Bad Muskau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bad Muskau / Mužakow
Mužakowský Nový zámek
Mužakowský Nový zámek
Bad Muskau / Mužakow – znak
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 110 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
spolková země Sasko Sasko
správní obvod Drážďany
zemský okres Zhořelec
Bad Muskau / Mužakow na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 15,35 km²
Počet obyvatel 3955[1] (2007-12-31)
Hustota zalidnění 258 obyv./km²
Správa
Starosta Andreas Bänder (CDU)
Oficiální web http://www.badmuskau.de/
Adresa obecního úřadu Berliner Straße 47
02953 Bad Muskau
Telefonní předvolba 035771
PSČ 02953
Označení vozidel GR

Bad Muskau, hornolužickosrbsky Mužakow[2] (česky Mužakov), je město v Horní Lužici, v Sasku, v okrese Zhořelec, 10 kilometrů východně od Weißwasser. Leží na levém břehu řeky Nisy, která zde tvoří současnou hranici mezi Německem a Polskem, na polské straně leží město Łęknica. Zároveň Bad Muskau leží i u hranice Saska s Braniborskem. Je členem Euroregionu Nisa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Most do Polska

K založení došlo někdy v třináctém století, první zmínka je z roku 1249. Zdejší panství (německy Standesherrschaft) bylo největším v rámci římskoněmecké říše, do které patřilo jako součást markrabství Horní Lužice. Od vídeňského kongresu roku 1815 patřilo do pruské provincie Slezsko.

V roce 1945 připadlo osídlení na pravém břehu Nisy Polsku.

V roce 1962 bylo jméno Muskau po založení lázní změněno na Bad Muskau.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zátiší v parku

Nejvýznamnější pamětihodností je Fürst-Pückler-Park Bad Muskau (polsky Park Mużakowski), který je největším středoevropským parkem v anglickém stylu a je považovaný za světové dědictví. Dvoutřetinová pravobřežní část připadla v roce 1945 Polsku, ale obě části jsou spojené mostem a lze je nadále považovat za park jediný. Samostatnými významnými objekty v parku jsou zrekonstruovaný zámek a arboretum.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlak lesní železnice zachycený v obci Běła Woda

Městem prochází silnice 115 z Forstu do Zhořelce. Od hraničního přechodu vede do nitra Polska a následně až k ukrajinské hranici polská silnice 12. Vede sem též historická lesní železnice. A podél Nisy je zprovozněna dálková cyklotrasa Odra–Nisa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (německy) www.statistik.sachsen.de
  2. (hornolužickosrbsky) (německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města a obce zemského okresu Zhořelec Wappen Landkreis Goerlitz.svg

Bad Muskau (Mužakow) | Beiersdorf | Bernstadt auf dem Eigen | Berthelsdorf | Bertsdorf-Hörnitz | Boxberg/O.L. (Hamor) | Dürrhennersdorf | Ebersbach-Neugersdorf | Eibau | Gablenz (Jabłońc) | Görlitz | Groß Düben (Dźěwin) | Großschönau | Großschweidnitz | Hähnichen | Hainewalde | Herrnhut | Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) | Horka | Jonsdorf | Kodersdorf | Königshain | Krauschwitz (Krušwica) | Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) | Lawalde | Leutersdorf | Löbau | Markersdorf | Mittelherwigsdorf | Mücka (Mikow) | Neißeaue | Neusalza-Spremberg | Niedercunnersdorf | Niesky | Obercunnersdorf | Oderwitz | Olbersdorf | Oppach | Ostritz | Oybin | Quitzdorf am See | Reichenbach/O.L. | Rietschen (Rěčicy) | Rosenbach | Rothenburg/O.L. | Schleife (Slepo) | Schönau-Berzdorf auf dem Eigen | Schönbach | Schöpstal | Seifhennersdorf | Sohland a. Rotstein | Trebendorf (Trjebin) | Vierkirchen | Waldhufen | Weißkeißel (Wuskidź) | Weißwasser/Oberlausitz (Běła Woda) | Zittau