Bad Muskau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bad Muskau / Mužakow

Mužakowský Nový zámek
Bad Muskau / Mužakow – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 110 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
spolková země Sasko Sasko
správní obvod Drážďany
zemský okres Zhořelec
Bad Muskau / Mužakow na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 15,35 km²
Počet obyvatel 3 955[1] (2007-12-31)
Hustota zalidnění 258 obyv./km²
Správa
Starosta Andreas Bänder (CDU)
Oficiální web www.badmuskau.de
Adresa obecního úřadu Berliner Straße 47
02953 Bad Muskau
Telefonní předvolba 035771
PSČ 02953
Označení vozidel GR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bad Muskau, hornolužickosrbsky Mužakow[2] (česky Mužakov), je město v Horní Lužici, v Sasku, v okrese Zhořelec, 10 kilometrů východně od Weißwasser. Leží na levém břehu řeky Nisy, která zde tvoří současnou hranici mezi Německem a Polskem, na polské straně leží město Łęknica. Zároveň Bad Muskau leží i u hranice Saska s Braniborskem. Je členem Euroregionu Nisa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mužakow byl založen někdy ve 13. století na místě, kde stávalo pravěké slovanské útočištné hradiště. První zmínka pak pochází z roku 1249. V roce 1447 koupil Václav II. z Biberštejna Mužakowské stavovské panství, jenž bylo největším stavovským panstvím Svaté říše římské od Gerštorfů a roku 1452 místu propůjčil městská práva. V rukou Biberštejnů město zůstalo až do roku 1551. Když 15. prosince 1551 zemřel Kryštof z Biberštejna a jeho rodová větev vymřela po meči, panství získal český král a říšskoněmecký císař Ferdinand I.. Po Biberštejnech ale zůstaly erbovní červené jelení parohy ve znaku města.

Muskau patřilo k hornolužickému markrabství, jenž bylo součástí zemí Koruny české do roku 1635, kdy bylo spolu s Horní i Dolní Lužicí předáno saskému kurfiřtovi Janu Jiřímu I. a stalo se součástí Saského kurfiřtství. 2. dubna 1766 téměř celé město vyhořelo.

V roce 1945 připadlo osídlení na pravém břehu Nisy Polsku.

V roce 1962 bylo jméno Muskau po založení lázní změněno na Bad Muskau.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zátiší v parku

Nejvýznamnější pamětihodností je Fürst-Pückler-Park Bad Muskau (polsky Park Mużakowski), který je největším středoevropským parkem v anglickém stylu a figuruje na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dvoutřetinová pravobřežní část připadla v roce 1945 Polsku, ale obě části jsou spojené mostem a lze je nadále považovat za park jediný. Samostatnými významnými objekty v parku jsou zrekonstruovaný zámek a arboretum.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlak lesní železnice zachycený v obci Běła Woda

Městem prochází silnice 115 z Forstu do Zhořelce. Od hraničního přechodu vede do nitra Polska a následně až k ukrajinské hranici polská silnice 12. Vede sem též historická lesní železnice. A podél Nisy je zprovozněna dálková cyklotrasa Odra–Nisa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (německy) www.statistik.sachsen.de
  2. (hornolužickosrbsky) (německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města a obce zemského okresu Zhořelec Wappen Landkreis Goerlitz.svg

Bad Muskau (Mužakow) | Beiersdorf | Bernstadt auf dem Eigen | Berthelsdorf | Bertsdorf-Hörnitz | Boxberg/O.L. (Hamor) | Dürrhennersdorf | Ebersbach-Neugersdorf | Eibau | Gablenz (Jabłońc) | Görlitz | Groß Düben (Dźěwin) | Großschönau | Großschweidnitz | Hähnichen | Hainewalde | Herrnhut | Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) | Horka | Jonsdorf | Kodersdorf | Königshain | Krauschwitz (Krušwica) | Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) | Lawalde | Leutersdorf | Löbau | Markersdorf | Mittelherwigsdorf | Mücka (Mikow) | Neißeaue | Neusalza-Spremberg | Niedercunnersdorf | Niesky | Obercunnersdorf | Oderwitz | Olbersdorf | Oppach | Ostritz | Oybin | Quitzdorf am See | Reichenbach/O.L. | Rietschen (Rěčicy) | Rosenbach | Rothenburg/O.L. | Schleife (Slepo) | Schönau-Berzdorf auf dem Eigen | Schönbach | Schöpstal | Seifhennersdorf | Sohland a. Rotstein | Trebendorf (Trjebin) | Vierkirchen | Waldhufen | Weißkeißel (Wuskidź) | Weißwasser/Oberlausitz (Běła Woda) | Zittau