DB Netz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
DB Netz AG
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1998
Datum zániku2023
SídloFrankfurt nad Mohanem, Německo
Adresa sídlaFrankfurt nad Mohanem, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnostiželezniční infrastruktura
Zaměstnanci46,969 (2018)
Mateřská společnostDeutsche Bahn
MajitelDeutsche Bahn
Dceřiná společnostNotfallleitstelle der Deutschen Bahn
Identifikátory
Oficiální webwww.db-netz.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DB Netz AG byl německý, státem vlastněný manažer železniční infrastruktury a dceřiná společnost skupiny DB Netze. Byl vlastníkem a provozovatelem drah v Německu. Byl stoprocentní dceřinou společností koncernu Deutsche Bahn (DB). Zajišťoval provoz na 87,5 % německé železniční sítě (v roce 2016 to bylo 33 440 km tratí), což z něj činilo největšího evropského poskytovatele železniční infrastruktury.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost DB Netz AG byla založena v průběhu druhé etapy železniční reformy v Německu 1. ledna 1999 odštěpením od divize Group Track Infrastructure společnosti Deutsche Bahn AG.

1. ledna 2001 byla společnost restrukturalizována. Byly vytvořeny tři segmenty „Dálková a městská síť“, „Regionální síť“ a „Zařízení pro formování vlaků / Překládací stanice“.

Společnost zanikla 27. prosince 2023 začleněním do nově vzniklé firmy DB InfraGO.[2]

Přístup k síti[editovat | editovat zdroj]

Železniční společnost (EVU) může objednat jízdní řády na infrastruktuře DB Netz AG. Tento přístup k železniční dopravní cestě je povolen v souladu s předpisy obecného železničního zákona (AEG) a je sledován Federální agenturou pro elektřinu, plyn, telekomunikace, poštu a železnice.

Každý zákazník (obvykle železniční společnost) je společností DB Netz přidělen do jedné ze svých regionálních oblastí pro podporu a fakturaci. Jedná se zpravidla o regionální oblast, v jejímž území má zákazník sídlo. DB Netz prodává svým zákazníkům kapacitu tras (ve formě jízdních řádů) a přístup k místním zařízením.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Sídlo společnosti DB Netz v Theodor-Heuss-Allee ve Frankfurtu nad Mohanem

DB Netz je součástí koncernu Deutsche Bahn (DB). Samotný správce infrastruktury patří do skupiny DB Netze, která sdružuje organizace podílející se na provozu a údržbě železniční dopravní cesty.[1] Do skupiny patří tyto organizace:

DB Station & Service[editovat | editovat zdroj]

DB Station & Service AG Je předním evropským provozovatelem nádražních budov s přibližně 5400 stanicemi. Kromě hlavní činnosti, rozvoje a provozu budov, kombinuje obchodní pole širokou škálu služeb na nádraží a v jeho okolí.

DB Energie[editovat | editovat zdroj]

DB Energie GmbH je energetický manažer pro železniční infrastrukturu v Německu a odpovídá za provoz trakční proudové sítě 16,7 Hz, čerpacích stanic pro železniční vozidla, systémů Ad-Blue a předehřívání vlaků. DB Energie také poskytuje dodávku trakčního proudu a nafty a nabízí komplexní opatření v oblasti energetické účinnosti pro železniční dopravce.

Deutsche Umschlaggesellschaft Schiene-Straße[editovat | editovat zdroj]

Deutsche Umschlaggesellschaft Schiene-Straße mbH je dceřinou společností společnosti DB Netz AG, která provozuje řadu terminálů (překladišť) pro kombinovanou dopravu po celém Německu.

DB Netz[editovat | editovat zdroj]

DB Netz má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem a v sedmi regionálních oblastech (RB). Regionální oblasti se nacházejí v Berlíně (RB Ost), Frankfurtu nad Mohanem (RB Mitte), Duisburgu (RB West), Hannoveru (RB Nord), Karlsruhe (RB Südwest), Lipsku (RB Südost) a Mnichově (RB Süd). Každá regionální oblast má několik výrobních míst, která jsou odpovědná za údržbu a provoz. Ostatní oddělení jsou také zastoupena na příslušných místech. Příslušné regionální sítě dále patří do každé regionální oblasti.

Obrat společnosti DB Netz AG v roce 2017 činil 5,64 miliardy eur.[3][4]

Počet zaměstnanců se od roku 2010 neustále zvyšuje. V roce 2018 měla společnost 46 969 zaměstnanců.[3]

Vozidla[editovat | editovat zdroj]

Různé servisní vozy DB Netz v Duisburg-Wedau

DB Netz udržuje přibližně 750 železničních vozidel pro údržbu železniční sítě. Kolejová vozidla a vozidla údržby trolejového vedení, měřicí soupravy, nouzová technika, stroje pro stavbu tratí, vozidla pro kontrolu tunelů a technologie pro odklízení sněhu. Vozidla jsou zařazena do skupiny strojů DB Netz a jejich provozní připravenost zajišťuje 400 servisních zaměstnanců. Vozidla jsou servisována a opravována v pěti dílnách v Berlíně, Norimberku, Hannoveru, Duisburgu a Karlsruhe. Každý rok se do nových vozidel investuje přibližně 60 milionů eur.

Nouzová technologie pomáhá při vyprošťování poškozených vozidel a v případě nehody. Jejich vozový park se v současné době obnovuje, včetně 49 záchranných vlaků s technologií montovaných na železnici, sedmi záchranných vlaků pro tunely a pěti jeřábových kladkostrojů.

Spolupráce s Českem[editovat | editovat zdroj]

DB Netz spolupracuje s českým správcem železniční infrastruktury Správou železnic na projektové přípravě vysokorychlostní tratě Praha - Ústí nad Labem - Drážďany.[5]V srpnu roku 2020 vypsala společnost DB Netz tendr na dokumentaci pro územní řízení ke Krušnohorskému tunelu. [6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku DB Netz na německé Wikipedii.

  1. a b Wir stellen uns vor!. www.dbnetze.com [online]. [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. (německy) 
  2. KNÜPFFER, Gunnar. Deutsche Bahn: DB InfraGO AG soll Eisenbahninfrastruktur als Wirtschaftsunternehmen betreiben. Logistik Heute [online]. HUSS VERLAG GmbH, 2024-01-12 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  3. a b Planning the future with foresight. fahrweg.dbnetze.com [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-20. (anglicky) 
  4. Geschäftsbericht der DB Netz AG 2015 [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  5. Správa železnic intenzivně postupuje v přípravě vysokorychlostních tratí [online]. [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. 
  6. Zdopravy.cz [online]. 2020-08-31 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]