Estráda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Slovem estráda (a od něj odvozeným slovem estrádní) označujeme dvě různé vzájemně související záležitosti.

  • 1) jedná se o vyvýšenou část nějakého scénického prostoru (čili může se jednat o nějakou vyšší část divadelního jeviště či koncertního pódia apod.)
  • 2) může to být i nepravidelné či příležitostně prováděné umělecké představení zpravidla složené z různých drobných scénických (činoherních, tanečních, pantomimických, artistických, řečnických apod.) a kratších hudebních útvarů (hudba, zpěv, tanec) dějově na sebe více či méně navazujících. Tento význam slova je patrně více znám než případ první. Estrády tohoto typu bývaly velmi obvyklé zejména v druhé polovině 20. století, od 90. let 20. století se zdá, že označení pro tento typ zábavy postupně mizí a je nahrazován jinými módnějšími slovními pojmy. Typickými zařízeními se stálým divadelním provozem provozovaném na stejném místě s estrádním programem jsou varieté, music hally a kabarety.

Poznámky k estrádní činnosti[editovat | editovat zdroj]

V 50. a 60. letech 20. století se jednalo o velmi rozšířenou formu lidové zábavy, která se vyskytovala zejména v tzv. závodních klubech ROH, u vojenských posádek a při různých společenských událostech (např. při oslavě Svátku práce, Dne horníků, Dne československého dělostřelectva a raketového vojska, atd. apod.). V té době se estrádní činnosti dokonce věnovaly celé umělecké soubory zřízené pouze pro tento účel, velmi známý byl např. Československý soubor písní a tanců nebo Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého (tzv. AUS, kde sloužili svoji základní vojenskou službu téměř všichni naši přední umělci mužského pohlaví). Estrádu mohou pořádat jak amatérští umělci tak i plní profesionálové, často se, zejména venkovských estrádách, stávalo, že úvod estrády byl přidělen místním amatérským či poloprofesionálním umělcům, závěr pak byl vymezen profesionálním hvězdám. Velmi často v těchto estrádních uměleckých uskupeních vystupovali i velmi renomovaní umělci, kteří občas (a leckdy i dost dlouho) mívali zákaz vystupování v rozhlase, ve filmu i v televizi a často se tak jednalo o jediný možný způsob jejich obživy (jeden příklad za všechny ostatní : král českých komiků Vlasta Burian na sklonku svého života v 60. letech 20. století).

Reference[editovat | editovat zdroj]