Kabaret

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: americký film Kabaret.

Kabaret (francouzsky cabaret – hospoda) je malá scéna se zábavným, humoristickým, hudebním nebo tanečním programem. Obsahuje šansony, skeče. Program se skládá z jednotlivých hudebních, pěveckých, tanečních nebo scénických výstupů. Programem provází konferenciér. Kabaretní písně (původně psané pro kabaret) bývají také označovány termínem kabaretní kuplety. Lehčí kabaret s převažujícím hudebním programem pak také bývá označován slovem šantán (z francouzského café chantant – kavárna se zpěvem).

Henri de Toulouse-Lautrec: Maurský tanec

První kabaret vznikl v 80. letech 19. století v Paříži (Chat Noir (Černý kocour) v r. 1881). Začátkem 20. století byl velmi rozšířený v německy mluvících zemích.

Historie ve světě[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem kabaretů byly v 17. a 18. století takzvané les Caveaux (sklípky), kde se scházeli uzavřené společnosti umělců a prezentovali svá díla. Ať už se jednalo o poezii, literaturu, zpěv či divadlo. Do těchto klubů bylo velice obtížné se dostat a tak začali vznikat Goguette (volně přeloženo nálevny). Kluby pro obyčejné umělce a lidové písničkáře. Ovšem kvalita v těchto podnicích byla značně nízká až nulová a brzy po vzniku tyto kluby opět zanikly.

První kabaret vznikl v 19. století ve Francii,dobře známý Le Chat Noir. Jeho zakladateli byli Rodolphe Salis a Emil Godeman, který byl členem slavné francouzské avantgardní skupiny Hydropatů. Stejně tak známým byl a stále je Moulin Rouge ("červený mlýn"), který je nepřehlédnutelnou součástí historie pařížské čtvrti Montmartre, a který je kolébkou kankánu. Kabarety devatenáctého století zažívaly největší boom především v hlavních městech: Mnichov (Elf Scharfrichter - Jedenáct katů) , Berlín (Buntes Theater - Pestré divadlo) , Paříž, Vídeň (Simpl Carla Farkase a Fritze Grünbauma), ale i New York. Z Ameriky pochází i pověstná burlesque show - varieté. Návštěvnicí v kabaretech hledali místo, kde se veřejně mohli vysmívat měšťáctví a obdivovat ne-logiku všedních dnů. Kabaret byl vším, čím nebyl svět za jeho dveřmi.

Každý kabaret měl svou vlastní tvář a prezentoval se jinak. Někteří se snažili o ryze intelektuální zábavu, ale nesklidili valný úspěch. Pokleslá zábava, to bylo to, co lidi lákalo a táhlo. A právě nespoutanost byla největším lákadlem. Žádné předpisy a pravidla. Žádné striktní scénáře, mnohdy ani opona. Nejslavnější Berlínský kabaret proslulou svou bojovnou satirou, v Paříží byli slavné kabarety literární a v New Yorku se divák mohl dočkat prvotřídní show s nádechem erotiky. V Praze byl jedním z prvních a nejslavnějších kabaretů u Červené Sedmy, jehož programem byla trocha ode všeho.

Historie v České republice[editovat | editovat zdroj]

Reklamní limuzína pražského kabaretu

Počátky kabaretu v České republice hledejme v 19. století. Prvními kabaretními strůjci, ale nebyli Češi, nýbrž potulní umělci z Lipska. Několik desítek let cestovali skupinky umělců od hostince k hostinci s Česko-německým repertoárem. Na přelomu 19. a 20. století vznikají první šansony. Mezi ty nejslavnější patřili například U Zlatého soudku, U Rozvařilů, U Bažantů či U Bucků. Mohli se chlubit stálým repertoárem, programem. Zatímco ve světě se v podobných podnicích servírovala především káva s koňakem, v Praze to bylo jednoznačně pivo.

Samotný pojem kabaret se začal v Česku objevovat až po roce 1908, kdy poprvé zazněl na Jubilejní výstavě na pražském Výstavišti. Ihned si získal velkou oblibu a diváci se do nově vzniklých kabaretů jen hrnuli. Například Lucerna, jejíž záři dodnes můžeme vidět v ulici Vodičkově.

Nastává období konce monarchie, předválečné období, poválečné, opět předválečné... ať už se v ulicích stávkovalo, bojovalo, nebo protestovalo, kabarety zůstávaly. Stěhovaly se z místa na místo a měnily svůj repertoár, tak jak si žádala doba. Tvrdý komunistický režim se snažil zabránit veškerým volnomyšlenkářským aktivitám a podniky mohly fungovat jen pod politickým hledáčkem. Kabarety jako takové upadaly. Na jedné straně vznikaly systémem schválené podniky s přesným programem a kontrolovanými scénáři, na straně druhé avantgardní podniky, které neměly stání a byly trnem v oku systému.

S devadesátými léty a přelomem století přišla doba, kdy se nejen umělci mohli konečně zhluboka nadechnout a tvořit.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Název kabaret vznikl z francouzského slova „camber“ komora. Kabaret je místem zábavy, kterou nelze jednoznačně ohraničit, nebo zaškatulkovat. Stejně tak, jako většina uměleckých forem i kabaret se musel přizpůsobovat době. Reagoval na politiku, ekonomiku a společenské vrstvení. Dělal si srandu z chudých, bohatých, z buržoazie i ze smetánky. Jeho cílem zůstávalo pobavit, rozplakat diváky smíchy, mnohdy i pobouřit a hlavně vyvolat v nich reakce. Ať už skeči, pantomimou, tancem, zpěvem nebo agitací na politickou situaci. V kabaretech se inspirovali umělci a nacházeli zde prostor, kde se nemuseli bát vyjádřit svůj názor. Ne že by je to ochránilo před dobře mířenou ranou nebo bitkou, ale kabaret byl místo, kde se s tím tak nějak počítalo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]