Zemský okres Budyšín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemský okres Budyšín
Landkreis Bautzen
Budyšín
Zemský okres Budyšín – znak
znak
Zemský okres Budyšín – vlajka
vlajka
Geografie
Zemský okres Budyšín v rámci Saska
Zemský okres Budyšín v rámci Saska
Hlavní městoBudyšín
Souřadnice
Rozloha2 390,7 km²
Nejvyšší bodValtenberg (587 m n. m.)
Časové pásmoUTC +1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel298 230 (2022)
Hustota zalidnění124,7 obyv./km²
Jazykněmčina, hornolužická srbština
Národnostní složeníNěmci, Lužičtí Srbové
Náboženstvíprotestantství 23,3 %
římskokatolická církev 8,6 %
Správa regionu
StátNěmeckoNěmecko Německo
Nadřazený celekSasko (Německo)
Druh celkuzemský okres
Podřízené celky57 obcí
Vznik1. srpna 2008
Zemský radaUdo Witschas (CDU)[1]
SídloBahnhofstraße 9
02625 Bautzen
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelBZ, BIW, HY, KM
Oficiální webwww.landkreis-bautzen.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemský okres Budyšín (německy Landkreis Bautzen, hornolužickosrbsky Wokrjes Budyšin) je co do rozlohy největším okresem Svobodného státu Sasko v Německu. Má přibližně 298 tisíc[2] obyvatel. Velkou část území okresu zaujímá historická oblast Horní Lužice. Je členem Euroregionu Nisa.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením městského okresu Hoyerswerda s okresem Budyšín a okresem Kamenec v rámci reformy státní správy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město Budyšín

Budyšínský okres na severu sousedí s Braniborskem, na východě se Zemským okresem Zhořelec, na jihu sousedí s Českou republikou (Ústecký kraj) a Zemským okresem Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory, na západě s městem Drážďany a Zemským okresem Míšeň.

Je pojmenován podle svého největšího města Budyšína, dalšími velkými okresními městy jsou Bischofswerda, Kamenec, Hoyerswerda a Radeberg.

Nejdelší řeka okresu je Spréva, které protéká Budyšínem. Mezi další řeky (přítoky Sprévy) patří např. Malá Spréva a Černý Halštrov.

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

Okres se skládá z celkem 57 obcí, z toho je 15 měst (5 z nich má status velké okresní město). Městem s největším počtem obyvatel je Budyšín (38 140[3] obyvatel), nejlidnatější obcí bez statusu města je Ottendorf-Okrilla (9 971[3] obyvatel), obcí s nejmenším počtem obyvatel je Puschwitz (760[3] obyvatel). Plochou největší obcí je Lohsa (134,18 km²), nejmenší pak Frankenthal (9,43 km²).

Seznam měst a obcí zemského okresu Budyšín
Název Název
(hornolužickosrbsky)
Status Počet obyvatel Rozloha
1. Arnsdorf Warnoćicy obec 5 047[3] 35,80 km²
2. Budyšín
(Bautzen)
Budyšin velké okresní město 38 140[3] 66,62 km²
3. Bernsdorf Njedźichow město 6 280[3] 59,65 km²
4. Bischofswerda Biskopicy velké okresní město 10 686[3] 46,26 km²
5. Burkau Porchow obec 2 665[3] 31,83 km²
6. Crostwitz Chrósćicy obec 1 026[3] 13,32 km²
7. Cunewalde Kumwałd obec 4 606[3] 26,62 km²
8. Demitz-Thumitz Zemicy-Tumicy obec 2 657[3] 21,07 km²
9. Doberschau-Gaußig Dobruša-Huska obec 4 201[3] 40,48 km²
10. Elsterheide Halštrowska Hola obec 3 445[3] 126,81 km²
11. Halštrov
(Elstra)
Halštrow město 2 702[3] 32,64 km²
12. Frankenthal Frankln obec 928[3] 9,43 km²
13. Göda Hodźij obec 2 988[3] 43,26 km²
14. Großdubrau Wulka Dubrawa obec 4 168[3] 54,21 km²
15. Großharthau obec 2 904[3] 37,27 km²
16. Großnaundorf obec 942[3] 14,98 km²
17. Großpostwitz Budestecy obec 2 715[3] 16,42 km²
18. Großröhrsdorf Wulke Rědorjecy město 9 679[3] 41,95 km²
19. Haselbachtal obec 3 937[3] 37,47 km²
20. Hochkirch Bukecy obec 2 252[3] 41,73 km²
21. Hoyerswerda Wojerecy velké okresní město 31 356[3] 95,06 km²
22. Kamenec
(Kamenz)
Kamjenc velké okresní město 17 015[3] 53,15 km²
23. Königsbrück Kinspork město 4 651[3] 77,83 km²
24. Königswartha Rakecy obec 3 454[3] 47,04 km²
25. Kubschütz Kubšicy obec 2 515[3] 43,53 km²
26. Laußnitz Łužnica obec 1 847[3] 63,74 km²
27. Lauta Łuty město 8 082[3] 42,02 km²
28. Lichtenberg Swětła obec 1 634[3] 14,75 km²
29. Lohsa Łaz obec 5 145[3] 134,18 km²
30. Malschwitz Malešecy obec 4 714[3] 93,21 km²
31. Nebelschütz Njebjelčicy obec 1 202[3] 22,92 km²
32. Neschwitz Njeswačidło obec 2 385[3] 46,00 km²
33. Neukirch obec 1 594[3] 39,48 km²
34. Neukirch/Lausitz Wjazońca obec 4 770[3] 21,32 km²
35. Obergurig Hornja Hórka obec 2 058[3] 9,84 km²
36. Ohorn Mohorn obec 2 505[3] 12,07 km²
37. Oßling Wóslink obec 2 199[3] 43,58 km²
38. Ottendorf-Okrilla obec 9 971[3] 25,88 km²
39. Panschwitz-Kuckau Pančicy-Kukow obec 2 053[3] 23,37 km²
40. Pulsnitz Połčnica město 7 359[3] 26,72 km²
41. Puschwitz Bóšicy obec 760[3] 11,74 km²
42. Räckelwitz Worklecy obec 1 150[3] 11,51 km²
43. Radeberg velké okresní město 18 980[3] 29,74 km²
44. Radibor Radwor obec 3 158[3] 61,93 km²
45. Ralbice-Róžant
(Ralbitz-Rosenthal)
Ralbicy-Róžant obec 1 721[3] 31,69 km²
46. Rammenau Ramnow obec 1 340[3] 10,76 km²
47. Schirgiswalde-Kirschau Šěrachow-Korzym město 6 057[3] 24,3 km²
48. Schmölln-Putzkau Smělna-Póckowy obec 2 961[3] 32,94 km²
49. Schwepnitz Sepicy obec 2 461[3] 55,5 km²
50. Sohland an der Spree Załom obec 6 552[3] 37,27 km²
51. Spreetal Sprjewiny Doł obec 1 786[3] 108,78 km²
52. Steina Sćenjow obec 1 657[3] 12,49 km²
53. Steinigtwolmsdorf Wołbramecy obec 2 748[3] 18,03 km²
54. Wachau Wachow obec 4 328[3] 38,06 km²
55. Weißenberg Wóspork město 3 062[3] 50,92 km²
56. Wilthen Wjelećin město 4 827[3] 17,06 km²
57. Wittichenau Kulow město 5 686[3] 60,68 km²

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Landkreis Bautzen na německé Wikipedii a Wokrjes Budyšin na hornolužickosrbské Wikipedii.

  1. Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  2. Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2023-02-18]
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]