Institut saských dějin a etnografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde
Administrativní budova v Zellescher Weg 17, sídlo ISGV
Administrativní budova v Zellescher Weg 17, sídlo ISGV
ZkratkaISGV e.V.
Vznik21. října 1997
Právní formazapsaný spolek
SídloZellescher Weg 17
01069 Dresden
MístoDrážďany
Souřadnice
Působnosthistoriografie, etnografie
Úřední jazykněmčina
Výkonný ředitelEnno Bünz
ŘeditelAndreas Rutz
Hlavní orgánDirektorium
Mateřská organizaceSaské ministerstvo pro vědu a kulturu
Rozpočet1 504 200 € (2020)[1]
Zaměstnanců20 (2019)[2]
Dobrovolníků18 (2019)[2]
Oficiální webwww.isgv.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Institut saských dějin a etnografie (německy Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde; zkráceně ISGV) je výzkumná organizace financovaná Saským ministerstvem pro vědu a kulturu se sídlem v Drážďanech, která se zabývá Saskemhistorické a etnografické perspektivě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kristus v mandorle předává papeži a císaři meče duchovní a světské moci (Hans Bornemann, Saské zrcadlo, 1442, Lüneburg, Radní knihovna Ms. Jurid. 1)

Snahy o zřízení Institutu saských dějin a etnografie sahají nazpět k jednomyslnému rozhodnutí Saského zemského sněmu z 23. května 1996. Součástí tohoto rozhodnutí byla koncepce takovéhoto institutu se základním úkolem: „zkoumat bohaté kulturní dědictví Saska, život a životní podmínky v různých saských regionech stejně jako saské zemské dějiny s pomocí mimořádně dobře zachovalé písemné tradice v saských archivech za podmínek svobodného bádání, a představit historické výkony Saska a jeho význam v německém a evropském kontextu, a zároveň přispívat k historickému a vlasteneckému povědomí jako součásti regionální identity jeho obyvatel.“[3] Po dokončení plánovacích a přípravných prací byl 21. října 1997 založen ISGV jako registrované sdružení. Zakládajícími členy sdružení byly Svobodný stát Sasko, zastoupený Saským ministerstvem pro vědu a umění (SMWK), Technická univerzita v Drážďanech, Lipská univerzita, Technická univerzita v Chemnitz, Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu, Saská akademie věd, Saská zemská a univerzitní knihovna a Lužickosrbský institut v Budyšíně.[2][4]

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Sídlo ISGV se nachází na Zellescher Weg 17 v bezprostředním sousedství univerzitního kampusu a centrální budovy Saské zemské a univerzitní knihovny v Drážďanech. Za dohled nad všemi organizačními záležitostmi ISGV odpovídá kuratorium, v němž jsou zastoupeni zaměstnanci SMWK, rektoři TU Drážďany a Lipské univerzity a jeden člen podpůrčího spolku. Odborné zázemí institutu tvoří vědecká poradní skupina složená z mezinárodně uznávaných odborníků na historii a etnografii. V představenstvu (Direktorium) jsou vždy dva profesoři z TU Drážďany a Lipské univerzity, kteří se ve vedení každé dva roky střídají. V zakládajícím představenstvu působili: Walter Schmitz (TU Drážďany) do roku 1999 a Günther Wartenberg (Lipská univerzita) do roku 2002. Na jejich místo nastoupili držitelé příslušných regionálních kateder na obou univerzitách: Winifried Müller (Drážďany) a Enno Bünz (Lipsko). V květnu 2020 převzal vedení Andreas Rutz. Obě výzkumné oblasti ISGV vedou obvykle vědci, kteří se již kvalifikovali jako profesoři. V oddělení saských dějin je to od roku 2019 Joachim Schneider. Jeho předchůdkyněmi byly Katrin Keller (1998–1999) a Martina Schattkowsky (1999–2019). Vedoucí oddělení etnografie je od roku 2014 Ira Spieker. Před ní byli za tuto oblast odpovědní Bernd Schöne (1998–2000), Johannes Moser (2002–2006) a Manfred Seifert (2006–2013).[2][4]

Výzkumné projekty[editovat | editovat zdroj]

Vedle střednědobých výzkumných projektů, které primárně slouží ke kvalifikačním příležitostem pro mladé vědce a doktorandy, probíhá na ISGV několik dlouhodobých projektů základního výzkumu, jejichž výsledky jsou, pokud možno v plném rozsahu dostupné online:

  • Repertorium Saxonicum – Projekt se zabývá vývojem saských kurfiřtských úředních knih od poloviny 16. století. Od roku 2016 jsou tyto úřední knihy digitalizovány a zpřístupněny pomocí databáze.[5]
  • Codex diplomaticus Saxoniae (CDS) – V rámci projektu, který je zaměřen na středověké listiny Středního Německa, bylo na ISGV obnoveno zpracovávání dokumentů kláštera Altzella a papežských dokumentů Hlavního státního archivu v Drážďanech. Naposled byly v roce 2014 vydány dva svazky listin města Zwickau. Kromě toho se plánuje rozšíření a pokračování knihy listin města Drážďany. Od roku 2005 byly všechny svazky „staré řady“ vydané do roku 1941 zpřístupněny online.[6]
  • Sächsische Biographie – Saskými biografiemi sleduje ISGV cíl vytvořit centrální online lexikon důležitých osobností, které působili v saském prostoru od 10. století do současnosti.[7]
  • Visuelle Quellen zur Volkskultur in Sachsen – Tento obrazový archiv obsahuje jedinečnou sbírku fotografií, ilustrací a dalších grafických vyobrazení. K některým z médií, jež byla dosud shromážděna, lze přistupovat prostřednictvím online databáze.[8]
  • Lebensgeschichtliches Archiv – Tento sbírkotvorný projekt je pokusem o přiblížení saských dějin a každodennosti s pomocí egodokumentů. Za tímto účelem jsou v rámci tohoto projektu získávány a shromažďovány příslušné materiály.[9]
  • Historische Ortsverzeichnis von Sachsen – Historický seznam obcí Saska, jenž byl v roce 2006 v novém vydání publikován Karlheinzem Blaschkem a Susanne Baudisch, je od roku 2008 k dispozici v online databázi, která se postupně aktualizuje a rozšiřuje.[10]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana časopisu Neues Archiv für sächsische Geschichte

Časopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Neues Archiv für sächsische Geschichte (NASG)Nový archiv pro saské dějiny je tradičním časopisem pro saské zemské dějiny. Poprvé vyšel roku 1863 a od roku 1999 (Bd. 70) je vydáván ve spojení s ISGV.
  • Volkskunde in Sachsen (ViS) – V této ročence jsou publikovány články k etnografii Saska a Středního Německa. Vedle toho zde – v návaznosti na bývalý časopis Demos z dob NDR – vycházejí rovněž články na téma východní Evropy.

Edice[editovat | editovat zdroj]

  • Schriften zur sächsischen Geschichte und Volkskunde (Spisy k saským dějinám a etnografii) – Knižní řada spisů o saské historii a etnografii, vydávaná představenstvem a vedoucími kateder, vychází od roku 2000 v nakladatelství Leipziger Universitätsverlag. Dosud vyšlo více než 45 svazků. Edice tvoří ústřední fórum ISGV pro publikování nových výzkumných výsledků a zahrnuje sborníky z konferencí a monografie. Kromě disertačních a habilitačních prací o historii a kultuře Saska, které vznikly na saských univerzitách, jsou zohledňovány také kvalifikační práce z jiných spolkových zemí.
  • Bausteine aus dem Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde (Stavební kameny z ISGV) – Tato edice, jež tvoří „malou“ řadu ISGV, je vydávána od roku 2004 a zahrnuje 33 svazků. Je určena pro edice pramenů a studie menšího rozsahu, za jaké lze považovat kvalitní magisterské práce, nebo dokumentaci workshopů.
  • Quellen und Materialien zur sächsischen Geschichte und Volkskunde (Prameny a materiály k saským dějinám a etnografii) – Edice pramenů a materiálů je zamýšlena jako doplněk k „velké“ knižní řadě.
  • Spurensuche – Geschichte und Kultur Sachsens (Hledání stop – dějiny a kultura Saska) – Edice byla založena roku 2007 u příležitosti desátého výročí ISGV. Aktuální témata zemské historie a etnografie jsou zde pojednávána pro nejširší publikum, srozumitelným jazykem a s co největším počtem ilustrací.

Zvláštní publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Europäische Ethnologien im neuen Millennium : osteuropäische Ethnologien auf neuen Wegen - Abschied vom Referatenorgan DEMOS ; Referate einer Tagung des Instituts für Sächsische Geschichte und Volkskunde e.V. am 12. und 13. November 2001 in Dresden. Příprava vydání Brigitte Emmrich, Johannes Moser. Dresden: Thelem, 2002. 184 s. ISBN 978-3-935712-11-8. (německy)  (Referáty z konference ISGV, která se konala 12. a 13. listopadu 2001 v Drážďanech)
  • Dieser Schmerz bleibt – Lebenserinnerungen vertriebener Polen und Schlesier. Audiodkument na 2 CD, Drážďany 2004.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde na německé Wikipedii.

  1. Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst. Haushaltsplan 2019/2020 [online]. Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst [cit. 2020-12-12]. S. 82. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde. Tätigkeitsbericht 2019 [online]. Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (německy) [nedostupný zdroj]
  3. BÄUMEL, Mathias. Drehscheibe der Erforschung sächsischer Geschichte. Dresdner Universitätsjournal. 2002, roč. 13, Nr. 2, s. 11. Dostupné online. (německy) 
  4. a b MÜLLER, Winfried. Das Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde. Neues Archiv für sächsische Geschichte. 2002, Bd. 73, s. 259–269. ISSN 0944-8195. (německy) 
  5. Repertorium Saxonicum [online]. ISGV, rev. 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  6. Codex diplomaticus Saxoniae regiae [online]. ISGV, rev. 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  7. Sächsische Biographie [online]. ISGV, rev. 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  8. Digitales Bildarchiv [online]. ISGV, rev. 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  9. Lebensgeschichtliches Archiv für Sachsen [online]. ISGV, rev. 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  10. Das Historische Ortsverzeichnis von Sachsen [online]. ISGV, rev. 2020 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Winfried. Das Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde. Neues Archiv für sächsische Geschichte. 2002, Bd. 73, s. 259–269. ISSN 0944-8195. (německy) 
  • Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde 1997–2007. Příprava vydání Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde e.V.. Dresden: Thelem, 2007. 142 s. (Spurensuche ; Bd. 1). ISBN 978-3-939888-36-9. (německy) 
  • Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde 1997–2017. Příprava vydání Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde e.V.. 1. vyd. Dresden: Thelem, 2017. 228 s. (Spurensuche ; Bd. 7). ISBN 978-3-95498-352-0. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]