Nebelschütz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nebelschütz
Njebjelčicy
Hlavní ulice s kostelem svatého Martina
Hlavní ulice s kostelem svatého Martina
Nebelschütz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška194 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresBudyšín
Administrativní dělení5 místních částí
Nebelschütz na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha22,9 km²
Počet obyvatel1 196 (2022)[1]
Hustota zalidnění52,2 obyv./km²
Etnické složeníLužičtí Srbové a Němci 99,7 %[2]
Náboženské složenířímskokatolická církev 84,4 %
protestantství 4,2 %[2]
Správa
Statusobec
StarostaThomas Zschornak (Tomaš Čornak) (CDU)
Oficiální webwww.nebelschuetz.de
Adresa obecního úřaduHauptstraße (Hłowna) 11a
01920 Nebelschütz
Telefonní předvolba03578
PSČ01920
Označení vozidelBZ, BIW, HY, KM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nebelschütz (hornolužickosrbsky Njebjelčicy) je obec v německé spolkové zemi Sasko v zemském okrese Budyšín v Horní Lužici. Má přibližně 1 200[1] obyvatel, z nichž dvě třetiny obyvatel hovoří hornolužickosrbsky. Ves je známá především díky tradičním velikonočním jízdám.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází 3 km východně od města Kamenec a 20 km severozápadně od okresního města Budyšín na území historické země Horní Lužice. Střetávají se zde tři přírodní oblasti, a to rovinatá Hornolužická oblast vřesovišť a rybníků na severovýchodě, zvlněný Hornolužický luh na jihovýchodě a Západolužická pahorkatina na západě. Místními částmi Miltitz a Nebelschütz protéká potok Jauer (Jawora), na kterém byla mezi oběma sídly postavena vodní nádrž sloužící hlavně k rybaření. Nejvyšším bodem je Kamjentna hórka (206,6 m n. m.). Ke spojení s dálnicí A4 slouží státní silnice S 94 spolu s křižovatkou v Burkau, vzdálenou asi 15 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První historická zmínka o vesnici pochází z roku 1304. K tomuto roku jsou v listině kláštera Marienstern jmenováni dva bratři z Nebelschütz. Lenní příslušnost vesnice ve 14. a 15. století není zcela jasná, pravděpodobně patřila bohatým pánům z Kamence. V záznamech Mariensternu z roku 1374 je zmiňován příjem z Nebelschütz. Vesnice nebo přinejmenším několik statků bylo v průběhu 15. století vícekrát koupeno nebo zastaveno. Jako majitelé části Nebelschütz jsou mezi jinými zmiňováni členové rodiny Metzradt a také město Kamenz. Nejpozději během první čtvrtiny 16. století získal klášter celou ves. V majetku Mariensternu zůstala vesnice až do roku 1832, proto si také obyvatelstvo udrželo i po reformaci katolické vyznání. Od 1. května 2001 je Nebelschütz členem správního sdružení Am Klosterwasser.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání obyvatel z roku 2011 se z 1196 obyvatel obce hlásilo 1010 k římskokatolickému vyznání (84,4 %), 50 k evangelickému (4,2 %) a zbylých 136 bylo bez vyznání nebo jej neuvedlo.[2] Podle výzkumu žilo v 80. letech 19. století ve vsi 271 obyvatel, z toho bylo 256 Lužických Srbů (94,5 %) a 15 Němců (5,5 %). Po druhé světové válce podíl srbského obyvatelstva klesl na 55,6 % (údaj pro rok 1956), a to kvůli příchodu Němců vysídlených z Polska a Československa.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Skala (1889–1945), lužickosrbský publicista
  • Jan Hanski (1925–2004), lužickosrbský malíř

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Nebelschütz se skládá z pěti místních částí: Dürrwicknitz (Wěteńca), Miltitz (Miłoćicy), Nebelschütz (Njebjelčicy), Piskowitz (Pěskecy) a Wendischbaselitz (Serbske Pazlicy).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nebelschütz na německé Wikipedii.

  1. a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2022-08-05]
  2. a b c Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]