Oybin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o německém městečku. O místním hradu pojednává článek Oybin (hrad).
Ojvín
Oybin
Pohled na Oybin ze stejnojmenné hory
Ojvín – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 389 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
Spolková země Sasko Sasko
Zemský okres Zhořelec
Administrativní dělení 4 místní části
Ojvín na mapě
Poloha obce Oybin v rámci zemského okresu Zhořelec
Oybin
Oybin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 18,29 km²
Počet obyvatel 1 393 (2016)[1]
Hustota zalidnění 76,2 obyv./km²
Etnické složení Němci a Lužičtí Srbové 99,1 %[2]
Náboženské složení Protestantství 26,8 %
Římskokatolická církev 2,8 %[2]
Správa
Status obec
Starosta Hans-Jürgen Goth (Die Linke)
Oficiální web www.oybin.com
Adresa obecního úřadu Freiligrathstraße 8
02797 Kurort Oybin
Telefonní předvolba 035844
PSČ 02797
Označení vozidel GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oybin (česky Ojbín[3], Ojivín či Ojvín[4]) je lázeňská a výletní obec na jihovýchodě Saska, v okrese Zhořelec, poblíž hranic s Českou republikou. Má přibližně 1 400[1] obyvatel. Dominuje jí mohutná pískovcová stolová hora s ruinami stejnojmenného hradu a kláštera.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o hradu jsou z počátku 13. století. Žitavsko dlouhá léta patřilo rodu Ronovců. Roku 1290 se zde připomíná v listinách Čeněk z Ojvína, až v roce 1319 Jindřich z Lipé pocházející z tohoto rodu, celé území včetně hradu Ojvín předal králi Janu Lucemburskému výměnou za území na Moravě[5]. V 14. století nechal hrad výrazně přestavět jeho syn, král Karel IV. Hrad byl jeho oblíbeným sídlem a navíc v dohledu Žitavy demonstroval moc českého panovníka nad celým Žitavskem. Rozhodnutím Karla IV. zde byl později vybudován klášter celestýnů. Hrad měl strategicky významnou polohu na obchodní stezce z Čech do Lužice. Ze staveb z doby Karla IV. se dochovala část císařské oratoře - kaple sv. Václava[6] a chrám celestýnského konventu.[7]

V roce 1429 odolal i útoku husitů.

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Oybin je konečnou stanicí Žitavské úzkorozchodné dráhy, dodnes obsluhované historickými parními lokomotivami. Tato dráha začíná v Žitavě, má dvě větve, z nichž jedna končí v Oybinu, druhá v Jonsdorfu.

Je jedním ze tří turistických středisek Chráněné krajinné oblasti Žitavské hory a má statut lázeňského místa (Luftkurort).[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2018-03-31]
  2. a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  3. KOLÁČEK, Luboš Y. Kouzelným pomezím Lužických hor. 1. vyd. Praha: Regia, 2014. 271 s. (Tajemné stezky). ISBN 978-80-87866-05-4. Kapitola Lázeňský Ojbín má královskou historii, s. 210 - 214. 
  4. TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 225. 
  5. SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Ronovci, s. 14. 
  6. Císařská oratoř na Ojbíně
  7. Chrám celestýnského konventu
  8. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 80. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŘEHÁČEK, Marek, PIKOUS, Jan, POLDA, Petr. Oybin: putování po stopách císaře Karla IV. Liberec: Petr Polda, 2014. 142 s. ISBN 978-80-905590-3-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města a obce zemského okresu Zhořelec Wappen Landkreis Goerlitz.svg

Bad Muskau (Mužakow) • Beiersdorf • Bernstadt auf dem Eigen • Bertsdorf-Hörnitz • Boxberg (Hamor) • Dürrhennersdorf • Ebersbach-Neugersdorf • Gablenz (Jabłońc) • Görlitz • Groß Düben (Dźěwin) • Großschönau • Großschweidnitz • Hähnichen • Hainewalde • Herrnhut • Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) • Horka • Jonsdorf • Kodersdorf • Königshain • Kottmar • Krauschwitz (Krušwica) • Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) • Lawalde • Leutersdorf • Löbau • Markersdorf • Mittelherwigsdorf • Mücka (Mikow) • Neißeaue • Neusalza-Spremberg • Niesky • Oderwitz • Olbersdorf • Oppach • Ostritz • Oybin • Quitzdorf am See • Reichenbach • Rietschen (Rěčicy) • Rosenbach • Rothenburg • Schleife (Slepo) • Schönau-Berzdorf auf dem Eigen • Schönbach • Schöpstal • Seifhennersdorf • Trebendorf (Trjebin) • Vierkirchen • Waldhufen • Weißkeißel (Wuskidź) • Weißwasser/Oberlausitz (Běła Woda) • Zittau