Stuha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pestrý sortiment stuh

Stuha či stužka je úzká plošná textilie s pevnými kraji.

Definice stuhy[editovat | editovat zdroj]

Z definicí v české odborné literatuře [1] [2] se dá odvodit, že se označení stuha dá použít pro téměř všechny plošné textilie v šířce do cca 50 cm s výjimkou prýmků. Prýmek [3] se v definici liší od stuhy jen tím, že se nevyrábí na tkacích strojích.

Do jiných jazyků se pojem stuha nedá přímo překládat, protože se tam nepoužívá jako souhrnné označení. Např. v angličtině může stuha znamenat tape, ribbon, belt nebo v němčině Band, Litze, Gurt apod.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ výroby úzkých textilií není známý. V Africe (na hranicích Nigérie a Kamerunu) se pravděpodobně tkaly stuhy na stavech "ground loom" nebo "raphia loom" už v 9. století n. l. [4] Nástroje podobné konstrukce se v této oblasti používaly ještě i na začátku 21. století. [5]

První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne, v Německu se udává rok 1549 jako počátek tkaní stuh průmyslovým způsobem. V 70. letech 20. století se jen v bývalé NDR zabývalo výrobou asi 3500 ročních tun úzkých textilií 6000 pracovníků na 3600 tkacích strojích (v českých zemích byl rozsah výroby asi poloviční).

Na území ČR je průmyslová výroba stuh známá od první poloviny 19. století. [6]. Na začátku 21. století zde zbylo po značném snížení kapacit asi 4-5 výrobců, kteří zaměstnávali (především na Šluknovsku a v Krnově) cca 500 lidí. (viz Bakalářská práce).

Údaje o vyráběném množství stuh nejsou zveřejňovány ani v českém ani ve světovém měřítku.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Naprostá většina stuh se vyrábí tkaním, menší množství pletením, splétáním nebo lepením.

Nejčastěji se zpracovávají příze z nekonečných vláken, z bavlny a z přírodního hedvábí. Pro technické účely se používají také příze ze skleněných a uhlíkových vláken, příp. i směsi filamentů s dráty.

Výroba stuh na stroji se čtyřmi člunky nad sebou

Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí elastomerů., k některým účelům se stále ještě používají i příze z přírodního kaučuku.

Tkané stuhy[editovat | editovat zdroj]

Tkané stuhy se vyrábí na člunkových nebo jehlových stavech a také ručně.

Výroba na člunkových strojích[editovat | editovat zdroj]

Ploché stuhy se tkají většinou s jedním člunkem při max. 300 prohozech/min. a v extrémní hustotě až 220 útků/cm. Stroje s žakárovým ústrojím mohou však mít i osm soustav k zanášení útku (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 1-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. dutou vazbou.

Na výrobu dutinných (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma osnovami a dvěma systémy zanášení útku nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice.

Větší část nových konstrukcí je určena pro výrobu technických stuh (filtry, cévní chirurgie, stuhy ve tvaru Y apod.), jako možné použití se uvádějí také 3D tkaniny. [7]

Výroba na jehlových strojích[editovat | editovat zdroj]

Jehlové stroje se uplatnily v širším měřítku teprve od 70. let 20. století. Útek se zanáší do osnovy jednou nebo dvěma jehlami rychlostí asi do 1300 prohozů/min., [8] kraje stuhy se zpevňují zpravidla po jedné straně vzájemným propletením dvou útků mezi sebou nebo s vaznou nití za pomoci jazýčkové jehly. Stroje jsou často úzce specializované pro určitý druh stuh (elastické stuhy, těžké popruhy, suché zipy atd.). [9]

Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku (plátnovka, keprovka atd.).

Ručně tkané stuhy[editovat | editovat zdroj]

se zhotovují třemi známými technikami: S pomocí hřebene (paprsku), tkaním na karetkách a tzv, šikmou vazbou [10]

Jehlový tkalcovský stav

Řezané stuhy[editovat | editovat zdroj]

Laciné stuhy se také zhotovují řezáním široké tkaniny ze syntetických materiálů (ve směru osnovy) na pruhy. Během řezání se nataví útkové niti a tím se zabrání párání krajů pruhu.

Pletené stuhy[editovat | editovat zdroj]

se vyrábí na osnovních stávcích [11], na zátažných strojích [12] nebo i "háčkují" na galonových stávcích [13]

Splétané stuhy[editovat | editovat zdroj]

[14] se dají vyrábět na jemných splétacích strojích [15]

Lepené stuhy[editovat | editovat zdroj]

Lepením nití na pevný podklad a rozdělením na pásky se dají rovněž zhotovovat levné stuhy.

Druhy výrobků[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání hrdiny Sovětského svazu
Suchý zip
Stuha v gymnastice

podle vzhledu[editovat | editovat zdroj]

  • paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití)
  • lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných lamé
  • piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami
  • sametky – se sametovým povrchem na lícní straně
  • dutinné stuhy – hadicovitý tvar
  • pruženky – stuhy s obsahem elestomeru

podle použití[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definice stuhy (1) http://www.skolatextilu.cz/abc/index.php?nr=1232
  2. Definice stuhy (2): http://cz.texsite.info/Stuha
  3. Definice prýmku: http://cz.texsite.info/Pr%C3%BDmek
  4. Zpráva o nálezech textilií v Africe (anglicky): http://www.adireafricantextiles.com/africantextintro5.htm
  5. Historie tkalcovských stavů „ground loom“ a „ raphia loom“ (anglicky): http://www.adireafricantextiles.com/africantextintro2.htm
  6. Stuhařství v Čechách: http://www.stap.cz/homepage/historie-firmy
  7. Člunkové stuhové stavy (německy): http://www.mageba.com/deu/shuttle.htm
  8. Příklad jehlového stuhového stroje (anglicky): http://www.ravitex.in/ProductDetails.aspx?ProductID=127
  9. Sortiment jehlových stavů známého švýcarského výrobce (německy): http://www.mueller-frick.com/de/produkte-systeme/maschinen-und-software/bandwebsysteme/nf2x/
  10. Návod na ruční tkaní stuh (německy): http://www.cs.arizona.edu/patterns/weaving/books/ke_weave.pdf
  11. Čs. patent z roku 1984 na výrobu stuh na osnovním pletacím stroji: http://spisy.upv.cz/Patents/FirstPages/FPPV0206/0206871.pdf
  12. Plochý pletací stroj na stuhy (německy): http://www.lucas-elha.de/products/pdf-beschreibungen/RSM/FSM-1K-2s.pdf
  13. Příklady háčkovaných stuh: http://www.pega.cz/webde/8542-de-pruzenky/8542-de-pruzenky-01.htm
  14. Splétaná stuha z metalizované směsi polyamidová vlákna|PA/polyesterová vlákna|PES: http://www.euronite.cz/userfiles/file/Rucni%20vysivani-bez%20cen.pdf
  15. Splétací stroj na stuhy a prýmky (německy): http://www.cobrabraids.de/textile.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hennig a kol.: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 420-442
  • Bakalářská práce TU Liberec 2010: Nové textilní výrobky společnosti STAP