Jenský kodex
| Jenský kodex | |
|---|---|
| Knihovna Národního muzea, Praha IV.B.24 | |
Upálení Mistra Jana Husa, fol. 38r | |
| Typ | kodex |
| Doba vzniku | 1490-1510 |
| Místo vzniku | Praha |
| Jazyk | čeština, latina |
| Písař | Bohuslav z Čechtic |
| Iluminátor | Janíček Zmilelý z Písku |
| Objednavatel | Bohuslav z Čechtic |
| Psací látka | papír, pergamen |
| Rozsah | 111 papírových folií 9 pergamenových folií |
| Formát | 31,5 × 21,5 cm |
| Stav | kompletně restaurován (1985) |
| Písmo | bastarda (kaligrafická i nekaligrafická) |
| Obsah | teologické traktáty |
| Iluminace | 122 iluminací |
| Předloha | nedochovaná |
| Bývalý majitel | Univerzitní knihovna, Jena |
Jenský kodex (latinsky Antithesis Christi et Antichristi) je bohatě iluminovaný husitský rukopis z konce středověku. Vznikl okolo roku 1500 na objednávku pražského utrakvisty Bohuslava z Čechtic, který sám největší část rukopisu také napsal.[1] Obsahuje texty v češtině a latině s husitskou a křesťansko-filosofickou tematikou, doplněné 122 bohatě zdobenými iluminacemi. Jeho součástí je vedle převažujících rukopisných částí i drobný prvotisk. Kodex je od roku 1951 součástí sbírek Národního muzea v Praze.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Rukopis nechal pořídit člen Laudovy koleje pražské univerzity Bohuslav z Čechtic přibližně mezi lety 1490–1510,[2] svázán byl patrně koncem první čtvrtiny 16. století.[1] Ve druhé čtvrtině 16. století se za dosud neobjasněných okolností kodex dostal do Německa, snad jako dar Martinu Lutherovi.[3] Zde zůstal několik staletí uložen v univerzitní knihovně v Jeně, odkud získal také svůj dnešní název. Pro české prostředí kodex, zapsaný původně v Jenské knihovně jako Antithesis Christi et Antichristi, znovuobjevil koncem 18. století Josef Dobrovský, který jej v roce 1792 podrobně prozkoumal během svých zahraničních cest a přispěl k jeho bližšímu určení a datování.[4][5] Velký zájem o kodex projevil také Dobrovského současník Johann Wolfgang von Goethe, působící v té době jako kurátor Jenské univerzity,[6] jenž zaslal v roce 1824 do Prahy popis kodexu a kopie vybraných iluminací s husitskou tematikou.[7] Počátkem 20. století se rukopis v letech 1901–1902 poprvé ke studijním účelům vrátil na území Čech, kde byl Zdeňkem Nejedlým pořízen nový diplomatický přepis rukopisu a popisy všech iluminací.[8] Definitivně se do Prahy vrátil v roce 1951, kdy jej prezident NDR Wilhelm Pieck předal Klementu Gottwaldovi jako státní dar Československu.[9][10] V roce 1954 byl o kodexu natočen jedenáctiminutový dokumentární film.[11] Velký zájem odborníků a médií v 50. a 60. letech způsobily zhoršení špatného fyzického stavu kodexu, v letech 1981–1985 proto prošel rozsáhlým restaurátorským zásahem.[12] Je uchováván ve sbírce rukopisů Knihovny Národního muzea, vystavován je jen výjimečně. V posledních letech byl vystaven na Pražském hradě v březnu 2010[13] a znovu při příležitosti 600. výročí upálení Jana Husa v červnu 2015 v Národním muzeu.[14] V roce 2009 vyšla faksimile kodexu.[10][15]
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Kodex obsahuje různé literární a obrazové celky, které představují významné česky a latinsky psané náboženské, filozofické a satirické texty s prohusitským zaměřením. Skládá se z několika rukopisů a jednoho prvotisku na 111 papírových a 9 pergamenových listech se 122 iluminacemi.[13] Současné řazení jednotlivých součástí je výsledkem restaurování v letech 1981–1985, kompletní původní podobu rukopisu proto dnes nelze jednoznačně rekonstruovat.[1] Jednotlivé části konvolutu jsou následující:
- fol. 1r: titulní list
- fol. 2r–6r: zlomek tzv. malé latinské antiteze (jediná část kodexu napsaná v latině)
- fol. 8r–8v: píseň Věrní křesťané, silně doufejme
- fol. 10v–11r: iluminace Urbs terrena (Město pozemské) a Urbs coelestis (Město nebeské)
- fol. 37v-38v: iluminace kázání (37v) a upálení (38r) Jana Husa a upálení Jeronýma Pražského (38v)
- fol. 9v, 12r-24v, 26r-37r: traktát Tabulae veteris et novi coloris seu Cortina de Anticristo od Mikuláše z Drážďan
- fol. 39r–54v: utrakvistická příloha Pasionálu (prvotisk z roku 1495, jediná nerukopisná součást)
- fol. 55v-56r: iluminace Přijímání podobojí a Bitva husitů s křižáky (řazeno k Časovým obrazům)
- fol. 57r–65v: Luciperův list Lvovi z Rožmitálu od Oldřicha z Kalenice
- fol. 25r, 66r–79r: Časové obrazy – cyklus 24 iluminací zobrazujících klíčové historické události husitské doby
- fol. 78v–79r: iluminace Mniši v lázni a Umučení sv. Vavřince (řazeno k Časovým obrazům)
- fol. 80r–85v: traktát O oklamání a zmámení křesťanstva skrze zlé kněžstvo
- fol. 92r–97v: Hádání Chytrosti s Upřímností
- fol. 103r–107v: Zrcadlo o posledních věcech člověka
Výzdoba
[editovat | editovat zdroj]Jednotlivé součásti kodexu jsou doprovázeny bohatými iluminacemi, které jednak zdůrazňují obsah textů, zároveň ale také samy slouží jako vizuální nástroj pro šíření husitských idejí. Známé jsou zejména ilustrace zobrazující motivy z husitských dějin, jako např. upálení Jana Husa (fol. 38r), heslo „Veritas vincit“ (česky Pravda vítězí) vedle kalichu na obraze boje husitů s křižaky (fol. 56r) či slepý Jan Žižka v čele vojsk (fol. 76r), který se v upravené podobě objevil po roce 1970 na československé dvacetikoruně.[13] Tendence výzdoby je silně prohusitská, s výraznou satirou a kritikou katolické církve, což se ostře projevuje v některých iluminacích, např. křižáků s nabodnutým dětským tělíčkem (fol. 56r), kardinála korunujícího nevěstku papežskou tiárou (fol. 70r), Satana rozdavajícího odpustky (fol. 71v) nebo kněze vraždícího své dítě (fol. 77r).
Autorem nejlépe provedených obrazů (Časové obrazy a některé iluminace s výjevy z husitských dějin) byl Janíček Zmilelý z Písku, zbylé obrazy zhotovili tři iluminátoři, patřící k jeho iluminátorské dílně.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Jan Žižka v nebi jako klíčník, fol. 5v
- Město Antikristovo, fol. 10v
- Papež zpovídá jeptišky, fol. 35v
- Mistr Jan Hus na kazatelně, fol. 37v
- Upálení M. Jeronýma Pražského, fol. 38v
- Boj husitů s křižáky, fol. 56r
- Papež, kardinál a biskupové v objetí apokalyptické šelmy, fol. 69r
- Kardinál korunuje nevěstku papežskou tiárou, fol. 70r
- Satan rozdává odpustky, fol. 71v
- Jan Žižka v čele husitských vojsk, fol. 76r
- Mniši v lázni, fol. 78v
- Sluha boží hází falešného papeže do ohnivé tlamy apokalyptické šelmy, fol. 80r
- Ilustrace v textu Hádání Chytrosti s Upřímností, fol. 93r
- Ukázka ornamentální výzdoby na prvním listu Zrcadla o posledních věcech člověka, fol. 103r
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 MAREK, Jindřich. Jenský kodex. Encyklopedieknihy.cz. Dostupné online.
- ↑ Jenský kodex (2009, sv. 2), s. 27.
- ↑ Jenský kodex (2009, sv. 2), s. 44.
- ↑ Jenský kodex (2009, sv. 2), s. 45.
- ↑ DROBNÁ, Zoroslava. Jenský kodex: husitská obrazová satira z konce středověku. Praha: Odeon, 1970. 81 s. S. 7.
- ↑ Jenský kodex. Muzeum 3000 [online]. [cit. 2024-12-02]. Dostupné online.
- ↑ DROBNÁ, Zoroslava. Jenský kodex: husitská obrazová satira z konce středověku. Praha: Odeon, 1970. 81 s. S. 19.
- ↑ Jenský kodex (2009, sv. 2), s. 45.
- ↑ Jenský rukopis odevzdán Národnímu muzeu v Praze. Rudé právo. 1951-11-08. Dostupné po přihlášení [cit. 2024-12-03].
- 1 2 Byla vydána faksimile[nedostupný zdroj], zpráva na stránce Národního muzea
- ↑ Jenský kodex (1954) | Recenze - Uživatelské | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Jenský kodex (2009, sv. 2), s. 47–55.
- 1 2 3 Zpráva o výstavě Archivováno 22. 3. 2010 na Wayback Machine. na Novinky.cz
- ↑ Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea (1415–2015). Národní muzeum [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-23.
- ↑ Národní muzeum vydalo Faksimile Jenského kodexu. Témata [online]. 2010-02-18 [cit. 2024-12-02]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jenský kodex. Praha: Gallery, 2009. 2 svazky. ISBN 978-80-86990-96-5. (sv. 1. Faksimile, sv. 2. Komentář).
- DROBNÁ, Zoroslava. Jenský kodex: husitská obrazová satira z konce středověku. Praha: Odeon, 1970. 81 s.
- VLK, Miloslav. Paleografický rozbor Jenského kodexu. Sborník historický. 1966, roč. 14, s. 49–74.
- VLK, Miloslav. Jenský kodex – kodikologický rozbor. Sborník Národního muzea v Praze. 1967, roč. 21, s. 49–74.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jenský kodex na Wikimedia Commons - Jenský kodex Antithesis Christi et Antichristi na stránkách manuscriptorium.com, obsahuje seznam iluminací a „Faksimile“ – online prohlížení dokumentu
- Jenský kodex v eSbírkách