Motorový vůz 810

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Motorový vůz
Motorový vůz 810
Motorový vůz 810
Označení řady 810
Staré označení řady M 152.0 (M 151.0), M 152.5
Výrobce Vagónka Studénka
Rok výroby 19731982
Vyrobeno kusů 678 (M 152.0)
2 (M 152.5)
V pravidelném provozu 244 (ČR) a 21 (SR)
Míst k sezení/stání 55/40
Délka přes nárazníky 13 970 mm
Max. rychlost 80 km/h
Hmotnost 20,0 t
Uspořádání pojezdu 1’A’
Motor LIAZ ML 634
Výkon 155 kW
Maximální tažná síla 29 kN
Přenos výkonu hydromechanický
Rekonstruován na řadu (kusů) 809 (28), 811 (2), 812 (1), 814 (263), 811 ZSSK (4), 812 ZSSK (54), 813 ZSSK (30)
Přezdívky (kolejový) autobus, orchestrion, šukafon[1], skleník
Interiér vozu řady 810 v původním provedení
Trutnov hlavní nádraží, motorový vůz řady 810 při odjezdu

Motorové vozy řady 810 (do 1. ledna 1988 řada M 152.0, prototypy zcela původně řada M 151.0) jsou nejrozšířenějšími českými železničními motorovými vozy. Jsou využívány jako hnací vozy na regionálních tratích s menším počtem cestujících. Celkem bylo vyrobeno 680 vozů této řady, z toho dva širokorozchodné (původně řada M 152.5, nyní 810.8). Vozy řady 810 jsou často přezdívány „autobus“ kvůli konstrukci a použitým součástkám (autobusový motor a převodovka).

Vozy řady 810 vyráběla Vagónka Studénka pro ČSD v letech 19751982 (prototypy v roce 1973). Od poloviny 90. let 20. století jsou v obou nástupnických organizacích (ČD a ŽSR, později ZSSK) modernizovány na různé typové řady. Část vozů je v původním stavu doposud v provozu.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Samonosná, z oceli svařovaná vozová skříň vozu je lehké stavby a je usazena na dvou jednonápravových podvozcích.

Vozy jsou poháněny hnacím soustrojím umístěným pod podlahou a sestávajícím z nepřeplňovaného vznětového motoru LIAZ ML 634, automatické hydromechanické převodovky Praga 2 M 70, kloubového hřídele a jedné nápravové reverzační převodovky. První dva komponenty byly převzaty z tehdy vyráběných autobusů Karosa ŠM 11. Převodovka se skládá ze vstupního hydrodynamického měniče s možností mechanického překlenutí a dvoustupňové předlohové převodovky a je upravena pro železniční provoz (zvětšením násobnosti hydrodynamického měniče, zablokováním ústrojí pro změnu směru jízdy v poloze vpřed, zesílením chlazení oleje, úpravou ovládání pro palubní napětí 48 V aj.). Změna směru jízdy se odehrává v nápravové reverzační převodovce.

Motorový vůz je uvnitř rozdělen na dvě stanoviště strojvedoucího, dva nástupní prostory (na předním je WC, elektrický rozvaděč a zavazadlový kout s pěti sklopnými sedadly) a uprostřed velkoprostorový oddíl pro cestující. Ten poskytuje 50 míst k sezení v uspořádání 2+3, zavazadlové police jsou příčné. Čela vozu jsou neprůchozí. Vstupní dveře jsou ovládány pneumaticky (odblokování jedné či druhé strany s následným individuálním otevřením + centrální zavírání). Vůz je vytápěn teplovzdušně, přednostně odpadním teplem motoru (z chladící vody) a může být spolu s chladicím okruhem motoru předehříván nezávislým naftovým generátorem.

Vozy jsou vybaveny spojovací zásuvkou. Lze pomocí ní ovládat dveře soupravy z jednoho stanoviště a nabíjet baterie až dvou přívěsných vozů, neslouží však k mnohočlennému řízení (mj. proto, že ovládání motoru je čistě mechanické).

Kvůli škrtům v rozpočtu[zdroj?] je vůz vybaven pouze jednoduchými skly s vyklápěcí horní částí, ačkoliv rám je připraven na dvojitá okna.

Vývoj, výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

Motorový vůz řady M 152.0 na veletrhu v Lipsku v roce 1982

Jelikož se nezdařila náhrada již nevyhovujících motorových vozů M 131.1 řadou M 240.0 (dnes řada 820), byl vypracován projekt nového dvounápravového motorového vozu poháněném spolehlivým autobusovým motorem. Ten byl v roce 1971 spolu s automatickou převodovkou zkušebně namontován do dvou vozů M 131.1, které byly přeznačeny na řadu M 131.3. Jelikož se řešení osvědčilo, byly v roce 1973 ve Vagónce Studénka vyrobeny dva prototypy nových vozů s těmito komponenty označené jako M 151.0. Jeden z nich byl podroben zkouškám, druhý byl již brzy po vyrobení nasazen do zkušebního provozu. Vzhledem k nedodržení hmotnosti při výrobě musely být oba vozy v roce 1974 přeznačeny na řadu M 152.0. Sériová výroba byla zahájena v roce 1975.

ČSD původně plánovaly odebrat 150 (dle jiného zdroje 300) vozů řady M 152.0. Ty měly sloužit na krátkých lokálních tratích s menšími počty přepravených cestujících. Vzhledem k tomu, že nebyla zahájena sériová výroba motorových vozů M 474.0 (dnes řada 860), jež měly zajistit místní dopravu na dlouhých regionálních drahách, byl počet vyrobených vozů M 152.0 zněkolikanásoben na výsledných 680 kusů (z toho dva širokorozchodné). Sériová výroba probíhala v letech 1975–1982 v šesti výrobních sériích. Hlavně díky velkému počtu modernizací, které proběhly pro roce 2000, se počet vozů v původním stavu zmenšil na přibližně čtvrtinu a v roce 2015 tak jezdí už jen na některých tratích v Česku (nejvíce např. na tratích Rakovník – Bečov nad Teplou, Čerčany – Světlá nad Sázavou, Trhový Štěpánov - Benešov u Prahy a v okolí Klatov a Strakonic). Na Slovensku je takto provozních jen několik posledních vozů (zbylé byly rekonstruovány na řady 811–813 nebo prodány), které slouží už pouze jako záloha. Několik vozů vlastní dopravce KŽC Doprava. V roce 2017 prodaly České dráhy čtyři motorové vozy 810 polskému dopravci SKPL Cargo.[2]

Modernizace v Česku[editovat | editovat zdroj]

Vůz řady 809 v Roudnici nad Labem
Prototyp motorové jednotky řady 814

Řada 809[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 809.

Úpravou na řadu 809 prošlo v polovině 90. let 20. století 28 vozů. Úpravy spočívaly v umožnění provozu pouze se strojvedoucím, tedy pro využití v rámci „specifického způsobu odbavování cestujících“. Úpravy na voze byly tedy spíše „kosmetické“.

Řada 811[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 811.

Dva vozy ČD řady 810 byly v polovině 90. let 20. století zmodernizovány na řadu 811. Jednalo se vlastně o první a pouze prototypovou rekonstrukci. Největší změnou byla remotorizace vozů, částečně byl inovován i interiér.

Řada 812 „Esmeralda“[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 812.

V roce 2001 byl zmodernizován jeden vůz na řadu 812. K dalším rekonstrukcím nedošlo, společně s řídicím vozem řady Bfbdtanx792 tak tvoří prototypovou soupravu. Motorový vůz je označen jako „Esmeralda“. Následovníkem tohoto prototypu je sériově vyráběná řada 814, tzv. „Regionova“.

Řada 814 „Regionova“[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorová jednotka 814.

Od roku 2005 do 2012 modernizovala firma Pars nova motorové řady 810 a přípojné vozy řady Btax780 na dvoudílné nebo trojdílné, částečně nízkopodlažní motorové jednotky řady 814.[3] Jejich koncepce pochází z dříve modernizované soupravy 812 + 912.

Modernizace na Slovensku[editovat | editovat zdroj]

Slovenský motorový vůz řady 811

Řada 811[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 811 ZSSK.

Řada 811 vznikla ve druhé polovině 90. let 20. století. Část vozů byla postavena jako novostavba, část byla rekonstruována z přípojných vozů řady 011 (u ČD řada Btax780), čtyři vozy řady 811 vznikly přestavbou motorových vozů řady 810.

Řada 812[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 812 ZSSK.

Na řadu 811 navázala na Slovensku řada 812. Modernizace na tuto řadu byly prováděné mezi lety 2001 a 2006. Prvních 10 vozů řady 812 vzniklo z přípojných vozů, ostatní již z motorových vozů řady 810.

Řada 813[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorová jednotka 813.

Zatím poslední slovenskou modernizací „kolejového autobusu“ řady 810 je dvoudílná motorová jednotka řady 813. Prototyp vznikl v roce 2006, poslední jednotky byly dodány v roce 2010. Některé hnací vozy vznikly přestavbou z přípojných vozů.

Související vozy[editovat | editovat zdroj]

Přípojné vozy řady 010 na nádraží Kouty nad Desnou
Vůz řady Bzmot používaný maďarskými železnicemi

Řada Btax780[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vůz Btax780 ČD.

Prakticky stejný konstrukční základ jako motorový vůz řady 810 má přípojný vůz řady Btax780 (v Česku dříve označen řadou 010). Je vybaven nezávislým naftovým topením a je schopen pojmout až 56 osob k sezení. Těchto vozů bylo vyrobeno 909 a od 90. let 20. století jsou upravovány například na vozy řady 012 s rozšířeným prostorem pro přepravu jízdních kol.

V letech 2005–2012 byly některé z vozů modernizovány ve firmě Pars nova v Šumperku na nízkopodlažní řídicí vozy řady 914 a vložené vozy řady 014 (které jsou součástí jednotek Regionova). Na Slovensku jsou označeny řadou 011 a část modernizována na přípojné vozy řady 012. V minulosti byly rekonstruovány i na motorové vozy řad 811 a 812 a motorové jednotky 813.

Řada 892[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz 892.

V letech 19811991 vyrobila Vagónka Studénka na základě řady M 152.0 (dnes 810) také 115 motorových vozů pro údržbu a opravy trakčního vedení. Tyto vozy byly označeny jako M 153.0 (v širokorozchodné verzi M 153.5), později 892 (širokorozchodné 892.8). V Česku jsou nyní označeny řadou MVTV 2, na Slovensku MVTV 02 (normálněrozchodná verze) a MVTV 03 (širokorozchodná verze). Jsou v provozu u SŽDC, ŽSR a jeden u Viamontu DSP.

Řada Bzmot[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Motorový vůz Bzmot.

V letech 19791986 bylo vyrobeno také 205 vozů velmi podobné konstrukce pro maďarské železnice, kde jezdí pod označením Bzmot.

Historické vozy[editovat | editovat zdroj]

  • 810.002 (České dráhy, depo Valašské Meziříčí)
  • 810.004 (Podvihorlatský železničný spolok- Humenné)
  • 810.450 (Detská železnica Košice)
  • 810.453 (Železniční společnost Tanvald, zapůjčen spolku Zubačka)
  • 810.477 (Vladimír Kříž, depo Kladno)
  • 810.517 (KŽC Doprava, provozován na lince S 34 Praha Masarykovo nádraží – Praha Čakovice)
  • 810.535 (KŽC Doprava, provozován na lince S 34 Praha Masarykovo nádraží – Praha Čakovice)
  • 810.604 (Kolej-klub, depo Turnov)
  • 810.623 (Railway Capital, provozován na trati 314 Opava Východ – Svobodné Heřmanice)
  • 810.626 (Detská železnica Košice)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SŮRA, Jan. KVÍZ: Znáte šukafon nebo ranžír? Rozkryjte železniční slang šotoušů. iDNES.cz [online]. 2016-11-23 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online.  
  2. ŠTEFEK, Petr. Čtyři motorové vozy řady 810 ČD prodány do Polska. Stránky přátel železnic [online]. , leden 2017 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.  
  3. SŮRA, Jan. Invaze hlučných regionov na koleje končí. Dráhy dostaly poslední kus [online]. iDnes.cz, 2012-12-13, [cit. 2013-01-26]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha : Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1.  
  • SEDLÁČEK, Lubomír, Špičák, Václav Motorový vůz řady M152.0. Praha : NADAS, 1977.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Motorový vůz 810 ve Wikimedia Commons
  • ZLINSKÝ, Zbyněk. Motorové vozy na našich kolejích: řada 810 [online]. Vlaky.net, 2007-11-25, [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  • DOLEJŠÍ, Milan. Nepohodlný symbol české železnice jubiluje [online]. Praha: Česká televize, 2013-07-06, [cit. 2015-11-08]. Dostupné online.