Bischofswerda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bischofswerda
Biskopicy
Altmarkt, v pozadí radnice
Altmarkt, v pozadí radnice
Bischofswerda – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška304 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresBudyšín
Administrativní dělení9 místních částí[1]
Bischofswerda na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha46,2 km²
Počet obyvatel10 611 (2022)[2]
Hustota zalidnění229,6 obyv./km²
Etnické složeníNěmci 98,6 %[3]
Náboženské složeníprotestantství 23,2 %
římskokatolická církev 5,0 %[3]
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorHolm Große (nezávislý)
Oficiální webwww.bischofswerda.de
Adresa obecního úřaduAltmarkt 1
01877 Bischofswerda
Telefonní předvolba03594
PSČ01877
Označení vozidelBZ, BIW, HY, KM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bischofswerda (hornolužickosrbsky Biskopicy, česky zastarale Biskupice[4]) je velké okresní městoHorní Lužiciněmecké spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín a má přibližně 11 tisíc[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

K možnému, byť historicky nepodloženému založení Bischofswerdy mohlo dojít v letech 970 až 1076, protože v roce 1076 prý míšeňský biskup svatý Benno povýšil Werdu na město. Svatému Bennovi je rovněž připisováno založení Bischofswerdy. První písemná zmínka pochází z roku 1227, kdy je zmiňován jistý Meinhardus de Biscofiswerde, roku 1229 je zmíněn farní kostel. Roku 1361 je Bischofswerda uváděna jako město. Mezi lety 1952 a 1994 byla Bischofswerda okresním městem stejnojmenného okresu. Roku 1950 se k městu připojila do té doby samostatná obec Belmsdorf, roku 1974 Geißmannsdorf, roku 1994 Schönbrunn a nakonec v roce 1996 Großdrebnitz. V roce 1998 získala Bischofswerda status velkého okresního města.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bischofswerda leží na okraji Horní Lužice, proto je také nazývána „Brána do Horní Lužice“. Nejvyšším vrcholem je Butterberg (384 m n. m.). Městem protéká řeka Wesenitz, pravý přítok Labe. Bischofswerdou prochází železniční trati Drážďany – Zhořelec a Bischofswerda – Žitava.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Bischofswerda se dělí na 9 místních částí.[1] V závorce je uveden hornolužický název, počet obyvatel je k roku 2011.

  • Belmsdorf (Baldrijanecy), od roku 1950, 344 obyvatel
  • Bischofswerda (Biskopicy), 9 007 obyvatel
  • Geißmannsdorf (Dźibrachćicy), od roku 1974, 562 obyvatel
  • Goldbach (Kadłobja), od roku 1996, 424 obyvatel
  • Großdrebnitz (Drjewnica), od roku 1996, 847 obyvatel
  • Kynitzsch (Kinič), od roku 1994, 39 obyvatel
  • Neuschönbrunn (Nowy Šumborn), od roku 1994, 21 obyvatel
  • Schönbrunn (Šumborn), od roku 1994, 414 obyvatel
  • Weickersdorf (Wukranćicy), od roku 1996, 282 obyvatel

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bischofswerda na německé Wikipedii.

  1. a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2022-08-05]
  3. a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu. (německy) 
  4. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]