Niesky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Niesky/Niska

Místní kostel
Niesky/Niska – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 172 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
Spolková země Sasko Sasko
Zemský okres Zhořelec
Niesky/Niska na mapě
Niesky
Niesky
Niesky, Německo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 53,81 km²
Počet obyvatel 9 607[1] (2015)
Hustota zalidnění 178,5 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátor Beate Hoffmann (nezávislá)
Oficiální web www.niesky.de
Adresa obecního úřadu Muskauer Straße 20–22
02906 Niesky
Telefonní předvolba 03588
PSČ 02906
Označení vozidel GR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niesky (hornolužickosrbsky Niska[2], česky Nízké[3][4][5]) je jedno z nejmenších saských velkých okresních měst v Horní Lužici v zemském okrese Zhořelec. Má přibližně deset tisíc obyvatel.

Poloha a dělení[editovat | editovat zdroj]

Niesky leží v severní části zhořeleckého okresu a zhruba ve středu okresu ve směru východozápadním. Sousedí s obcemi (podle směru hodinových ručiček od severu) Rietschen, Hähnichen, Horka, Kodersdorf, Waldhufen, Quitzdorf am See a Kreba-Neudorf.

Letecký pohled na Stannewisch (uprostřed) a Kosel

Samotné město se dělí na městské části:

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno v roce 1742 jako kolonie Jednoty bratrské, což jej činí z hlediska založení nejmladším městem zhořeleckého okresu. Dne 8. srpna 1742 položili čeští emigranti, kteří opustili katolické Čechy kvůli svému náboženskému přesvědčení, základy prvních tří domů.

Německé jméno obce pochází z českého slova nízký. Zakladatelé obec pojmenovali takto, protože je položena níže než české hraniční hory a zároveň je zde náboženský význam, kde nízkost znamená malost člověka vůči Bohu.

Městská práva město obdrželo v roce 1935, kdy bylo součástí Pruska a mělo 7000 obyvatel.

Ke konci druhé světové války zde byl postaven jeden z pomocných táborů koncentračního tábora Groß-Rosen a zhruba 1200 vězňů zde muselo vykonávat nucené práce. Při evakuaci tohoto tábora jich více než 100 zahynulo.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

  • 1825 – 0 576
  • 1885 – 1.303
  • 1946 – 7.436
  • 1950 – 8.309
  • 1960 – 08.456
  • 1981 – 11.871
  • 1984 – 12.359
  • 1999 – 12.029
  • 2002 – 11.432
  • 2004 – 11.092
  • 2005 – 10.981
  • 2006 – 10.766
  • 2007 − 10.557

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na železniční trati z Hoyerswerdy do Zhořelce a také na Bundesstraße 115, po které je možné najet na nedaleko vedoucí dálnici A4.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (německy) www.statistik.sachsen.de
  2. a b c d e (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow
  3. TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha : Olympia, 1982. S. 221.  
  4. (česky) Historie Jednoty bratrské (www.jednotabratrska.cz)
  5. (česky)Ekumenická rada církví v České republice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města a obce zemského okresu Zhořelec Wappen Landkreis Goerlitz.svg

Bad Muskau (Mužakow) | Beiersdorf | Bernstadt auf dem Eigen | Bertsdorf-Hörnitz | Boxberg/O.L. (Hamor) | Dürrhennersdorf | Ebersbach-Neugersdorf | Gablenz (Jabłońc) | Görlitz | Groß Düben (Dźěwin) | Großschönau | Großschweidnitz | Hähnichen | Hainewalde | Herrnhut | Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) | Horka | Jonsdorf | Kodersdorf | Königshain | Kottmar | Krauschwitz (Krušwica) | Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) | Lawalde | Leutersdorf | Löbau | Markersdorf | Mittelherwigsdorf | Mücka (Mikow) | Neißeaue | Neusalza-Spremberg | Niesky | Oderwitz | Olbersdorf | Oppach | Ostritz | Oybin | Quitzdorf am See | Reichenbach/O.L. | Rietschen (Rěčicy) | Rosenbach | Rothenburg/O.L. | Schleife (Slepo) | Schönau-Berzdorf auf dem Eigen | Schönbach | Schöpstal | Seifhennersdorf | Trebendorf (Trjebin) | Vierkirchen | Waldhufen | Weißkeißel (Wuskidź) | Weißwasser/Oberlausitz (Běła Woda) | Zittau