Červená sedma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Červená sedma byl slavný kabaret v Praze, kterým prošla řada známých českých umělců počátku 20. století.

Založil jej Jiří Červený se svými přáteli v prosinci 1909. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem 1. světové války.

Kolem roku 1916 se profesionalizuje, působí v Rokoku. Od roku 1918 pak v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici (později zde působilo Komorní divadlo, pobočná scéna Městského divadla na Královských Vinohradech).[1] V roce 1919 otevřel kabaret svoji pobočku v Brně a za období od března do prosince 1919, kdy byla pobočka pro nepřílišný zájem diváků uzavřena, se konalo v Brně 75 večerních představení.[2]

V říjnu roku 1921 se kabaret stěhuje do vinárny Obecního domu.[3] V roce 1922 ale zanikl pro nezájem publika. Poslední představení se konalo dne 19. března 1922.[4]

V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Pražské kabarety, jichž se na počátku našeho století vyrojilo víc než dost, neměly však většinou dobrou úroveň a nedovedly spojovat zábavu s kulturou...Proti tomuto nedobrému stavu revoltovala právě Červená sedma. Vytkla si za cíl dělat umělecký kabaret. Sedmičkáři chtěli bavit s vkusem, s vysokými uměleckými nároky, a chtěli i odpovídat na problémy života. Mladá skupinka intelektuálů, hledající ztěžka své místo v tehdejším rozbouřeném světě, rázem získala na svou stranu kdekoho z naší umělecké obce.
— František Černý[5]

Slavní účinkující[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 160
  2. Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 198–201
  3. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50
  4. Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 272
  5. Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 125, 127, 130–3
  • Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50, 51, 160, 268, 577