Spréva
| Spréva Spree | |
|---|---|
 Spreewald (lužickosrbsky Błota) | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 375,3[1] km |
| Plocha povodí | 9858[1] km² |
| Průměrný průtok | 36 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Neugersdorf, Kottmar, Ebersbach-Spreedorf 51°0′34,6″ s. š., 14°38′57,5″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Havoly v Berlíně (Spandau) 52°32′9,96″ s. š., 13°12′32,04″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Ústecký kraj),  Německo (Sasko – Budyšín, Braniborsko – Chotěbuz, Berlín) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Havola povodí Sprévy (Německo 99,29 %, Česko 0,71 %)[1] | |
 mapa toku řeky | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spréva (německy Spree, hornolužickosrbsky Sprjewja) je řeka ve východním Německu (Sasko, Braniborsko, Berlín), která na dvou místech krátce protéká i územím Česka (ve Šluknovském výběžku). Spréva je 375,3 km[1] dlouhá a její povodí má plochu 9 858 km².[1] Protéká Berlínem a je největším přítokem řeky Havoly.
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Spréva pramení poblíž česko-německé státní hranice na rozhraní Šluknovského výběžku (okres Děčín) a zemského okresu Zhořelec v Sasku ze tří pramenů: v Neugersdorfu, na západním úbočí hory Kottmar (Löbau) a v Ebersbachu-Spreedorfu. Mezi Neugersdorfem a Ebersbachem tvoří horní tok Sprévy česko-německou hranici a v katastru zaniklé obce Fukov protéká v délce asi 500 metrů čistě českým územím.
Řeka dále teče přes Středoevropskou nížinu, historickým územím Horní a Dolní Lužice a následně Braniborska, přičemž protéká středisky všech těchto regionů (Budyšín, Chotěbuz, Berlín) a řadou dalších měst. Pod Chotěbuzí (tj. severně) v oblasti Spreewald se její tok rozlévá do více ramen a postupně opisuje dva velké oblouky, kterými několikrát zcela mění směr, načež se mezi Beeskowem a Fürstenwalde obrací severozápado-západním směrem. Zde je ze Sprévy veden důležitý plavební kanál do Eisenhüttenstadtu na Odře.
Spréva dále protéká předměstím Köpenick a středem Berlína a ve Špandavě se zleva vlévá do Havoly, přičemž je v místě soutoku podstatně delší zdrojnicí než sama Havola.
Na řece je od roku 1977 postavena Budyšínská vodní nádrž. Dále přirozeně protéká přes jezera Schwielochsee a Müggel.
Přítoky[editovat | editovat zdroj]
- levé – Dahme
- pravé – Schwarzer Schöps, Löbauer Wasser, Wuhle, Panke
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, v létě hladina klesá. Průměrný průtok v ústí je 36 m³/s. Ten je regulován četnými přehradními nádržemi a jezery. Řeka nepravidelně zamrzá jen v některých letech.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Řeka je splavněna a vodní doprava je možná v délce 182 km. Je součástí vodní cesty, která spojuje Odru (s kterou je spojena kanálem) a Labe (do kterého se vlévá Havola).
Na řece leží města Ebersbach-Neugersdorf, Neusalza-Spremberg, Schirgiswalde-Kirschau, Budyšín, Spremberg, Chotěbuz, Lübbenau, Lübben, Beeskow, Fürstenwalde/Spree, Erkner a Berlín.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Шпре“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Spréva na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spréva na Wikimedia Commons
- Spréva
- Řeky ve Šluknovské pahorkatině
- Řeky v okrese Děčín
- Řeky tvořící česko-německou státní hranici
- Řeky protínající česko-německou státní hranici
- Řeky v Sasku
- Řeky v Braniborsku
- Řeky v Berlíně
- Vodstvo v zemském okrese Budyšín
- Povodí Sprévy
- Povodí Havoly
- Ebersbach-Neugersdorf
- Jiříkov
- Šluknov
- Sohland an der Spree