KŽC Doprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
KŽC Doprava
Právní forma společnost s ručením omezeným
IČO 27423069
Sídlo Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pražský motoráček u viaduktu Pražského Semmeringu, říjen 2011

KŽC Doprava, s.r.o., je dopravní společnost zapsaná do obchodního rejstříku v únoru 2006. Provozuje zvláštní osobní vlaky se zvláštním zaměřením na tratě bez pravidelné dopravy, včetně vleček, i pravidelnou osobní železniční dopravu turistického charakteru, zejména historickými motorovými vozy z 50. a 60. let 20. století. Sestersko-mateřská společnost KŽC, s.r.o. je vlastníkem a provozovatelem dráhy. Většinovým společníkem obou společností je Bohumil Augusta, v letech 1995–2006 předseda Klubu železničních cestovatelů.[1] Formální sídlo mají obě společnosti i občanské sdružení na adrese Bohumila Augusty v Praze-Kolodějích.

Původními společníky KŽC Doprava, s.r.o. byli ze 45 % KŽC, s.r.o., ze 45 % Barbora Křížová (která se poté postupně svého podílu zbavila) a z 10 % Bohumil Augusta (v únoru 2009 svůj podíl zdvojnásobil). Podíl KŽC, s.r.o. byl vymazán dne 26. dubna 2012. Od dubna 2012 do dubna 2013 vlastnil 50% podíl Milan Hejcman. Od 29. dubna 2013 jsou společníky ze 70 % Bohumil Augusta, z 20 % Pavel Kříž (svým podílem vstoupil v dubnu 2012) a z 10 % Ernst Jochen Pursche (podílem ze září 2006).[2]

KŽC, s.r.o. je od roku 2008 vlastníkem a provozovatelem muzeální trati 901 Česká Kamenice – Kamenický Šenov, na níž dopravu provozuje KŽC Doprava, s.r.o. KŽC, s.r.o. je v obchodním rejstříku zapsaná od února 2005. Jejím společníkem je ze 60 % Bohumil Augusta, z 20 % Klub železničních cestovatelů, občanské sdružení, z 10 % Roman Hrůza a z 10 % Barbora Křížová, jejíž podíl vlastnil do června 2009 Miroslav Lacko.[2]

Klub železničních cestovatelů vznikl v roce 1985 jako odbor TJ Lokomotiva Praha Vršovice.[3] Iniciátorem byl železniční nadšenec Miroslav Hrdlička z Napajedel, který spojence pro svou zálibu získal prostřednictvím výzvy v časopise Mladý svět.[4] Po přílivu nových členů a rozšíření klubu o nové aktivity se starší členové odštěpili a vytvořili Klub dráhařů, který zůstal u původního zaměření, tedy projíždění a dokumentace tratí.[4] Roku 2004 se Klub železničních cestovatelů osamostatnil jako občanské sdružení, má kolem 150 členů včetně zahraničních.[3] Název klubu byl zaregistrován též jako ochranná známka.[3] Klub od roku 1995 pořádá zvláštní jízdy historickými vozidly zejména po tratích, po nichž není vedena pravidelná osobní doprava, včetně spojek, vleček či nákladních tratí, v letech 2006–2007 si pořídil několik motorových vozů z 50. a 60. let. Klub organizuje soutěž Železniční cestovatel o získání titulu mistr železnic za projetí celé sítě nebo soutěž PID rallye spočívající v 11hodinovém cestováním prostředky Pražské integrované dopravy. Tyto aktivity kombinuje s klasickou turistikou. Vydává klubový časopis Dráhař a pořádá burzy předmětů s dopravní tematikou.[5] Předseda klubu Roman Hrůza je zároveň ředitelem agentury RHA (Roman Hrůza Agency), která pro celou skupinu KŽC zajišťuje mediální a komunikační služby.[3]

Tratě a vlaky[editovat | editovat zdroj]

Nostalgické a výletní vláčky[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2008 KŽC převzala muzejní Trať 901 Česká Kamenice – Kamenický Šenov a v prosinci 2008 tuto trať od SŽDC koupila. Zdejší vlaky jezdí pod názvem Kamenický motoráček.[6]

Od 10. prosince 2006 zajišťuje provoz občasných nostalgických vlaků na tratích 012 (úsek KouřimBošice), 013 (celá trasa Bošice – ZásmukyBečváry) a 014 (úsek Bečváry – Uhlířské Janovice), označovaných názvem Podlipanský motoráček. Od 4. března 2007 se železniční trať Kouřim – Bečváry (část 012, 013) začlenila do systému Pražské integrované dopravy.

Od 1. května 2010 provozuje v letní sezoně o víkendech vlak Pražský motoráček na trati 122 mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha-Zličín po tzv. Pražském Semmeringu. Vlak je plně zaintegrován do Pražské integrované dopravy, ve vlaku platí též tarif TR 10 dopravce České dráhy nebo je prodej jízdenek zajištěn u průvodčího. Více informací o tarifu a jízdní řád na www.kzc.cz.[7]

Krom toho dopravce pravidelně provozuje například Rakovnický rychlík, Podřipský motoráček, Polabský motoráček, Kokořínský motoráček, Mochovský motoráček, Posázavský motoráček, Lužický motoráček, Otavský motoráček, v minulosti to dopravce provozoval například Boleslavský motoráček, Pobrdský motoráček, Morávecký motoráček (2011), Bezdězský motoráček (2011), Středohorský motoráček.

Městská železniční linka S34 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Čakovice[editovat | editovat zdroj]

Motorový vůz KŽC na povodňové dočasné lince Esko Praha S31 v červnu 2013

Do jízdního řádu platného od prosince 2012 si dopravce nechal zapsat spoje na trase Praha Masarykovo nádraží – Praha-Čakovice s plánovaným zahájením provozu k počátku dubna 2013. Snažil se dohodnout na zařazení spojů do PID a dotaci v jejím rámci, ale mluvčí organizace ROPID v listopadu 2011 řekl, že jednání stále probíhají a že by to bylo možné nejdříve od srpna 2013.[8]

3. června 2013 byla linka spuštěna pod označením S31 (v některých zprávách byla označována S34) v intervalu 60 minut v rámci povodňových opatření při přerušení provozu metra v centru města.[9] 8. června bylo oznámeno ukončení provozu.[10]

V traťovém jízdním řádu platném od 9. června 2013 byla u spojů KŽC doprava poznámka o zahájení provozu od 1. srpna 2013, v jízdních řádech platných od 2. září 2013 zahájení provozu od 1. října 2013.[11][12] V září 2013 dopravce i média potvrdily zahájení provozu linky k 1. říjnu 2013, a to pod označením S34 a zahrnuté do PID, v pracovních dnech v hodinovém intervalu v době od 5 do 20 hodin. Dopravce ohlásil, že do provozu na lince nasadí 4 motorové vozy řady 810, které prošly roku 2013 generální rekonstrukcí. Dva vozy mají být turnusové a dva záložní, má jít o vozy 810.381, 810.517, 810.535 a 810.656. Ve vlacích platí tarif PID a tarif TR 10 Českých drah, platí zde všechny jízdenky Českých drah a. s. kromě zaměstnaneckých jízdenek. Všechny stanice v jízdním řádu jsou označeny symbolem, že se jízdenky prodávají ve vlaku s manipulační přirážkou za prodej jízdenky ve vozidle. Cestující bez platné jízdenky musí nastupovat předními dveřmi.[13][14][15] ROPID označil provozování linky za zkušební, v jeho rámci má být vyhodnoceno využití linky a ekonomika provozu, což má být podkladem pro budoucí výběrové řízení na dopravce. Náklady na zajištění provozu od 1. října 2013 do konce roku 2013 byly přes 4 miliony korun a pro rok 2014 měly být přes 14 milionů korun.[16] Provoz vlaků byl dotován asi 77 Kč za kilometr (článek z ledna 2014 uváděl, že dosavadní dotace je zhruba 84 Kč/vlkm[17]), což je více, než kolik platí například Liberecký kraj za linku Trilex, provozovanou moderními klimatizovanými jednotkami.[18] Podle informace ROPIDu z ledna 2014 přepravovala linka přes 400 lidí denně a v ranní špičce byly některé spoje vytížené.[17]

Koncem ledna 2014 ROPID podle iDnes.cz údajně vypsal „soutěž“ na provozování této linky. Soutěž měla spočívat v přímém oslovení tří dopravců: České dráhy, KŽC Doprava a Arriva vlaky.[17] ROPID nakonec v časové tísni uzavřel smlouvu na dalších 10 let s KŽC Doprava, aniž by vypsal slibované poptávkové řízení, což ROPID odůvodnil tím, že se „dostat do situace, že se budou všichni hádat, odvolávat a my nikdy vítěze nevybereme“. Společnost Rail System, která měla o zakázku také zájem, to označila za nestandardní postup. Nová smlouva byla uzavřena na dotaci 76,56 Kč za vlakový kilometr, což je o 7 Kč méně než při zkušebním provozu a o desítky Kč méně než při mimořádném provozu během povodní. Ročně má ROPID za provoz linky platit kolem 11 milionů Kč. Kritici poukazovali, že nasazované vozy řady 810 jsou pro městskou dopravu kvůli své morální i technické zastaralosti a špatné použitelnosti pro imobilní cestující nevhodné. Podle smlouvy musí dopravce od šestého roku alespoň na část spojů nasadit bezbariérová vozidla s akustickým a vizuálním informačním systémem.[19][20]

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Od letní sezóny 2012 provozuje KŽC jedním vozem též sobotní a nedělní cyklobusy (určené i pro pěší turisty) v Českém středohoří.[21][22] Používá autobus SOR Martina Paly z Terezína.[23]

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Dopravce vlastní zejména motorové vozy a jejich přípojné vozy a několik dieselových lokomotiv.[24]

Motorové vozy[editovat | editovat zdroj]

  • M 131.1302 (801) – hurvínek. Vyroben 1951, roku 2005 koupen KŽC. Příležitostně nasazován na šenovské dráze, lužickém motoráčku atd.
  • M 262.056 (830) – kredenc. Vyroben 1952, roku 2007 koupen KŽC
  • M 262.0124 (830) – kredenc. Vyroben 1958, roku 2006 koupen KŽC. Nasazován zejména jako Lužický motoráček.
  • M 262.0180 (830) – kredenc. Vyroben 1959, roku 2007 koupen KŽC. V roce 2009 účinkoval ve filmu Alois Nebel v Malé Morávce.
  • M 262.1117 (831) – loďák. Vyroben 1958, roku 1988 remotorizován, roku 2010 koupen KŽC.
  • M 262.1168 (831) – loďák. Vyroben 1958, po roce 2010 koupen KŽC.
  • M 262.1183 (831) – loďák. Vyroben 1959, v roce 2011 koupen KŽC.
  • M 286.1008 (851) – krokodýl. Vyroben 1966, v roce 2006 koupen KŽC.
  • Motorové vozy řady M 152/810 (810.381, 810.517, 810.535 a 810.656), určené od 1. října 2013 pro linku Esko Praha S34, které v roce 2013 prošly generální rekonstrukcí, dopravce v seznamu svých vozidel na svém webu neuvádí, ale vyjmenoval je ve zprávě o zahájení provozu této linky.[13]

Nemotorové osobní vozy[editovat | editovat zdroj]

  • Bix 372 – malý Balm, vyroben 1962, roku 2006 koupen KŽC.
  • Bix 557 – malý Balm, vyroben 1965, roku 2006 koupen KŽC, roku 2012 přestavován na vůz BIXEUM pro účely mobilní muzejní expozice historie železniční dopravy na podřipsku jako součást Podřipského motoráčku.
  • Bix 035 – vyroben 1969, od roku 2010 přestavěn na barový vůz Bixovna.
  • Bmx 029 – velký Balm, vyroben v 60. letech, roku 2006 koupen KŽC.
  • Daa-k 5323 - dvounápravový hytlák (služební vůz) z 50. let, nyní využíván pro přepravu jízdních kol
  • Daa-k 7404 - dvounápravový hytlák (služební vůz) z 50. let, nyní využíván pro přepravu jízdních kol
  • Ztr 1-45029 – Zetka, krytý dvounápravový nákladní vůz, KŽC koupen v roce 2005, je využíván zejména jako historické vůz pro filmaře, případně pro zvláštní jízdy pro fotografy
  • Pt (Škoda Ostrov) – malý plošiňák, plošinový vůz z počátku 20. století, inventární číslo nedochované. Do budoucna je s ním počítáno pro vlaky stavební údržby na kamenickošenovské lokálce.

Nákladní vozy[editovat | editovat zdroj]

  • Ztr 1-45029, krytý nákladní vůz
  • Pt (Jq 34?) (Škoda Ostrov), plošinový vůz

KŽC oba nákladní vozy koupilo v roce 2005, následný soudní spor řešil, zda v té době vozy patřily České severní dráze s. r. o., nebo sdružení Klub přátel lokálky.

Lokomotivy[editovat | editovat zdroj]

  • T 211.0533 (700) - prasátko
  • T 211.2005 (701) - prasátko
  • T 334.0722 - rosnička
  • T 458.1532 - hektor
  • T 448.0692 (740) - bangle, kocour
  • T 478.2065 - Zamračená
  • T 478.1215 - Zamračená
  • T 478.1006 - Zamračená

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kontakty, výbor, KŽC
  2. a b Obchodní rejstřík
  3. a b c d Nabídka zvláštních vlaků, Roman Hrůza Agency
  4. a b Jan Malý: Drážní historie, hobby Klubu železničních cestovatelů, iReceptář.cz, 26. 9. 2010, Receptář 9/2009
  5. Klub železničních cestovatelů, web KŽC
  6. Zdeněk Kraus. Sezona historických vláčků začíná, na trať vyrazí Prasátko. Českolipský deník [online]. 2014-06-24 [cit. 2014-06-25]. Dostupné online.  
  7. Pražský motoráček vyjede 1. 5. 2010, ROPID, tisková informace, 30. 4. 2010
  8. Jan Šindelář: Železniční kuriozity: švýcarská kvalita se vyrábí v Polsku, E15, 21. 11. 2012
  9. ROPID: K situaci v příměstské dopravě, BUSportál.cz, 3. 6. 2013, TI Ropid
  10. Linka S 34 ukončila provoz, KŽC, 8. 6. 2013
  11. CIS JŘ
  12. Od 2. září se změní jízdní řád desítek regionálních vlaků, Deník.cz, 22. 8. 2013, ČTK
  13. a b S 34: zahájení provozu 1. 10. 2013, KŽC, novinka, 23. 9. 2013
  14. Městská linka S34 Praha Masarykovo nádr. - Praha-Čakovice, KŽC
  15. Marek Pokorný, Jaroslav Šafránek: Z Čakovic na Masaryčku. V Praze začne jezdit první soukromník na dráze, 5plus2, 18. 9. 2013
  16. Dnes vyjela nová vlaková linka S34 do Čakovic, ROPID, 1. 10. 2013
  17. a b c Jan Sůra: Praha poprvé soutěží vlaky. Na deset let osloví jen tři firmy, iDnes.cz, 27. 1. 2014
  18. V Praze vyjela nová vlaková linka. Se starými motoráky, bez výběrového řízení a dráž než jinde, Český rozhlas, 1. 10. 2013
  19. Smlouvu na pražskou linku S34 získala KŽC Doprava, ŽelPage, Michal Jaroš, 28. 3. 2014, zdroje iDnes.cz, ROPID, KŽC Doprava
  20. Jan Sůra: Motoráky budou jezdit do Čakovic bez soutěže. Ropid se bál sporů, iDnes.cz, 27. 3. 2014
  21. Cyklobusem do Českého středohoří a Podřipska, Středohoří-Podřipsko
  22. KŽC Doprava provozuje cyklobus ve Středohoří, KŽC, 13. 7. 2012
  23. Foto, cyklobus do Českého středohoří a Podřipska, 2012
  24. Vozidla, KŽC Doprava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]