Přeskočit na obsah

Zemský okres Zhořelec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemský okres Zhořelec
Landkreis Görlitz
Luž, nejvyšší vrchol okresu
Luž, nejvyšší vrchol okresu
Zemský okres Zhořelec – znak
znak
Zemský okres Zhořelec – vlajka
vlajka
Geografie
Zemský okres Zhořelec v rámci Saska
Zemský okres Zhořelec v rámci Saska
Hlavní městoZhořelec
Souřadnice
Rozloha2 106,1 km²
Nejvyšší bodLuž (793 m n. m.)
Časové pásmoUTC +1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel248 479 (2023)
Hustota zalidnění118 obyv./km²
Jazykněmčina, hornolužická srbština
Národnostní složeníNěmci, Lužičtí Srbové
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekSasko (Německo)
Druh celkuzemský okres
Podřízené celky53 obcí
Vznik1. srpna 2008
Zemský radaStephan Meyer (CDU)[1]
SídloBahnhofstraße 24
02826 Görlitz
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelGR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Oficiální webwww.kreis-goerlitz.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Zhořelec (německy Landkreis Görlitz, hornolužickosrbsky Wokrjes Zhorjelc) je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec. Má přibližně 248 tisíc[2] obyvatel. Je členem Euroregionu Nisa.

Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením města Zhořelec s okresem Löbau-Žitava a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část Horní Lužice a nepatrnou část původního Slezska (v hranicích před rokem 1815).

Zhořelecký okres na západě sousedí s okresem Budyšín, na severu s okresem Spréva-Nisa v spolkové zemi Braniborsko. Na východě sousedí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Lubušským. Na jihu sousedí s Českou republikou – s Libereckým krajem, v jihozápadním cípu i s krajem Ústeckým.

Je pojmenován podle svého největšího města Zhořelce, dalšími velkými okresními městy jsou Žitava, Löbau, Weißwasser/O.L., Niesky.

Krajina plynule přechází od horského charakteru, který mají hraniční Lužické hory na jihu okresu, do severní nížiny. Nejvyšším vrcholem je s výškou 793 metrů Luž ležící přímo na hranicích s Českou republikou. Významné vodní toky jsou jednak Spréva protékající západní částí okresu, jednak Lužická Nisa, která tvoří hranici s Polskem, a její přítok, Mandava. Mezi nejvýznamnější vodní plochy patří dvě jezera vzniklá zatopením bývalých hnědouhelných dolů, Berzdorfer See a Bärwalder See.

Infrastruktura

[editovat | editovat zdroj]
Parní vlak na žitavské úzkorozchodné dráze

Nejvýznamnější silniční stavbou je dálnice A4, která okres protíná směrem západovýchodním. Směrem na západ vede dále do Budyšína, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Cách a Ostende, směrem na východ poblíž Zhořelce přechází do Polska a pokračuje přes Vratislav, Katovice, Krakov a Lvov do Kyjeva.

Důležité železniční tratě jsou: ChotěbuzZhořelec, ZhořelecŽitava, DrážďanyŽitava, Hojeřice–Horka–Zhořelec a DrážďanyZhořelec, ŽitavaLiberec.

Technickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Žitavská úzkorozchodná dráha (Zittauer Schmalspurbahn), která má dodnes parní provoz.

Vysoké školství

[editovat | editovat zdroj]

Města a obce

[editovat | editovat zdroj]

Okres se skládá z celkem 53 obcí, z toho je 14 měst (5 z nich má status velké okresní město). Městem s největším počtem obyvatel je Görlitz (56 694[3] obyvatel), nejlidnatější obcí bez statusu města je Kottmar (7 051[3] obyvatel), obcí s nejmenším počtem obyvatel je Trebendorf (709[3] obyvatel). Plochou největší obcí je Boxberg (217,7 km²), nejmenší pak Beiersdorf (6,5 km²).

Seznam měst a obcí zemského okresu Budyšín
Název Název
(hornolužickosrbsky)
Status Počet obyvatel Rozloha
1. Bad Muskau Mužakow město 3 685[3] 15,4 km²
2. Beiersdorf Bejerecy obec 1 083[3] 6,5 km²
3. Bernstadt auf dem Eigen Bjernadźicy město 3 173[3] 52,0 km²
4. Bertsdorf-Hörnitz obec 2 006[3] 18,0 km²
5. Boxberg Hamor obec 4 386[3] 217,7 km²
6. Dürrhennersdorf Suche Hendrichecy obec 912[3] 10,7 km²
7. Ebersbach-Neugersdorf Habrachćicy-Nowe Jěžercy město 11 421[3] 20,4 km²
8. Gablenz Jabłońc obec 1 573[3] 14,7 km²
9. Görlitz Zhorjelc velké okresní město 56 694[3] 67,5 km²
10. Groß Düben Dźěwin obec 1 067[3] 15,1 km²
11. Großschönau Wulki Šunow obec 5 179[3] 23,8 km²
12. Großschweidnitz Swóńca obec 1 245[3] 7,5 km²
13. Hähnichen Wosečk obec 1 208[3] 49,8 km²
14. Hainewalde obec 1 512[3] 13,0 km²
15. Herrnhut Ochranow město 5 814[3] 74,1 km²
16. Hohendubrau Wysoka Dubrawa obec 1 840[3] 45,5 km²
17. Horka Hórka obec 1 644[3] 41,0 km²
18. Jonsdorf obec 1 456[3] 9,0 km²
19. Kodersdorf Kodrecy obec 2 324[3] 42,5 km²
20. Königshain Kralowski haj obec 1 194[3] 19,6 km²
21. Kottmar Kotmar obec 7 051[3] 47,3 km²
22. Krauschwitz Krušwica obec 3 328[3] 106,8 km²
23. Kreba-Neudorf Chrjebja-Nowa Wjes obec 854[3] 31,6 km²
24. Lawalde Lěwałd obec 1 764[3] 14,6 km²
25. Leutersdorf Lutarjecy obec 3 352[3] 17,1 km²
26. Löbau Lubij velké okresní město 14 389[3] 78,9 km²
27. Markersdorf Markoćicy obec 3 819[3] 62,5 km²
28. Mittelherwigsdorf Herbikecy obec 3 590[3] 36,5 km²
29. Mücka Mikow obec 964[3] 24,4 km²
30. Neißeaue Nysowa łućina obec 1 676[3] 47,4 km²
31. Neusalza-Spremberg Nowosólc-Horni Hródk město 3 169[3] 22,9 km²
32. Niesky Niska velké okresní město 9 144[3] 53,8 km²
33. Oderwitz Wódrjeńca obec 4 830[3] 35,9 km²
34. Olbersdorf obec 4 424[3] 15,2 km²
35. Oppach Wopaka obec 2 284[3] 8,0 km²
36. Ostritz Wostrowc město 2 228[3] 23,5 km²
37. Oybin Ojbin obec 1 273[3] 18,3 km²
38. Quitzdorf am See Kwětanecy při jězoru obec 1 229[3] 36,3 km²
39. Reichenbach Rychbach město 4 789[3] 62,6 km²
40. Rietschen Rěčicy obec 2 476[3] 73,2 km²
41. Rosenbach obec 1 534[3] 23,6 km²
42. Rothenburg Rózbork město 4 292[3] 72,4 km²
43. Schleife Slepo obec 2 478[3] 42,0 km²
44. Schönau-Berzdorf auf dem Eigen Sunow-Bartono obec 1 463[3] 27,8 km²
45. Schönbach (Sasko) Šumbach obec 1 049[3] 9,1 km²
46. Schöpstal Šepcowy Doł obec 2 369[3] 29,7 km²
47. Seifhennersdorf Wodowe Hendrichecy město 3 610[3] 19,1 km²
48. Trebendorf Trjebin obec 709[3] 32,0 km²
49. Vierkirchen obec 1 639[3] 35,4 km²
50. Waldhufen obec 2 365[3] 58,8 km²
51. Weißkeißel Wuskidź obec 1 220[3] 50,7 km²
52. Weißwasser Běła Woda velké okresní město 14 992[3] 63,4 km²
53. Žitava
(Zittau)
Žitawa velké okresní město 24 710[3] 66,8 km²

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Görlitz na německé Wikipedii.

  1. Gemeindeverzeichnis. Landkreis Görlitz [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  2. Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko. 6. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-15].
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]