Zemský okres Zhořelec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zemský okres Zhořelec
Landkreis Görlitz
Luž — nejvyšší vrchol okresu
Znak
Znak
Geografie
Saxony GR.svg
Hlavní město Zhořelec
Souřadnice
Rozloha 2 106,1 km²
Nejvyšší bod Luž (793 m n. m.)
Časové pásmo SEČ/SELČ
Obyvatelstvo
Správa regionu
Nadřazený celek Svobodný stát Sasko
Druh celku zemský okres
Zemský rada Bernd Lange (CDU)
SPZ GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Oficiální web www.kreis-goerlitz.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Zhořelec (německy Landkreis Görlitz, hornolužickosrbsky Wokrjes Zhorjelc) je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec. Je členem Euroregionu Nisa.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením města Zhořelec s okresem lobavsko-žitavským a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část Horní Lužice a nepatrnou část původního Slezska (v hranicích před rokem 1815).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Zhořelecký okres na západě sousedí s okresem Budyšín, na severu s okresem Spréva-Nisa v spolkové zemi Braniborsko. Na východě sousedí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Lubušským. Na jihu sousedí s Českou republikou – s Libereckým krajem, v jihozápadním cípu i s krajem Ústeckým.

Je pojmenován podle svého největšího města Zhořelce, dalšími velkými okresními městy jsou Žitava, Löbau, Weißwasser/O.L., Niesky.

Krajina plynule přechází od horského charakteru, který mají hraniční Lužické hory na jihu okresu, do severní nížiny. Nejvyšším vrcholem je s výškou 793 metrů Luž ležící přímo na hranicích s Českou republikou. Významné vodní toky jsou jednak Spréva protékající západní částí okresu, jednak Lužická Nisa, která tvoří hranici s Polskem, a její přítok, Mandava. Mezi nejvýznamnější vodní plochy patří dvě jezera vzniklá zatopením bývalých hnědouhelných dolů, Berzdorfer See a Bärwalder See.

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější silniční stavbou je dálnice A4, která okres protíná směrem západovýchodním. Směrem na západ vede dále do Budyšína, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Cách a Ostende, směrem na východ poblíž Zhořelce přechází do Polska a pokračuje přes Vratislav, Katovice, Krakov a Lvov do Kyjeva.

Důležité železniční tratě jsou: ChotěbuzZhořelec, ZhořelecŽitava, DrážďanyŽitava, Hojeřice–Horka–Zhořelec a DrážďanyZhořelec, ŽitavaLiberec.

Technickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Žitavská úzkorozchodná dráha (Zittauer Schmalspurbahn), která má dodnes parní provoz.

Vysoké školství[editovat | editovat zdroj]

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

Správní dělení Saska — zemský okres Zhořelec zcela vpravo

(přednostně německá jména, případná česká jména v kulatých závorkách, lužickosrbská v složených)

Města Obce
  1. Bad Muskau
  2. Bernstadt auf dem Eigen
  3. Ebersbach-Neugersdorf
  4. Görlitz (Zhořelec)
  5. Herrnhut (Ochranov)
  6. Löbau (Lobava)
  7. Neusalza-Spremberg
  8. Niesky
  9. Ostritz {Wostrowc}
  10. Reichenbach/O.L.
  11. Rothenburg/O.L.
  12. Seifhennersdorf
  13. Weißwasser {Bělá Vóda}
  14. Zittau {Žitawa} (Žitava)
  1. Beiersdorf
  2. Bertsdorf-Hörnitz
  3. Boxberg/O.L.
  4. Dürrhennersdorf
  5. Gablenz
  6. Groß Düben
  7. Großschönau
  8. Großschweidnitz
  9. Hähnichen
  10. Hainewalde
  11. Hohendubrau
  12. Horka
  13. Jonsdorf
  1. Kodersdorf
  2. Königshain
  3. Kottmar
  4. Krauschwitz
  5. Kreba-Neudorf
  6. Lawalde {Lěwałd}
  7. Leutersdorf
  8. Markersdorf
  9. Mittelherwigsdorf
  10. Mücka
  11. Neißeaue
  12. Oderwitz
  13. Olbersdorf
  1. Oppach
  2. Oybin (Ojvín)
  3. Quitzdorf am See
  4. Rietschen
  5. Rosenbach
  6. Schleife
  7. Schönau-Berzdorf auf dem Eigen
  8. Schönbach
  9. Schöpstal
  10. Trebendorf
  11. Vierkirchen
  12. Waldhufen
  13. Weißkeißel

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Görlitz na německé Wikipedii.