Estráda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Slovem estráda (a od něj odvozeným slovem estrádní) označujeme dvě různé vzájemně související záležitosti.

  • 1) jedná se o vyvýšenou část nějakého scénického prostoru (čili může se jednat o nějakou vyšší část divadelního jeviště či koncertního pódia apod.)
  • 2) může to být i nepravidelné či příležitostně prováděné umělecké představení zpravidla složené z různých drobných scénických (činoherních, tanečních, pantomimických, artistických, řečnických apod.) a kratších hudebních útvarů (hudba, zpěv, tanec) dějově na sebe více či méně navazujících. Tento význam slova slova je patrně více znám než případ první. Estrády tohoto typu bývaly velmi obvyklé zejména v druhé polovině 20. století, od 90. let 20. století se zdá, že označení pro tento typ zábavy postupně mizí a je nahrazován jinými módnějšími slovními pojmy. Typickými zařízeními se stálým divadelním provozem provozovaném na stejném místě s estrádním programem jsou varieté, music hally a kabarety.

Poznámky k estrádní činnosti[editovat | editovat zdroj]

V 50. a 60. letech 20. století se jednalo o velmi rozšířenou formu lidové zábavy, která se vyskytovala zejména v tzv. závodních klubech ROH, u vojenských posádek a při různých společenských událostech (např. při oslavě Svátku práce, Dne horníků, Dne československého dělostřelectva a raketového vojska, atd. apod.). V té době se estrádní činnosti dokonce věnovaly celé umělecké soubory zřízené pouze pro tento účel, velmi známý byl např. Československý soubor písní a tanců nebo Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého (tzv. AUS, kde sloužili svoji základní vojenskou službu téměř všichni naši přední umělci mužského pohlaví). Estrádu mohou pořádat jak amatérští umělci tak i plní profesionálové, často se, zejména venkovských estrádách, stávalo, že úvod estrády byl přidělen místním amatérským či poloprofesionálním umělcům, závěr pak byl vymezen profesionálním hvězdám. Velmi často v těchto estrádních uměleckých uskupeních vystupovali i velmi renomovaní umělci, kteří občas (a leckdy i dost dlouho) mívali zákaz vystupování v rozhlase, ve filmu i v televizi a často se tak jednalo o jediný možný způsob jejich obživy (jeden příklad za všechny ostatní : král českých komiků Vlasta Burian na sklonku svého života v 60. letech 20. století).

Reference[editovat | editovat zdroj]