Oybin
Oybin | |
---|---|
Pohled na Oybin ze stejnojmenné hory | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°50′32″ s. š., 14°44′34″ v. d. |
Nadmořská výška | 389 m n. m. |
Časové pásmo | UTC +1 |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Zhořelec |
Administrativní dělení | 2 místní části[1] |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18,3 km² |
Počet obyvatel | 1 273 (2023)[2] |
Hustota zalidnění | 69,6 obyv./km² |
Etnické složení | Němci a Lužičtí Srbové 99,1 %[3] |
Náboženské složení | protestantství 26,8 % římskokatolická církev 2,8 %[3] |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Tobias Steiner (SPD) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Freiligrathstraße 8 02797 Kurort Oybin |
Telefonní předvolba | 035844 |
PSČ | 02797 |
Označení vozidel | GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oybin (česky Ojvín[4][5] či Ojbín[6], hornolužickosrbsky Ojbin) je lázeňská a výletní obec v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec poblíž hranic s Českou republikou. Má přibližně 1 300[2] obyvatel. Dominuje jí mohutná pískovcová stolová hora s ruinami stejnojmenného hradu a kláštera.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původně nesla ves název Mojvín, německy Moyben, později se ale název postupně změnil na Ojvín, německy Oybin, Oyben nebo Ojwin[7] a hornolužickosrbsky Ojbin.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínky o hradu jsou z počátku 13. století. Žitavsko dlouhá léta patřilo rodu Ronovců. Roku 1290 se zde připomíná v listinách Čeněk z Mojvína, až v roce 1319 Jindřich z Lipé pocházející z tohoto rodu, celé území včetně hradu Ojvín předal králi Janu Lucemburskému výměnou za území na Moravě[8]. V 14. století nechal hrad výrazně přestavět jeho syn, král Karel IV. Hrad byl jeho oblíbeným sídlem a navíc v dohledu Žitavy demonstroval moc českého panovníka nad celým Žitavskem. Rozhodnutím Karla IV. zde byl později vybudován klášter celestýnů. Hrad měl strategicky významnou polohu na obchodní stezce z Čech do Lužice. Ze staveb z doby Karla IV. se dochovala část císařské oratoře – kaple sv. Václava[9] a chrám celestýnského konventu.[10]
V roce 1429 odolal i útoku husitů.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Oybin je konečnou stanicí Žitavské úzkorozchodné dráhy, dodnes obsluhované historickými parními lokomotivami. Tato dráha začíná v Žitavě, má dvě větve, z nichž jedna končí v Oybinu, druhá v Jonsdorfu.
Je jedním ze tří turistických středisek Chráněné krajinné oblasti Žitavské hory a má statut lázeňského místa (Luftkurort).[11]
Správní členění
[editovat | editovat zdroj]Oybin se dělí na 2 místní části:[1]
- Kurort Oybin
- Luftkurort Lückendorf
-
Město Oybin v roce 2005
-
Oybin – zřícenina kláštera od obce Hain
-
Oybin – pohled na Oybin z vyhlídky na Grosse Gase
-
Konečná stanice úzkokolejky Oybin–Žitava v Oybinu
-
Stolová hora Oybin
-
Stolová hora Oybin
-
Stolová hora Oybin
-
Klášter Oybin z vyhlídky Oybinaussicht
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české. IV.a. vyd. Paha: Paseka, 2003. Dostupné online. ISBN 80-7185-501-4. S. 76, 408, 481, 496, 570, 779.
- ↑ PULKERT, Oldřich. Příruční slovník místních a zeměpisných názvů česko-německý a německo-český (dostupné online v NK ČR). Praha: Resonus, 1997. Dostupné online. ISBN 80-901907-8-2. Kapitola Oybin/Oivin, s. 164.
- ↑ KOLÁČEK, Luboš Y. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-87866-05-4. S. 210–214.
- ↑ OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. [s.l.]: J Otto, 1902. Kapitola Ojvín.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Ronovci, s. 14.
- ↑ Císařská oratoř na Ojbíně. ff.ujep.cz [online]. [cit. 2015-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07.
- ↑ Chrám celestýnského konventu. ff.ujep.cz [online]. [cit. 2015-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 80.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŘEHÁČEK, Marek, PIKOUS, Jan, POLDA, Petr. Oybin: putování po stopách císaře Karla IV. Liberec: Petr Polda, 2014. 142 s. ISBN 978-80-905590-3-5
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oybin na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Ojvín ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Ojvín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- (německy) Oficiální stránky
- (německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen