Městská rada
Městská rada je v systému místní samosprávy orgán volený zastupiteli města ke správě města. Jednotliví radní většinou mají na starost různé oblasti (finance, rozvoj, kulturu aj.), jejich rozhodnutí však většinou musí schválit hlasováním zastupitelstvo. V městské radě je zahrnut také starosta nebo primátor a jejich zástupce/zástupci či náměstci.
V České republice je rada města označení rady obce v obcích, které jsou městy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve středověku a raném novověku byla městská rada královských měst svými pravomocemi fakticky postavena na roveň například feudálním vlastníkům a jmenoval ji panovník. Městskou radu tvořili konšelé a předsedal jí purkmistr. V roli purkmistra se konšelé zpočátku střídali, nejčastěji po čtyřech týdnech. Postupně ale došlo k tomu, že větší váhu v rozhodováních získával první z purkmistrů každého roku, zvaný proto primas (tj. první) nebo primátor. Primas měl zároveň právo po celý rok dohlížet na hospodářské otázky. Královská města byla odpočátku obdařena řadou pravomocí, jež zaštiťovala panovnická privilegia. V poddanských městech radu jmenoval šlechtický vlastník a předsedal jí rychtář. I zde si ovšem měšťané od 14. století na šlechtických vlastnících prostřednictvím jednotlivých privilegií, postupně městu udělených zpravidla za úplatu či eventuálně za nějakou protislužbu, vydobyla značnou samostatnost a získávaly například lepší trhová práva, právo zřizovat cechy, právo vařit pivo atp atd. Vliv rychtáře naopak slábl, často vystupoval jen v roli soudce a znalce práva, v pozdním středověku a renesanci i poddanská města získávala soudní pravomoc. V barokním období je samostatnost městských rad naopak do jisté míry omezena dohledem královské komory či šlechtických vlastníků. Skutečně podstatné změny ale přišly až při zásadní reformě celého územněsprávního aparátu státu roku 1850. Teprve tehdy byl realizován dodnes existující koncept volených městských rad jejichž představeným je starosta. Správa měst se tehdy stala demokratičtější ale současně opět narostla jejich kontrola ze strany státu. Další podstatnou změnu znamenaly reformy spojené se vznikem Československa po roce 1918, kdy bylo poprvé nastoleno všeobecné volební právo ale současně nastalo další omezení autonomie městských rad.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JANÁK, Jan; HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Dějiny správy v Českých zemích do roku 1945. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 520 s. S. 240–242, 248-249.
