Karl Friedrich Schinkel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karl Friedrich Schinkel
Schinkel1.jpg
Narození 13. března 1781
Neuruppin
Úmrtí 9. října 1841 (ve věku 60 let)
Berlín
Místo odpočinku Dorotheenstädtischer Friedhof
Alma mater Bauakademie
Ocenění Roter Adlerorden 2. Klasse
Rodiče Cuno Christian Schinkel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Friedrich Schinkel (13. března 1781, Neuruppin9. října 1841, Berlín) byl pruský architekt, malíř, scénograf a designér nábytku. Jeho stavby patří k neoklasicismu a neogotice, inspiroval se hojně starořeckou architekturou.

Podílel se na celkovém rozvoji a architektonické koncepci Berlína v ponapoleonském období, když se stal tajným vrchním stavebním radou pruského krále Fridricha Viléma III. Navrhl řadu slavných berlínských staveb: Neue Wache (1816–1818), Preußisches Nationaldenkmal für die Befreiungskriege (1818–1821), Konzerthaus Berlin (1819–1821), Altes Museum (1823-1830), Friedrichswerdersche Kirche (1824–1831), Elisabethkirche (1832-1834), Pruská vojenská akademie (1825-1845) či Bauakademie (1832–1836), kde se nejvíce přiblížil modernismu. Ovlivnil zásadně podobu třídy Unter den Linden a založil tak její proslulost. Z prací mimo Berlín patří k ceněným např. Staroměstská strážnice v Drážďanech nebo Kostel sv. Nikolaie v Postupimi. Významné rekonstrukce provedl u kostela Schloss Rosenau a v sídle korunního prince Kronprinzenpalais. Jeho "Schinkel-styl" ovlivnil zásadním způsobem architekturu 19. století, nejen v Německu, ale byl napodobován po celé Evropě. Byl i významným teoretikem architektury (díla Sammlung architektonischer Entwürfe, Werke der höheren Baukunst).

Byl designérem pruského (a později německého) vyznamenání Železný kříž.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jörg Trempler: Schinkels Motive. Matthes & Seitz, Berlin 2007, ISBN 978-3-88221-866-4.
  • Christoph Werner: Schloss am Strom. Die Geschichte vom Leben und Sterben des Baumeisters Karl Friedrich Schinkel. Bertuch-Verlag, Weimar 2004, ISBN 3-937601-11-2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]