Die Länderbahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Die Länderbahn GmbH
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma Společnost s ručením omezeným (Německo)
Datum založení 1. ledna 1998
Sídlo Viechtach, Německo
Adresa sídla Viechtach, Německo
Charakteristika firmy
Rozsah působení Německo, Česko
Oblast činnosti Železniční doprava
Zaměstnanci 1100
Mateřská společnost Regentalbahn
Majitel NETINERA Deutschland GmbH
Dceřiné společnosti Die Länderbahn CZ a.s.
Identifikátory
Oficiální web https://www.laenderbahn.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Die Länderbahn GmbH (VKM: DLB), dříve Vogtlandbahn GmbH, je německý soukromý železniční dopravce se sídlem ve Viechtachu v Bavorsku. Česká organizační složka dopravce má sídlo v Hrádku nad Nisou[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátek[editovat | editovat zdroj]

Po znovusjednocení Německa roku 1990 začal prudce klesat zájem cestujících o regionální železniční dopravu v zemi a to především díky zastaralým lokomotivám a osobním soupravám Německých řišských drah, které již nedokázali být déle v provozu na stále více opravovaných železničních tratích. Svobodný stát Sasko se rozhodl, že se tamější dvě železniční tratě Zwickau-Falkenstein-Kligenthal a Herlasgrün-Falkenstein-Adorf výrazně zatraktivní a stanou se modelovými tratěmi regionální železnice. Za finanční podpory Svobodného státu Sasko provozovatel infrastruktury DB Netz průběžně přetvářel tratě a umožnil tak na nich provoz až při rychlosti 80 km/h, dále přestavoval stanice tak, aby byly bezbariérové a dokonce začal zřizovat zcela nové stanice. Kvůli vysokým nákladům na údržbu se ale začala nádraží, jako třeba u lyžařského střediska v Schönecku převádět na řadové zastávky.

Součástí projektu modelových tratí bylo také jejich přidělení novým dopravcům v rámci soutěže. Na druhou stranu byly vyžadovány nové vozidla, lépe naplánované jízdní řády a optimalizace návaznosti propojení mezi jednotlivými druhy dopravy. Ve výběrovém řízení zveřejněném v září 1994 zvítězila společnost Regental-Bahnbetriebs GmbH z Viechtachu v Bavorsku. Po dokončení projektu modelových tratí byl zahájen provoz a to k 23. listopadu 1997.

Nová společnost Vogtlandbahn GmbH, která dřív byla součástí Regental-Bahnbetriebs GmbH, vznikla 1. ledna 1998 jako samostatná společnost. V porovnání s dřívějším zájmem o národní dráhy začal stoupat zájem o novou drážní dopravu. Na jaře 1998 byla zahájena výstavba vlastního závodu v Neumarku, který byl otevřen 4. července 2000, po dvou letech výstavby.

RegioSprinter v Sokolově. Od roku 2003 je Sokolov nejjižnější konečnou stanicí tratě.

Expanze mimo Sasko[editovat | editovat zdroj]

V následujících letech vysoutěžila společnost Vogtlandbahn GmbH několik dalších tratí a tak výrazně rozšířila svou dosavadní síť tras. Díky poloze kraje Vogtland poblíž hranic s Bavorskem, Durynskem a Českou republikou započalo rozšiřování i za hranice Saska a to do měst Hof, Schleiz a Gera. Později se společnost dostala i na trh v Česku, které bylo v oné době kandidátem na členství v EU. Společnost zaznamenala velké zisky z dopravy v Bavorsku, kde své tratě rozšířila do Marktredwitzu, Weidenu a Řezna.

Expanze pokračovala dále již pod novými značkami, Trilex zahájil provoz ve východním Sasku 14. prosince 2014[2]. Pokračovala značka Alex, Waldbahn a Oberpfalzbahn. Takto byla síť rozšířena do Lindau, Vratislavy a Prahy.

Prodej a přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 2004 byl prodán majoritní podíl Svobodného státu Bavorsko ve společnosti Vogtlandbahn GmbH britské skupině společností Arriva. Následně roku 2010 byla Arriva odkoupena německými národními dráhami Deutsche Bahn, poté musela být německá firma znovu prodána z důvodu soutěžního práva a novým vlastníkem se stala italská drážní společnost Ferrovie dello Stato. Mateřská společnost v Německu se od března 2011 jmenuje Netinera.

Roku 2015 došlo k přejmenování společnosti Vogtlandbahn GmbH na „Die Länderbahn GmbH“ - Die Länderbahn byl dříve obchodní značkou vlastníka Regentalbahn. V dopravě se ale stále užívá značka Vogtlandbahn.

Síť tras[editovat | editovat zdroj]

Podle aktuálního jízdního řádu obsluhuje společnost mnoho tratí pod různými značkami (Vogtlandbahn, Alex, WaldBahn, Oberpfalzbahn, Trilex a Vlexx)[3][4][5][6][7].

Alex[editovat | editovat zdroj]

Alex Nord: MnichovLandshutŘeznoSchwandorf – (WeidenMarktredwitzHof) / (Furth im WaldPlzeň hl.n. – Praha hl.n.)

Alex Süd: MnichovBuchloeKemptenImmenstadt – (Oberstdorf) / (HergatzLindau)

Vogtlandbahn[editovat | editovat zdroj]

RB1: Zwickau (Sachs) Zentrum – Zwickau (Sachs) Hbf – LengenfeldAuerbachFalkensteinZwotentalKlingenthalKraslice (– Sokolov)

RB2: Zwickau (Sachs) Hbf – WerdauReichenbach ob Bf – Plauen (Vogtl) ob Bf (– Hof Hbf) / – Bad BrambachCheb

RB4: Gera Hbf – GreizElsterbergPlauen (Vogtl) Mitte – Weischlitz

RB5: MehltheuerPlauen (Vogtl) ob Bf – HerlasgrünAuerbachFalkensteinZwotentalKlingenthalKraslice (– SokolovKarlovy Vary)

Oberpfalzbahn[editovat | editovat zdroj]

OPB1: MarktredwitzWeiden (Oberpf) – SchwandorfŘezno

OPB2: MarktredwitzChebSelb-PlößbergHof Hbf

OPB3: Schwandorf – Cham (Oberpf) – Furth im Wald – Domažlice

OPB4: Cham (Oberpf) – Bad KötzingLam

OPB5: Cham (Oberpf) – Waldmünchen

Trilex[editovat | editovat zdroj]

RE1: Dresden Hbf – BischofswerdaBudyšínLöbauZhořelec

RE2: Dresden Hbf – BischofswerdaZittau (– Liberec)

RB60: Dresden Hbf – BischofswerdaBudyšínLöbauZhořelec

RB61: Dresden Hbf – BischofswerdaZittau

L7: LiberecZittauVarnsdorfRybniště

Waldbahn[editovat | editovat zdroj]

WBA1: Bayerisch EisensteinZwiesel (Bay) – GotteszellPlattling

WBA2: BodenmaisZwiesel (Bay)

WBA3: Zwiesel (Bay) – Grafenau

WBA4: ViechtachGotteszell

Die Länderbahn CZ[editovat | editovat zdroj]

U12: Osek město – MostLounyRakovník

U14: JirkovChomutovŽatecLužná u Rakovníka

T7: ChomutovVejprty (– Cranzahl)

Soupravy[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že v době počátků společnosti Vogtlandbahn GmbH existovala jen omezená řada různých typů drážních vozidel, bylo rozhodnuto o koupi lehkých vlaků značky „RegioSprinter“ od společnosti Duewag. Tyto soupravy se staly nejznámějšími typy vlaků užívaných společností Vogtlandbahn. Z počátku bylo v první sérii od roku 1996 pořízeno osm jednotek, v druhé sérii v létě 1997 dalších deset, z toho vyplývá, že na začátku společnost disponovala 18 RegioSprintery. Mezi lety 19981999 bylo deset ze souprav mírně přestavěno, aby bylo možné jejich použití na trase z hlavního nádraží do vnitra města Zwickau po tramvajovém pásu. Soupravy obdržely boční informační tabule, brzdová světla a výstražné zvonky v souladu s provozními předpisy tramvají (BOStrab). Roku 2004 byly stejným způsobem upraveny i další soupravy, aby bylo možno zajistit větší počet vlaků, které by jely do centra města Zwickau. Tramvajový pás byl vzhledem ke konstrukčním vlastnostem vlaků doplněn o přídavnou kolejnici.

Vlaky Siemens Desiro společnosti Vogtlandbahn s přířazenými čísly VT 12 a VT 13 na nádraží ve Schwandorfu.

RegioSprintery byly koncipovány pro provoz na krátké vzdálenosti, ve vlacích bývali čalouněné sedadla a maximální dosažitelná rychlost vlaku byla 120 km/h. První prototypy souprav neměly toaletu, to se ovšem v záměru na jejich používání v přeshraniční dopravě do České republiky změnilo. RegioSprintery byly nasazeny na tratích VB1 (nyní RB1), VB5 (nyní RB5) a VB2 (nyní RB2), stejně tak byly používány na nyní zrušené trati Schönberg-Schleiz (tehdy linka VB7).

Roku 2000 společnost Vogtlandbahn GmbH zakoupila devět železničních vozů „Desiro Classic“ od společnosti Siemens Transportation Systems na základě expanze společnosti. Vozidla řady BR642 byla koncipována na rozdíl od RegioSprinterů na delší vzdálenosti. Dále se zde nalézali pohodlnější sedadla, navíc 1. třída a dále zde byl instalován automat na jízdenky. Roku 2002 zakoupila společnost ve dvou dalších sériích 15 železničních vozů. Vozy jezdily na tratích VB3 (později RB3, nyní zrušená trať), VB4 (nyní RB4) a částečně na VB2 (nyní RB2), dále se vozy používali na tratích provozovaný pod značkou Trilex.

Od února 2012 vešly do provozu i nové železniční vozy Stadler RegioShuttle RS1, které měly omladit vozový park. Železniční vozy byly již předem konstruovány tak, aby naplnily požadavky provozních předpisů tramvají (BOStrab), tedy pro provoz v úseku mezi hlavním nádražím a centrem města Zwickau[8]. Vlaky byly uvedeny do provozu po změně jízdního řádu 9. prosince 2012[9]. Roku 2015 byly zakoupeny také další čtyři soupravy, které dočasně sloužili k provozu na trati TL70 značky Trilex[10].

Značky[editovat | editovat zdroj]

Vogtlandbahn[editovat | editovat zdroj]

Logo Vogtlandbahnu

Síť Vogtlandbahn byla výchozím bodem pro pozdější společnost Die Länderbahn. Společnost Vogtlandbahn GmbH provozovala již od roku 1998 samostatně na území Saska, Durynska, Bavorska a Česka až 5 linek, přičemž všechny byly především zameřeny na město Plavno. Na tratích se do nedávna používali střídavě RegioSprintery a RegioShuttly, od 15. prosince 2019 se již užívá jen RegioShuttlů.

Po přejmenování společnost Vogtlandbahn GmbH na Die Länderbahn GmbH se stále na stejné síti provozovala doprava pod značkou „Vogtlandbahn“. Hlavní depo se nalézá v Neumarku na Vogtlandsku, kde se též nalézá školící středisko pro strojvůdce na regionální železnici

Trilex[editovat | editovat zdroj]

Logo Trilexu

Od 12. prosince 2010 je v provozu trať Liberec - Žitava - Varnsdorf - Rybniště / Seifhennersdorf v hraničním trojúhelníku Německa, Polska a České republiky pod značkou Trilex. Na trati jsou nasazeny původně železniční vozy Vogtlandbahnu typu Desiro s nápisy změněnými na Trilex, dále se užívají RegioShuttly. Ve vlaku se nalézá vícejazyčná obsluha.

Po změně jízdního řádu v prosinci 2014 byly v provozu dvě tratě Drážďany - Bischofswerda - Bautzen - Görlitz a Drážďany - Bischofswerda - Zittau - Liberec pod značkou Trilex, tam byly nasazeny Desira.

Alex[editovat | editovat zdroj]

Logo Alexu

V říjnu 2014 vyhrála Die Länderbahn soutěžní řízení vedený Bavorskou drážní společností a téhož měsíce začal provoz rychlíků z Mnichova přes Řezno do Schwandorfu. Odtud vlaky pokračují do Hofu a Furthu im Wald.


Oberpfalzbahn[editovat | editovat zdroj]

Logo Oberpfalzbahnu

Společnost provozuje pět linek ve Východním Bavorsku mezi Hofem, Marktredwitzem, Schwandorfem, Řeznem, Waldmünchnem, Furthem im Wald a Lamem pod značkou Oberpfalzbahn. Do sítě patří i tratě z Chebu a Domažlic.

Na trase Řezno - Marktredwitz byly původně plánovány polské železniční vozy PESA LINK. Objednávka byla zrušena kvůli problémům se schválením. Místo toho jsou používána vozidla typu LINT 41, a to od 9. března 2013[11].

Waldbahn[editovat | editovat zdroj]

Logo Waldbahnu

Die Länderbahn provozu čtyři tratě pod značkou Waldbahn v oblasti Zwisel, Bayerischer Wald: Plattling - Bayerisch Eisenstein, Zwiesel - Grafenau a Zwiesel - Bodenmais, jakož i železniční trať Gotteszell - Viechtach, která byla znovu uvedena do provozu v září 2016. Ve stanici Bayerisch Eisenstein / Železná Ruda-Alžbětín je spojení českými vlaky směrem na Plzeň a Prahu.

Na trati je nasazeno 14 modernizovaných motorových vozů Stadler RegioShuttle RS1 z depa ve Viechtachu.

Vogtland-Express[editovat | editovat zdroj]

Leden 2009: Vogtland-Expres na nádraží ve Zwickau.

Mezi roky 20052015 spojoval kraj Vogtland a německé hlavní město Berlín tzv. „Vogtland-Express“.

V období mezi 12. červnem 2005 a 30. zářím 2012 byl Vogtlandbahn GmbH jednou z mála soukromých železnic provozujících dálkovou vlakovou dopravu. Jednou denně bylo v provozu spojení z Plavna na Berlínské východní nádraží. Tato doprava vyplnila mezeru způsobenou zrušením posledního meziregionálního vlakového spojení z Vogtlandska do Berlína. Mezi 16. únorem a 7. dubnem 2009 byl z ekonomických důvodů provoz pozastaven, vlaky se na cestu vydali opět 8. dubna 2009[12].

Na jaře 2012 byl provoz zkrácen na pátekpondělí, od 1. října 2012 je nasazena na původní trase jen dálková autobusová linka. Vogtlandbahn z projektu odstoupil 1. října 2014, autobusová doprava pak byla roku 2015 rovněž z ekonomických důvodů pozastavena, tentokrát na trvalo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Die Länderbahn na německé Wikipedii.

  1. Tiráž. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2014-03-23 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  3. Streckennetz. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (německy) 
  4. Streckennetz. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (německy) 
  5. Streckennetz. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (německy) 
  6. Streckennetz. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (německy) 
  7. Streckennetz. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (německy) 
  8. Vogtlandbahn - Überführung des ersten RegioShuttles nach Neumark. archive.ph [online]. 2012-07-16 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  9. Vogtlandbahn - Verbesserte Fahrgastinfo und neue Fahrzeuge im Vogtland. archive.ph [online]. 2013-02-13 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  10. Der trilex mit regionalen Partnerschaften: Neuer Fahrzeugtyp ab Sonntag im Einsatz. web.archive.org [online]. 2015-04-14 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  11. Neues Fahrzeug der oberpfalzbahn heute zum ersten Mal im Fahrgastbetrieb. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (německy) 
  12. Vogtland-Express: Täglich von Plauen wieder nach Berlin - www.spitzenstadt.de. www.spitzenstadt.de [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]