje schválen v průběhu října 2011. Kraj se dohodl se Správou a údržbou silnic Ústeckého kraje p. o. o přednostním osazení zastávek v této oblasti novými označníky, na nichž je uveden aktualizovaný název zastávky, čísla linek a tarifní zóna. Čísla linek v informačním systému IDS jsou tvořena posledním trojčíslím licenčního čísla linky, v této oblasti v rozmezí 713 až 741.[3]

Na území celého kraje má být systém rozšířen v termínu zahájení platnosti jízdních řádů od ledna 2015, kdy mají provoz převzít nově vysoutěžení autobusoví dopravci.[9]

Po krajských volbách v roce 2012, v nichž zvítězila KSČM, se kandidátem na krajského radního odpovědného za dopravu stal Jaroslav Komínek z KSČM. Údajně v listopadu 2012 řekl, že osobně vidí velmi špatně to, že dopravní obslužnost zajišťuje tolik dopravců na tak malém prostoru, a chce v souvislosti s vypršením dosavadních smluv a vyhlášením nových výběrových řízení snížit počet dopravců v kraji a tím i náklady. Uvažuje prý také o zavedení jednotného odbavovacího systému a tarifní integraci v rámci kraje.[10]

Integrace městských doprav[editovat | editovat zdroj]

Kraj začátkem roku 2014 oslovil města s vlastní MHD a nabídl jim kompenzaci případného propadu tržeb, pokud se připojí ke krajskému systému. V polovině srpna 2014 byl kraj nejdále v jednáních s Ústím nad Labem a Teplicemi, naopak nejhorší jednání nebo takřka žádná byla s Děčínem, Chomutovem a Jirkovem.[11]

Od 1. ledna 2015, tedy současně se zavedením tarifu DÚK, je do Dopravy Ústeckého kraje integrována MHD Teplice.[12][13]

K 1. lednu 2015 přestala ústecká MHD obsluhovat některé obce, například Chabařovice, Přestanov, Krupku, Stebno, Řehlovice či Dubice. Časové dvou- a vícezónové papírové kupony s platností 30 dní vydané Dopravním podnikem města Ústí nad Labem začaly platit kromě autobusů DPmÚL též v autobusech společností BusLine, Arriva Teplice a ČSAD Slaný ve vyznačených zónách (112 Řehlovice, 113 Stebno, 115 Habrovany, 116 Dubice, 121 Chlumec, 122 Přestanov, 123 Chabařovice a 431 Krupka). Časová jízdenka MHD pro zónu 101 však neplatila v této zóně v autobusech BusLine a Arriva Teplice. Zvláštní tarifní režim platil pro linku 456 Ústí nad Labem - Hostovice - Stebno - Chvalov. Na ní v úseku Mírové náměstí/Hlavní nádraží - Hostovice platí až do zastávky Milbohov, hájovna i jednotlivé jízdenky MHD a časové jízdenky MHD pro zónu 101, mimo SMS jízdenek a SEJF.[13]

1. ledna 2016 došlo k částečné integraci Ústí nad Labem. V první fázi jsou vzájemně uznávány papírové jízdní doklady, a to jak jednotlivé jízdenky, tak časové. Papírové vícedenní jízdenky a průkazky jsou vzájemně uznávány v rámci své časové a územní platnosti. Jednotlivé papírové jízdenky DÚK jsou v ústecké MHD uznávány plně. Jednotlivé jízdenky z městské hromadné dopravy jsou v zelených autobusech DÚK uznávány pouze v případě, pokud jsou již předtím označeny ve vozidle MHD. Bezkontaktní čipové karty Dopravy Ústeckého kraje mají být v autobusech a trolejbusech ústecké MHD uznávány až od chvíle, kdy Dopravní podnik města Ústí nad Labem vybaví svá vozidla novým odbavovacím systémem.[12]

1. července 2016 došlo k plné integraci MHD Děčín a MHD Bílina do integrovaného systému DÚK.[14]

11. prosince 2016 došlo k integraci MHD Chomutova a Jirkova a následné přečíslování linek na řadu 3xx, poslední dvojčíslí, ale bude stejné, např. z linky 01 se stane 301, z 40 se stane 340, atd. Důvodem přečíslování linek je, aby nebylo v kraji více linek stejného čísla.

3. ledna 2017 by mělo dojít k integraci Mělnicka a Roudnicka, do PID a částečně DÚK, se vzájemným uznáváním jízdenek. Linky PID, kde bude částečně uznáván tarif DÚK: 464 Mělník - Lužec n. Vlt. - Vraňany - Černoušek - Horní Beřkovice, 466 Mělník - Vraňany - Nová Ves - Veltrusy - Kralupy n. Vlt., 467 Mělník - Cítov - Krábčice - Roudnice n. L., 468 Mělník - Dolní Beřkovice - Cítov - Horní Beřkovice - Černoušek, 475 Mělník - Dolní Beřkovice - Horní Počáply - Bechlín, 496 Kralupy n. Vlt. - Veltrusy - Nová Ves - Ledčice. Linky DÚK, kde bude částečně uznáván tarif PID: 635 Roudnice n. L. - Horní Počáply - Štětí, 646 Roudnice n. L. - Ledčice, 672 Roudnice n. L. - Štětí, 676 Roudnice n. L. - Horní Beřkovice, 683 Roudnice n. L. - Horní Beřkovice

Integrace železnice[editovat | editovat zdroj]

České dráhy jsou od roku 2016 plně integrovány do systému DÚK včetně rychlíků (mimo vlaky EC a dále vlaky, které pravidelně nezastavují v žádné stanici v Ústeckém kraji mezi Prahou a Ústím nad Labem). Avšak uznávají se pouze papírové jízdní doklady, nikoli jízdenky na bázi BČK DÚK.[1][zdroj?] Integrace je neplatná na trati 089 a 083 v úseku Dolní ŽlebDolní Poustevna.

Název systému[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2014 bylo pro propojený systém regionální dopravy používáno obecné označení „dopravní obslužnost Ústeckého kraje“. V souvislosti s plánovanou tarifní integrací vyhlásil Ústecký kraj 8. ledna 2014 anketu o novém názvu systému, přičemž hledal „poutavý, pokud možno hravý a kreativní název“. V anketě bylo možno vybrat jednu ze čtyř možností nebo navrhnout novou, pátou. Nabízené možnosti byly „Severní dopravní systém“, „Trasy severem“, „Jedeme! (Severní dopravní systém)“ a „Dopravní systém Ústeckého kraje“.[15]

2. května 2014 kraj zveřejnil název a logo nového systému. Z ankety vzešel název „Doprava Ústeckého kraje“. Logo je tvořeno čtyřmi šipkami různých barev (zelená, žlutá, červená a modrá) směřujícími ze středu do čtyř stran. Dosavadní webovou adresu doprava.kr-ustecky.cz nahradí doména www.dopravauk.cz.[16]

Turistické linky[editovat | editovat zdroj]

Na letní sezónu od 25. března 2016 do 31. října 2016 byly do DÚK zařazeny víkendové železniční turistické linky se samostatnou řadou označení a turistická lodní linka:[17]

  • T1 Česká Kamenice – Kamenický Šenov (Kamenický motoráček, nasazen vůz „Hurvínek“ M 131.1)
  • T3 Ústí nad Labem – Velké Březno – Zubrnice (Zubrnický motoráček, nasazen vůz „Hurvínek“ M 131.1)
  • T4 Lovosice – Třebenice – Most (Středohorský motoráček, vůz s přezdívkou „Singrovka“ či „Kachna“ M 240.0)
  • T5 Libochovice – Mšené Lázně – Roudnice nad Labem (Podřipský motoráček, vůz „Ponorka“ M 262.0)
  • T6 Kadaň-Prunéřov – Podbořany (Doupovský motoráček, vůz „Orchestrion“ M 152.0)
  • 901 lodní linka Ústí nad Labem centrum – Litoměřice (lodě „Ústí nad Labem“ a „Porta Bohemica“, na webu kraje uvedena pouze loď „Ústí nad Labem“)

Původně byla do záměru zařazena i Kozí dráha (linka T2), na ní je však kvůli závalu u Jílového přerušen provoz.[18]

Na turistických železničních linkách (kromě Doupovska) mají být nasazena historická vozidla. Ústecký kraj objednávku dotuje 10 a půl miliony korun, na linkách platí běžný tarif DÚK. Kromě linek T1 a T3 je možný převoz jízdních kol.[17]

V turistickém režimu s moderními dopravními prostředky je v rámci DÚK provozováno i několik dalších linek:[17]

  • U15 Chomutov - Vejprty
  • U25 Most - Moldava
  • U27 Rumburk – Mikulášovice
  • RE20 Drážďany - Ústí nad Labem - Litoměřice
  • 585 Jirkov - Oberwiesenthal
  • 584 Jirkov – Boží Dar
  • 435 Česká Kamenice – Schmilka
  • 434 Děčín – Jetřichovice – Krásná Lípa

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Ústecký kraj začíná zavádět integrovaný dopravní systém, Ústecký kraj, tisková zpráva, 18. 4. 2008
  2. a b c Ústecký kraj zkouší v rámci pilotního programu integrovaný dopravní systém, Ústecký kraj, 16. 5. 2008
  3. a b Nový autobusový dopravce v oblasti Lounsko - západ v letech 2011–2021, Ústecký kraj, 29. 9. 2011
  4. a b Pavel Drdla: IDS v České republice – srovnání a zvláštnosti, Perner's Contacts, ročník 3, číslo 5, prosinec 2008, str. 69
  5. ČAOVD - Česká asociace organizátorů veřejné dopravy. www.caovd.cz [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-13. 
  6. Martin Jareš: Integrované dopravní systémy - šance pro budoucnost, IDS.zastavka.net, 22. 6. 2007
  7. a b c Ing. Petr Prokeš: Integrovaný tarifní systém Ústeckého kraje, prezentace ve formátu pdf, Ing. Petr Prokeš, zpracovatel Projektu zavedení zónově-relačního tarifu v Ústeckém kraji, Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, 15. 11. 2010
  8. Integrovaný dopravní systém Ústeckého kraje i pro Jirkov, eregion.cz 27. 4. 2010
  9. Zónově relační tarif Ústeckého kraje, Ústecký kraj
  10. Ondřej Kůs, Artur Janoušek: Severočeští komunisté chystají čistky ve vedení problémových institucí, iDnes.cz, 16. 11. 2012
  11. Jiří Nussberger: Stát by měl řešit tranzitní dopravu přes Ústecký kraj, Haló noviny, 19. 8. 2014
  12. a b Od nového roku mohou Ústečané používat městské i meziměstské autobusy s jednou jízdenkou, Ústecký kraj, 11. 11. 2015
  13. a b Z okolí Ústí nad Labem na MHD od 2015 i na jednu jízdenku + ceník jízdného do vybraných zón Ústecka., Ústecký kraj, 19. 11. 2014
  14. Integrovaná doprava v kraji se ode dneška rozšiřuje [online]. 1.7.2016 [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 
  15. Anketa Název pro systém veřejné dopravy Archivováno 13. 4. 2014 na Wayback Machine, Ústecký kraj, 8. 1. 2014 (na původní adrese již nedostupné, viz archiv)
  16. Doprava Ústeckého kraje Archivováno 5. 5. 2014 na Wayback Machine, Ústecký kraj, 2. 5. 2014
  17. a b c Ústecký kraj zařadil do DÚK nové turistické linky, BUSportál.cz, 31. 3. 2016, pepvy
  18. Přehled nových turistických linek Dopravy Ústeckého kraje, Ústecký kraj, 10. 3. 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]