Großschönau (Sasko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Großschönau

Městský úřad
Großschönau – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 350 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
spolková země Sasko Sasko
správní obvod Drážďany
zemský okres Zhořelec
Großschönau na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 23,86 km²
Počet obyvatel 5 767 (2013-12-31)
Hustota zalidnění 242 obyv./km²
Správa
Starosta Frank Peuker (SPD)
Oficiální web www.grossschoenau.de
Adresa obecního úřadu Hauptstraße 54
02779 Großschönau
Telefonní předvolba 035841
PSČ 02779
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Großschönau (hornolužickosrbsky Wulki Šunow[1], v německém hornolužickém dialektu Grußschiene[2]; česky Saský Šenov)[zdroj?] je obec v zemském okrese Zhořelec (něm. Görlitz, polsky Zgorzelec), v nejvýchodnější části spolkové země Sasko (SRN). Obec leží na řece Mandavě v Horní Lužici, přímo na hranicích s Českou republikou, v těsném sousedství českého města Varnsdorf.

Administrativní členění a obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obec se skládá z místních částí Großschönau, Neuschönau, Waltersdorf, Herrenwalde a Saaldorf a spolu s přičleněnou obcí Hainewalde tvoří jeden správní celek (něm. Verwaltungsgemeinschaft) Großschönau-Hainewalde.

Ke konci roku 2010 měl tento správní celek dohromady 7730 obyvatel. Pokud jde o samotnou obec Großschönau, kde dni 31. 12. 2013 zde dle statistických údajů žilo 5767 osob, z toho 2812 mužů a 2955 žen.[3] Dle dostupných údajů tento počet odpovídá stavu z doby kolem roku 1870.

Nejvyšší počet obyvatel měla obec Großschönau po skončení 2. světové války. Maximum bylo zaznamenáno v roce 1950 - 8471 osob. Později došlo k určitému poklesu, který se začal zrychlovat po roce 1990.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že obec v těchto místech založili ve 12. století franští osadníci. První písemná zmínka  o Großschönau je z roku 1352, kdy je obec nazvána jako Magnum Sonow. Německý název obce se vysvětluje podle skutečnosti, že byla postavena na velké pěkné louce (něm. Große schöne Aue).

Tradice textilní výroby v Großschönau se datuje od druhé poloviny 17. století. V roce 1666 se bratři Friedrich a Christoph Langeovi z Großschönau vypravili do Holandska, kde se vyučili tkaní damaškových textilií a po návratu do vlasti tuto výrobu zavedli ve své obci. Po uplynutí několika desítek let se stalo damaškové plátno z Großschönau - zejména ubrusy a prostírání - proslulým v celé Evropě. Například je doloženo, že v roce 1834 díky manufaktuře na výrobu damašku byla zajištěna obživa pro cca 3800 místních obyvatel včetně rodinných příslušníků, což představovalo v té době tři čtvrtiny místní populace. I v 21. století v Großschönau byly zachovány dva závody na výrobu textilií - damašku a froté.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Großschönau (Sachsen) na německé Wikipedii.

  1. (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow
  2. KLECKER, Hans. Oberlausitzer Wörterbuch. Buchstabe G [online]. . 10. 5. 2015. (německy) 
  3. Statistik - Portal.de

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Města a obce zemského okresu Zhořelec Wappen Landkreis Goerlitz.svg

Bad Muskau (Mužakow) | Beiersdorf | Bernstadt auf dem Eigen | Berthelsdorf | Bertsdorf-Hörnitz | Boxberg/O.L. (Hamor) | Dürrhennersdorf | Ebersbach-Neugersdorf | Eibau | Gablenz (Jabłońc) | Görlitz | Groß Düben (Dźěwin) | Großschönau | Großschweidnitz | Hähnichen | Hainewalde | Herrnhut | Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) | Horka | Jonsdorf | Kodersdorf | Königshain | Krauschwitz (Krušwica) | Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) | Lawalde | Leutersdorf | Löbau | Markersdorf | Mittelherwigsdorf | Mücka (Mikow) | Neißeaue | Neusalza-Spremberg | Niedercunnersdorf | Niesky | Obercunnersdorf | Oderwitz | Olbersdorf | Oppach | Ostritz | Oybin | Quitzdorf am See | Reichenbach/O.L. | Rietschen (Rěčicy) | Rosenbach | Rothenburg/O.L. | Schleife (Slepo) | Schönau-Berzdorf auf dem Eigen | Schönbach | Schöpstal | Seifhennersdorf | Sohland a. Rotstein | Trebendorf (Trjebin) | Vierkirchen | Waldhufen | Weißkeißel (Wuskidź) | Weißwasser/Oberlausitz (Běła Woda) | Zittau