Gotthold Ephraim Lessing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gotthold Ephraim Lessing
Gotthold Ephraim Lessing
Gotthold Ephraim Lessing
Narození 22. ledna 1729
Kamenec
Úmrtí 15. února 1781 (ve věku 52 let)
Braunschweig
Povolání spisovatel, filosof, dramatik, básník, knihovník a teolog
Významná díla Miss Sara Sampson
Moudrý Nathan
Manžel/ka Eva König
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gotthold Ephraim Lessing (22. ledna 1729 Kamenec15. února 1781, Brunšvik), byl německý básník, kritik, spisovatel a filosof.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Kamenec v Horní Lužici, kde od roku 1737 studov gymnázium, poté (od 1741) studoval v Míšni. Studia zakončil studiem medicíny a teologie v Lipsku v letech 174648.

Od roku 1748 do roku 1760 pracoval jako recenzent mj. pro Vossische Zeitung. V letech 17601765 pracoval ve Vratislavi. Od roku 1767 byl dramaturgem u Německého Národního Divadla v Hamburku. Od 1770 pracoval jako knihovník Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu.

Roku 1776 se oženil s Evou Königovou, která zemřela po porodu o dva roky později (1778). Poslední léta strávil v Brunšviku, kde Gotthold Ephraim Lessing zemřel po krátké nemocni v zimě roku 1781. Příčinou smrti byl zápal plic spojený se zavodněním plic. Byl pohřben na hřbitově 'Magnifriedhof' v Braunschweigu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Lessing je jedním z nejvýznačnějších spisovatelů německého osvícenství. Pro jeho díla ať kritická, náboženská či teoretická je typická ironie, vtip a polemika. V polemice používal i argumenty, které by mohli použít oponenti, což mu umožnilo vidět problematiku z více úhlů pohledu. Především v jeho náboženských spisech lze najít toleranci k jiným náboženstvím, je u něj patrná víra v rozum.

Jeho dílo provází zájem o německé divadlo, které jeho tvorba, především v oblasti teoretické a kritické, ovlivnila. Jeho vlastní hry nedosáhly významu teoretických prací. V teorii se zaměřil především na kritiku tehdy převládající literární teorie, kde kritizoval především kopírování francouzského divadla a propagoval hledání vzorů v antickém divadle, především pak Aristotela. Dalším vzorem ke kterému se obracel byla Shakespearova díla, která v Německu propagoval jako první. Tímto vystoupením proti klasicismu vlastně připravil půdu pro další rozvoj německého dramatu, který v této době nastal (Sturm und Drang).

Jeho vlastní hry se staly jakýmsi prototypem pozdějšího německého buržoazního divadla, resp. žánru tzv. „měšťanské truchlohry“ (německy: bürgerliches Trauerspiel).

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Freethinker (Der Freigeist); 1749
  • Židé (Die Juden) (1749)
  • Miß Sara Sampson; 1755, tragédie
  • Minna z Barnhelmu (Minna von Barnhelm); 1767, komedie, kritizuje krále Fridricha II.
  • Emilia Galotti; 1772, tragédie, jedná se o první evropské politické drama, děj se odehrává v měšťanské rodině: Emilia odmítá sňatek s bohatým šlechticem, který jí nechal zavraždit snoubence
  • Moudrý Nathan (Nathan der Weise); 1779, komedie, situovaná do Jeruzaléma v době Třetí křížové výpravy. Obsahuje podobenství o prstenech - umírající otec odkázal svým synům cenný prsten a jeho dvě kopie, které mají stejnou cenu jako originál. Nikdo už nemůže kopie rozeznat od originálu. Stejně tak je tomu s otázkou, které náboženství je pravé.

Teoretická díla[editovat | editovat zdroj]

  • Anti-Goeze; 1778
  • Philotas; 1759
  • Gotthold Ephraim Lessing
    Laokoon; 1766
  • Výchova lidského pokolení (Die Erziehung des Menschengeschlechts); 1780

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gotthold Ephraim Lessing
  • LESSING, Gotthold Ephraim. Nathan moudrý : dramatická báseň v pěti jednáních. Překlad Jakub Josef Dominik Malý. Praha : Pospíšil, 1865. Dostupné online.