Polyamidová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chemická struktura polyamidových vláken

Polyamidová vlákna (mezinárodní zkratka: PA) jsou to vlákna z lineárních makromolekul, v jejichž řetězcích se opakují funkční amidové skupiny (viz Karbonylová skupina).[1]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Polyamidové vynalezl Američan Carothers v roce 1928, komerční výroba byla zahájena v roce 1938 (pod označením nylon 66 u firmy DuPont). Přibližně ve stejnou dobu se začalo v Německu s pokusnou výrobou polyamidu 6.[2] Mimo těchto nejznámějších druhů bylo ve druhé polovině 20. století vyvinuto nejméně 30 variant polyamidových vláken. [3]

Výchozí materiál pro všechny druhy je ropa, ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny.[4]

V roce 2014 dosáhla celosvětová výroba cca 3,7 milionu tun.[5] V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý.[6]

Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken[editovat | editovat zdroj]

[4]

  • vysoká pevnost za sucha i za mokra
  • vysoká odolnost v oděru
  • vysoká pružnost
  • možnost trvalého plisování
  • vysoká biologická odolnost
  • stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím
  • nízká specifická váha, velký specifický objem
  • velmi snadné udržování (praní, sušení)
  • nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE)
  • nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna)
  • vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi)
  • velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna

Použití[editovat | editovat zdroj]

[3] Technické textile: dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě

Bytové textilie: koberce, podlahoviny

Punčochy , ponožky, svrchní oděvy

Zacházení s výrobky z polyamidu[editovat | editovat zdroj]

Vzorec para-aramidu

[3] Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).

Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.

Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120°C.

Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.

Aramidová vlákna[editovat | editovat zdroj]

Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy. [7]

Vlákno Pevnost
v tahu

cN/dtex

Hustota

g/cm3

Bod tání

°C

PA 66 6 1,14 260
p-aramid 19 1,45 550
ocel 3,5 7,8 cca 1600

Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.

Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.[8]

Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.

Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny[9]

Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do kompozitů na stavbu lodí, letadel a raket[9]

Příklady výrobků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nylon [online]. AFMA, 20, [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Engineering Thermoplastcs [online]. CSU, CHICO, 2017, [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Pospíšil: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 178-184
  4. a b Nylon Fiber [online]. Textile Learner, 2017, [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Global Fibres Overview [online]. Tecnon OrbiChem, 2014-05-16, [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412–415
  7. Man-made fibre [online]. Encyclopedia Britanica, 2017, [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Twaron [online]. Teijin, 2017, [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Aramid Fiber [online]. Fibermax, 2017, [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (německy) Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • (německy) Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
  • (německy) Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4

Související články[editovat | editovat zdroj]