Textilní průmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Textilní průmysl je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě textilií a oděvů průmyslovým způsobem. [1]

Výroba je většinou organizována ve formě podniku, jehož součástí jsou vedle vlastní tovární (tj. strojové) výroby zpravidla také nevýrobní činnosti, zejména nákup surovin, technická a ekonomická příprava výroby a prodej hotového zboží. [2]

Členění textilních podniků[editovat | editovat zdroj]

[3] Výroba textilií probíhá obvykle v několika stupních, každý stupeň představuje uzavřený celek se zvláštní strukturou. Textilní průmysl se dá z tohoto hlediska rozdělit na podniky nebo provozy se zaměřením na

Velikost výrobních jednotek[editovat | editovat zdroj]

Výroba v textilní továrně se může zakládat na zpracovávání materiálu na jediném druhu strojů, obvykle se však výroba organizuje v linkách, které sestávají v podstatě z řady strojů s často velmi rozdílným výkonem.

(Extrémní příklady: Materiál při výrobě česané vlněné příze [4] nebo manšestrové tkaniny [5] prochází více než 20 pasážemi strojů). Kapacita jedné výrobní linky určuje zpravidla technické minimum velikosti provozu.

V podnicích se často spojují nebo kombinují dva výrobní stupně (např. výroba a zušlechťování příze, stuhárna se splétáním šňůr, pletárna s konfekcí úpletů apod.). Jen ojediněle se podniky zabývají celým řetězem výroby od vlákenné suroviny až po ušitý oděv „pod jednou střechou“. [6]

Vedle technických parametrů je velikost podniku závislá na řadě ekonomických nebo i politických faktorů. Textilní průmysl zaměstnával do 80. let minulého století v jednotlivých státních podnicích ve východní Evropě a (před globalizací) i v západoevropských akciových společnostech často 2000-4000 pracovníků. V první dekádě 21. století však např. zbyla v českém textilu jen asi pětina podniků s více než 1000 zaměstnanci [7] a v Německu průměrný podnik zaměstnával asi 105 pracovníků. [8]

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Textilní průmysl se vyvinul z manufakturní výroby. Rozhodující pro přechod na průmyslovou výrobu bylo zavedení pohonu většího počtu strojů nezávislého na lidské práci. Za první průmyslový závod v textilním oboru se považuje továrna na výrobu hedvábné příze v anglickém Derby se stroji poháněnými vodním kolem, která byla v roce 1722 uvedena do provozu. [9] Do té doby byly známé jen menší dílny se stroji poháněnými částečně žentourem.

Nejstarším průmyslovým textilním podnikem v českých zemích byla pravděpodobně Offermannova továrna na sukno v Brně, která vznikla asi v 90. letech 18. století přestavbou z manufaktury. [10]

Koncem 18. století byl v Anglii vynalezen spřádací stroj a mechanický tkací stroj, které značně přispěly ke zprůmyslnění textilní výroby, manufaktury však byly stále ještě důležitou součástí ekonomiky. V roce 1785 byl pro přádelnu v Papplewicku (u Nottinghamu) instalován první parní stroj v textilním průmyslu s úkolem pumpovat vodu na vodní kolo, aby se zajistil nepřetržitý běh. Teprve asi od roku 1790 poháněl parní stroj (přes transmise) textilní stroje. [11]

V 19. století se textilní průmysl rozšířil z Anglie do západní a střední Evropy a do USA. Vlivem nesčetných vynálezů, zvětšování výrobních jednotek, zlepšení organizace práce atd. se snížil ve stoletém období podíl lidské práce např. na výrobu 1 kg příze z 20 na 0,5 hodiny a na 100 m tkaniny ze 150 na 10 hodin. [12]

Ve 20. století byla zmechanizována výroba prakticky všech druhů textilií, stroje z konce století jsou z velké části napojeny na počítač, část manuálních prací byla automatizována. [13]

Textilní průmysl v 21. století[editovat | editovat zdroj]

Světový textilní průmysl zpracovával na začátku 21. století ročně cca 80 milionů tun surovin (jen nepatrné množství surovin se používalo k manuální výrobě). Velká většina textilií se vyrábí v Asii, přesnější údaje o produkci jednotlivých států se však dají sotva získat. Např. každoroční podrobné analýzy čínského textilního průmyslu jsou k dostání za 2800 US$. [14]

O indickém textilu je známo, že v roce 2016 produkoval (při totálně zastaralých strukturách) s cca 120 miliony pracovníků zboží za cca 120 miliard US$. [15]

V 27 státech Evropské unie vyrobili v roce 2009 dva miliony pracovníků textilie a oděvy za cca 172 miliard €.

Z toho v některých státech EU např.: [16]

Textilie a oděvy
2009
Prodej
v € ×109
Pracovníci
v 1000
Pers. náklady
v € / hod.
Itálie 60,4 444 22,57
Německo 22,1 139 1) 24,25
Francie 22,0 109 25,57
V.Británie 11,1 100 22,88
Španělsko 13,8 143 15,59
Polsko 5,2 209 4,14
Česká rep. 2,8 68 2) 5,31
Bulharsko 1,6 153 1,88

1) Německý textilní a oděvní průmysl zaměstnával v roce 1980 cca 550 000 lidí. [17]

2) V českém průmyslu textilu a oděvů bylo v roce 1989 zaměstnáno 170 000 lidí. [18]

V roce 2010 se v EU (včetně Turecka) podílelo pět největších výrobců na celkovém obchodním obratu asi třemi procenty: [19]

Firma Druh
výrobků
Stát Prodej
v € ×106
AUNDE tech. textilie Německo 1 600
Coats Holding příze Vel. Britanie 1 287
Sahindler oděvy Turecko 920
Daun bytové textilie Německo 810
Freudenberg tech. textilie
netkané text.
Německo 833

Odbyt výrobků textilního průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Na konci 20. století zaplatili spotřebitelé na celém světě ročně za textilie (včetně oděvů) 1,5 bilionu US$. [20]

V roce 2009 exportoval textilní průmysl výrobky za 528 miliard US$, [21] na kterých se podílela Čína (včetně Hongkongu) se 45%, ostatní asijské státy 13, Itálie 6, Německo 5,7 a USA 4%.

Poznámky:

  • U států EU se při „exportu“ jedná z velké části o vzájemnou výměnu zboží v rámci společného trhu.
  • Peněžní údaje o exportu se zakládají na velkoobchodních cenách, proto nejsou srovnatelné s výnosem produkce (1,5 bilionu) u spotřebitelů.

Galerie textilního průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Industrie [online]. Gabler Wirtschaftslexikon, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  2. Geografie průmyslu [online]. Studentské.cz, 2008, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  3. Lösch: Die Textilkonjunktur im Rahmen des allgemeinen Wirtschaftsablaufs, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783663204541, str. 68-69
  4. Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Prah 1986, str. 240
  5. Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 401-404
  6. The Structure of the Textile Indunstry [online]. eHow, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Panorama zpracovatelského průmyslu [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2006-09-08, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  8. 1,9 Prozent Umsatzwachstum [online]. textile+mode, 2016-03-02, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  9. Etapizace vzniku a rozvoje průmyslu [online]. Studentské.cz, 2007, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  10. Historie textilního průmyslu [online]. Masarykova Univerzita Brno, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  11. Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 321-325
  12. Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 27
  13. Textile Volume [online]. China Business Guide, 2007, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Research Report [online]. Market Publishers, 2012, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Textile Industry in India [online]. IBEF, 2017, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Zahlen zurTexil- und Bekleidungsindustrie 2011 [online]. Gesamtverband textile+mode, 2011, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  17. Breitenmacher: Struktur und Wachstum – Textil, Duncker & Humblot 1981, ISBN 3 428 05040 1, str. 18
  18. Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 370
  19. Umsatz de führenden Textilhersteller 2012 [online]. statista, 2011, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  20. Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4
  21. International Trade Statistics 2010 [online]. WTO, 2010, [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)