Zemský okres Vogtland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zemský okres Vogtland
Vogtlandkreis
Chybí zde svobodný obrázek
Znak
Znak
Geografie
Lokalizace zemského okresu
Lokalizace zemského okresu
Hlavní město Plavno
Souřadnice
Rozloha 1 309,9 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 186 059 (2007)
Hustota zalidnění 142 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celek Chemnitz
Druh celku zemský okres
Zemský rada Tassilo Lenk (SPD)
Sídlo Neundorfer Straße 96
08523 Plauen
SPZ V
Oficiální web www.vogtlandkreis.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Vogtland (německy Vogtlandkreis), část historické země Vogtland (starší český název Fojtsko), je okres na západě německého Svobodného státu Sasko. Na severu sousedí s durynským zemským okresem Greiz, na východě se zemskými okresy Zwickau (Cvikov) a Erzgebirge (Krušnohorský), na jihu s českým Karlovarským krajem, na jihozápadě s bavorským zemským okresem Hof a na západě s durynským zemským okresem Saale-Orla. Hlavním městem okresu Vogtland je město Plauen (Plavno).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast okresu Vogtland se nachází v jihozápadním výběžku Krušných hor, proto je velká část území hornatá. Nejdůležitějšími řekami okresu jsou Cvikovská Mulda a Bílý Halštrov.

Fojtsko patří mezi vulkanicky nejaktivnější místa Střední Evropy. Svědčí o tom také častá řetězová zemětřesení, horké prameny a výrony plynu. Prameny s léčivými účinky nechaly vzniknout lázeňským městům Lázně Halštrov a Lázně Brambach, která mají nejsilnější radioaktivní minerální prameny na světě. S Mariánskými a Františkovými Lázněmi a Karlovými Vary na české české straně pak těchto pět lázeňských měst tvoří tzv. Bäderfünfeck / lázeňský pětiúhelník.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historické Fojtsko (Vogtlandsko) zasahovalo do tří dnešních spolkových zemí (Bavorsko, Sasko a Durynsko) i do dnešních Čech v okolí Aše. Označení pochází z toho, že území kdysi patřilo pod správu šlechtického rodu fojtů (rychtářů) z měst Weida, Gera, Plauen a Greiz. Friedrich I. Barbarossa roku 1180 propůjčil pánům z Weidenu titul fojta (advocatus). Postupně bylo jejich území rozděleno na čtyři fojtství. Roku 1254 uzavřeli tito čtyři fojtové s míšeňským markrabětem smlouvu o spojenectví, ve které společně vystupovali jako jeden partner. Ve svém dokumentu fojtové píší o zemi markraběte (terra marchionis) a v protikladu o „naší zemi“ (terra nostra). Markrabě pochopitelně pro jejich území použil označení „terra advocatorum“, tedy země fojtů, Land der Vögte. V roce 1317 a později se pak objevovalo označení „woyte lande“ či v různých obměnách, a poté se ustálilo na podobě Vogtland, která je poprvé doložena k roku 1343.

České Fojtsko (das böhmische Vogtland) má vztah k Ašsku. Ašsko bylo dlouho součástí Chebska (Egerlandu). Chebsko bylo původně součástí německé říše, ale ve dvanáctém a třináctém století o něj probíhaly spory, bylo dáno nejprve jako věno a poté do zástavy české koruně, poté se stalo trvale součástí Čech, byť pokusy o odtržení probíhaly i ve 20. století.

Zemský okres Vogtland vznikl 1. ledna 1996, spojením zemských okresů Auerbach, Klingenthal, Oelsnitz (Olešnice), Reichenbach a Plavno.

Původně, podle návrhu zákona z roku 1992 měly vzniknout sjednocením dva zemské okresy. Z okresů Plauen (Plavno), Oelsnitz (Olešnice) a z části okresu Klingenthal měl vzniknout „Elsterkreis“ (zemský okres Halštrov), a z okresů Auerbach, Reichenbach a druhé části okresu Klingenthal poté tzv. zemský okres „Göltzschtal“. Tento návrh zákona byl v roce 1993 přijat, ale kvůli protestům byl opět zrušen. Přijat a realizován byl až druhý návrh zákona z roku 1995, který navrhoval spojit všechny uvedené okresy do jednoho celku tak, aby vznikl jeden zemský okres s názvem Vogtland.

V rámci saské krajské reformy z roku 2008 bylo až doposud samosprávné město Plavno včleněno 1. srpna 2008 do okresu Vogtland.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Značné příjmy v okrese Vogtland pochází vedle turismu také z lázeňství (města Bad Elster a Bad Brambach), a z výroby hudebních nástrojů. V oblasti Plavna je významný také automobilový průmysl.

Hraniční přechody s ČR[editovat | editovat zdroj]

Dopravní[editovat | editovat zdroj]

Turistické[editovat | editovat zdroj]

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

(Počty obyvatel k 31. prosinci 2006)

Města Obce
  1. Adorf (5 717)
  2. Auerbach (20 890)
  3. Bad Elster (4 032)
  4. Elsterberg (4 991)
  5. Falkenstein (9 258)
  6. Klingenthal (8 831)
  7. Lengenfeld (8 005)
  8. Markneukirchen (6 930)
  9. Netzschkau (4 361)
  10. Olešnice nad Halštrovem (Oelsnitz) (12 020)
  11. Pausa (3 813)
  12. Plavno (Plauen) (68 430)
  13. Reichenbach im Vogtland (21 478)
  14. Rodewisch (7 439)
  15. Schöneck (3 639)
  16. Treuen (8 892)
  1. Bad Brambach (2 179)
  2. Bergen (1 060)
  3. Bösenbrunn (1 339)
  4. Eichigt (1 362)
  5. Ellefeld (3 059)
  6. Grünbach (1 914)
  7. Heinsdorfergrund (2 319)
  8. Limbach (1 579)
  9. Mühlental (1 621)
  10. Muldenhammer
  11. Neuensalz (2 383)
  1. Neumark (3 262)
  2. Neustadt (1 204)
  3. Pöhl (2 871)
  4. Rosenbach
  5. Steinberg (3 051)
  6. Theuma (1 141)
  7. Tirpersdorf (1 492)
  8. Triebel (1 549)
  9. Weischlitz (3 541)
  10. Werda (1 690)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vogtlandkreis na německé Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]