Cham (Německo)

Cham ;
	Náměstí s radnicí, špitálem a věží sv. Jakuba
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°13′6″ s. š., 12°39′57″ v. d.
Nadmořská výška	370 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Falc
Zemský okres	Cham
	Cham
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	80, 67 km²
Počet obyvatel	17 053 (2020)
Hustota zalidnění	2,6 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Martin Stoiber (CSU)
Oficiální web	www.cham.de
Adresa obecního úřadu	Marktplatz 2, 93413 Cham
Telefonní předvolba	09971
PSČ	93413
Označení vozidel	CH, KÖZ, ROD, WÜM
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cham (česky Kouba) je německé město, sídlo zemského okresu Cham ve vládním obvodu Horní Falc spolkové země Bavorsko. Žije zde přibližně 17 tisíc^[2] obyvatel.

Město se nalézá uprostřed přírodního parku Horní Bavorský les, na řece Regen, poblíž hranice s Českem. Řeka Regen obloukem obtéká chamské staré město, proto se Chamu říká „Stadt am Regenbogen“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V laténském období stávalo na vrchu nad pozdějším městem mocné keltské hradiště.

V raném středověku, od 6. do 8. století tuto oblast zvanou marka Kamma ovládali bavorští vévodové z rodu Agilofingů, získali ji od císaře lénem. Krystlizačním jádrem křesťanského sídla byl klášter benediktinů Chammünster. Vévoda Tassilo III. mu daroval území kolem pozdějšího Řezna. Odtud vyšli mniši, kteří založili klášter sv. Jimrama v Řezně.

Pod latinským názvem Civitas Camma se město písemně připomíná k roku 976, podle hranic bylo později nazývané Česká marka. Správu marky a ochranu kláštera zajišťoval první hrad bavorských vévodů, známý také pod názvem Camma, písemně až k roku 1055. Město mělo již kolem roku 1300 svůj vlastní špitál, během 13. až 14. století bylo opevněno. Dochovaly se městské brány Straubingská a takzvaná Pivní brána. V roce 1322 sem uprchla královna Eliška Přemyslovna, aby byla nablízku své devítileté dceři Markétě, kterou dal její manžel, král Jan Lucemburský násilně odvézt na vychování na dvůr bavorských vévodů do Landshutu.^[3] V tomto exilu se královně 27. března 1323 narodila dvojčata Anna a Eliška, podle Jiřího Spěváčka poslední svědectví náklonnosti a citového vzplanutí krále Jana Lucemburského^[4]. Přesné bydliště královny není doloženo, ve městě se z této doby dochovalo několik objektů.

Od roku 1555 do roku 1628 se Cham po augsburském císařském a náboženském míru stal luteránským městem, ke kterému se připojil Ottheinreich z Falcka z rodu Wittelsbachů. Při rekatolizaci se znovu stal římsko-katolickým městem. Během třicetileté války (1618–1648) bylo město pětkrát obsazeno žoldnéřskými vojsky, stejně jako za vlády kurfiřta Maxe II. Emanuela. Poslední povstání proti této okupaci bylo potlačeno 16. ledna 1706. V roce 1742 během války o rakouské dědictví dobyli město panduři pod vedením barona Františka Trencka, město nakonec 9. září 1742 zapálili.

V roce 1861 dosáhlo město železničního spojení, následovaného prosperitou industrializace (obchod se dřevem z Bavorského lesa). Nálet v noci ze 17. na 18. dubna 1945 zabil 28 lidí a více než 70 zranil. V dubnu 1945 byl Cham osvobozen americkou armádou.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (románská, v gotické době zčásti přestavěná, bazilika, nyní hřbitovní kostel, bývalý klášterní klášterní kostel benediktinů Chammünster)
Městský kostel svatého Jakuba
Radnice (původně gotický dům, přestavěný v renesanci)
Městský špitál (gotický dům, založený kolem roku 1300)
Špitální kostel svatého Ducha
Zámecká kaple na Kočiči hoře (Katzberg)
Ruiny hradu Chammeregg
Dvouvěžová Pivní brána
Straubingská brána
Pevnost Kordon, nyní infornmační středisko

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Regen u Chamu
Pivní brána
Městský špitál
Tržní náměstí
Radnice
Kordon

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové od roku 1874[editovat | editovat zdroj]

Jméno	od	do
Nikolaus Brantl	1. října 1874	31. března 1904
Josef Drexel	1. dubna 1904	31. března 1910
Michael Heilingbrunner	1. dubna 1910	14. června 1919
Josef Vogl	15. června 1919	23. března 1925
Josef Ferstl (zastupující)	24. března 1925	31. května 1925
Hans Brendel	1. června 1925	30. duben 1935
Rudolf Brunner	1. květen 1935	1. květen 1945
Simon Tröger (komisionálně)	19. květen 1942	21. září 1943
Hans Rappert (komisionálně)	21. září 1943	25. duben 1945
Ernst Stockinger	25. duben 1945	3. červenec 1945
Wolfgang Schmidbauer	3. červenec 1945	31. březen 1951
Max Winter (zastupující)	1. duben 1951	15. červenec 1951
Ruprecht Gebhardt	16. červenec 1951	30. duben 1956
Michael Zimmermann (SPD)	1. květen 1956	30. duben 1984
Leo Hackenspiel (FW)	1. květen 1984	30. duben 2008
Karin Bucher (FW)	1. květen 2008	doposud

Slavnosti[editovat | editovat zdroj]

„Natur in der Stadt Cham“ (Příroda ve městě Cham), v roce 2001 se zemskou zahradnickou výstavu.
Každoroční týdenní setkání tanečníků Square a Round dance.^[5], termín: kolem velikonočních svátků

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Karl Bosl (1908–1993), německý historik, profesor bavorských a českých dějin na univerzitě v Mnichově

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Gemeindeverzeichnis [online]. Statistikportal.de, 30. září 2019 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (německy)
↑ Dostupné online. [cit. 2020-03-03]
↑ Jiří Spěváček, Jan Lucemburský a jeho doba 1310-1346. Nakladatelství Svoboda, Praha 1994, s. 315
↑ Jiří Spěváček, Jan Lucemburský a jeho doba 1310-1346. Nakladatelství Svoboda, Praha 1994, s. 316
↑ PEINELT, Claudia. Tanzen im Wohnzimmer von Cham. Fotografie cci; Gemeinden. Mittelbayerische Zeitung [online]. Mittelbayerischer Verlag KG, 9. duben 2015 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Karl Bosl: Cham. Die Geschichte der Stadt und des Umlandes in 1200 Jahren, Sparkassenverlag 1989, ISBN 978-3093039805, 56 stran

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cham na Wikimedia Commons

[aktuál-1] Gemeindeverzeichnis [online]. Statistikportal.de, 30. září 2019 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (německy)

[dc2bfc27d87ae85db3a39f1d515ea196ddecafd3-2] Dostupné online. [cit. 2020-03-03]

[3] Jiří Spěváček, Jan Lucemburský a jeho doba 1310-1346. Nakladatelství Svoboda, Praha 1994, s. 315

[4] Jiří Spěváček, Jan Lucemburský a jeho doba 1310-1346. Nakladatelství Svoboda, Praha 1994, s. 316

[peineltové-5] PEINELT, Claudia. Tanzen im Wohnzimmer von Cham. Fotografie cci; Gemeinden. Mittelbayerische Zeitung [online]. Mittelbayerischer Verlag KG, 9. duben 2015 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]