Leo von Klenze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leo Karl Leopold von Klenze
Litografie Ignaze Fertiga, před 1858
Litografie Ignaze Fertiga, před 1858
Narození 29. února 1784
Bockenem u Hildesheimu
Úmrtí 27. ledna 1864
Mnichov
Místo pohřbení Alter Südlicher Friedhof München (48°7′35″ s. š., 11°33′50″ v. d.)
Národnost Němci
Povolání architekt, malíř a spisovatel
Manžel(ka) Felicitas Blangini-Klenze
Významná díla Katedrála svatého Dinonýsia v Aténách
Socha Bavarie
Propylaea
Ocenění Royal Gold Medal (1852)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
Čestný občan Mnichova (1862)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo von Klenze (Franz Karl Leopold von Klenze, 29. února 1784, Bockenem u Hildesheimu27. ledna 1864, Mnichov) byl německý klasicistní architekt, vedle Karla Fridricha Schinkela nejvýznamnější v Německu, malíř a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v městečku Schladen jako prvorozený syn (a třetí z osmi dětí) úředníka Gotthelfa Fridricha Klenze a jeho manželky Gertrudy Josefy Terezie, rozené Meyerové z lékařské rodiny v Osnabrücku. V 16 letech byl poslán do Berlína studovat architekturu na stavební akademii. Odtamtud odešel studovat do Janova, kde vstoupil do služeb Konstantina La Flèche-Keudelsteina, ceremoniáře tehdejšího vestfálského krále Jeronýma Bonaparte, nejmladšího bratra francouzského císaře Napoleona, a s ním odešel do Kasselu. Tam se roku 1813 oženil s operní pěvkyní Felicitas Blanginiovou, s níž vychoval šest dětí, tři syny a tři dcery. Téhož roku rodina v čele s manželčiným bratrem Felixem Blanginim uprchla před Napoleonem do Mnichova na dvůr bavorského krále.

Tam se Leo von Klenze stal dvorním architektem bavorského krále Ludvíka I., pro kterého dostavěl mnichovskou rezidenci a kostel v klasicistním slohu. Dále pracoval v Řeznu, Berlíně, Kelheimu a v Petrohradě. Po osvobození Řecka od Turků roku 1834 odešel do Athén, kde vypracoval plán nové výstavby pobořeného města.

Projekty[editovat | editovat zdroj]

Malba[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jitka Sedlářová, Hugo Franz Salm. NPÚ Kroměříž 2016, s. 120-123

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]