Technické textilie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výztuž betonu z dvojité textilní rohože protkané drátem

Technické textilie (TT) je souhrnné označení pro textilní materiály a výrobky, jejichž hlavním účelem je plnění určité technické funkce. (Jejich estetické nebo dekorativní vlastnosti jsou méně důležité).[1]

Airbagy vesmírné sondy, která přistála na Marsu

Materiál[editovat | editovat zdroj]

Při volbě vhodného materiálu jsou skoro výlučně rozhodující jeho fyzikální a chemické vlastnosti. Vedle téměř všech druhů běžných umělých vláken se často používají vlákna speciálně modifikovaná pro technické účely jako: aramidy, uhlíková vlákna, mikro- a nanovlákna, keramická, kovová vlákna atd. Z přírodních vláken se uplatňuje např. juta a bavlna (pytlovina a obaly), konopí (lana) a hedvábí (padáky). Čištěné a recyklované textilní odpady (výčesky, trhané ústřižky tkanin a pletenin) jsou vhodná výplň pro různé druhy technických textilií.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Z netkaných textilií všeho druhu se vyrábí více než dvě třetiny pro technické účely. Technické tkaniny a pleteniny jsou zpravidla vyrobeny jednoduchou vazební technikou. Barvení, pokud je vůbec nutné, se provádí většinou ve vlákenné hmotě. Některé obaly a autoplachty se potiskují.

Policejní "neprůstřelná" vesta s aramidovou vložkou

Všechny provaznické výrobky a lana se řadí k technickým textiliím. K jejich výrobě se používá technika splétání, oplétání, stáčení nebo kablování. Šicí nitě pro průmyslové účely nebo chirurgii se vyrábí a zušlechťují poměrně nákladnou speciální technologií.

Světová spotřeba vláken k výrobě technických textilií vzrostla od roku 1995 do roku 2010 ze 14 na 22 milionů tun. Obchodní obrat odvětví obnášel v roce 2011 cca 195 miliard € (do roku 2017 se zvýšil na cca 210 miliard[2]), 27 států EU se na něm podílelo s 22 a Česká republika s 1,1 miliardou €.[3] [4]

Osnovní pletenina (před zušlechtěním) na umělé cévy

Podle způsobu výroby se podílely (v roce 2010) na technických textiliích: tkaniny, pleteniny a provaznické výrobky 49 %, netkané textilie 35 % a kompozity 16 %.[5]

Použití technických textilií[editovat | editovat zdroj]

Přibližné podíly v roce 2017:[6]

Sektor % Příklady použití
Automobily 21 pneumatikové kordy, čalounění aut, airbagy, autoplachty
Průmysl. výrobky 16 brusné kotouče, nádrže
Obaly 14 přepravní vaky, lana
Stavby 11 izolace, výztuže betonu, nafukovací stavby
Sport 9 lodní plachty, padáky, umělý trávník
Zdravotnictví 9 bandáže, protézy, umělé cévy
Byty 7 tapety, markýzy
Oděvy 5 protiprašné oděvy, Goretex
Zemědělství 4 ochrana proti plevelům, sítě proti zvěři
Ochrana 2 "neprůstřelné" vesty, filtry (život. prostředí)
Ostatní 2 geotextil, ekologie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Horrocks/Anand: Handbook of Technical Textiles, Woodhead Publishing Ltd. 2000, ISBN 9781855738966, str. 2
  2. Global Technical Textile Market [online]. AMR, 2019 [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Stellungsnahme des Europäischen Wirtschafts- und Sozialausschusses [online]. EU, 2013-07-10 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (německy) 
  4. Technické textilie [online]. Jakub Marian, 2004-2008 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. Textile [online]. ICTN, 2010 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Technical Textiles Market [online]. fmi, 2017-04-19 [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachvelag Frankfurt/Main 2009, ISBN 978-3-86641-093-0
  • Horroks/Amand: Handbook of technical textiles, Woodhead Publishing Ltd. 2004, ISBN 1-85573-385-4
  • Keißling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, ISBN 3-7949-0546-6 , Schiele & Schön 1993, str. 370-371

Související články[editovat | editovat zdroj]