Kamenec (Horní Lužice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kamenec
Kamenz / Kamjenc
Letecký pohled na střed Kamence
Kamenec – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 173 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát Německo Německo
Spolková země Sasko Sasko
Zemský okres Budyšín
Administrativní dělení 4 místní části
Kamenec na mapě
Poloha velkého okresního města Kamenec v rámci zemského okresu Budyšín
Kamenec
Kamenec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 53,25 km²
Počet obyvatel 15 153[1] (31. 12. 2016)
Etnické složení Němci a Lužičtí Srbové 97,8 %[2]
Náboženské složení Protestantství 16,2 %
Římskokatolická církev 6,8 %[2]
Správa
Status velké okresní město
Primátor Roland Dantz (nezávislý)
Oficiální web www.kamenz.de
Adresa obecního úřadu Markt 1
01917 Kamenz
Telefonní předvolba 03578
PSČ 01917
Označení vozidel BZ, BIW, HY, KM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenec[3] (německy Kamenz, hornolužickosrbsky Kamjenc[4][5], dolnolužickosrbsky Kamjeńc) je velké okresní město na východě Saska, v zemském okrese Budyšín. Leží na řece Černý Halštrov, asi 35 km severovýchodně od Drážďan, a má přibližně 15 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kamenec byl přes čtyři a půl století členem Lužického Šestiměstí, založeného roku 1346.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Hornolužickosrbsky, v závorce německy:

  • Kamjenc (Kamenz)
  • Barbuk (Bernbruch)
  • Němske Pazlicy (Deutschbaselitz)
  • Jelenjow (Gelenau)
  • Hendrichecy (Hennersdorf)
  • Jěžow (Jesau)
  • Łukajecy (Lückersdorf)
  • Křidoł (Schiedel)
  • Hlinowc (Thonberg)
  • Brěznja (Wiesa)
  • Čornow (Zschornau)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden [online]. Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-12-30]. Dostupné online. (německy) 
  3. BOHÁČ, Zdeněk. Sasko Lužice. Praha: Olympia, 1989. S. 12. 
  4. (hornolužickosrbsky) (německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska
  5. (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]