Ostende

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ostende
panoramatický pohled na pláž a promenádu v Ostende
panoramatický pohled na pláž a promenádu v Ostende
Ostende – znak
znak
Ostende – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát Belgie Belgie
Jazyk. společenství Flag of Flanders.svg Vlámské
Region Flag of Flanders.svg Vlámsko
Provincie Západní Flandry
Arrondissement Ostende
Oostende
Red pog.png
Oostende
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 37,72 km²
Počet obyvatel 70 618 (2015)
Hustota zalidnění 1872 obyv./km²
Správa
Starosta Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2397200
Oficiální web www.oostende.be
Telefonní předvolba 059
PSČ 8400
Počet zastupitelů 41
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostende (nizozemsky Oostende) je lázeňské a přístavní město v belgické provincii Západní Flandry ve Vlámském regionu. Je největším městem belgického pobřeží a leží přibližně v jeho středu 35 km od hranic s Nizozemskem a 30 km od hranic s Francií. Ostende má 70 618 obyvatel (údaj z 1. ledna 2015) a rozkládá se na ploše 37,72 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostende byla původně vesnice na ostrově Testerep blízko vlámského pobřeží. Její název vznikl složením nizozemských slov Oost (česky „východ“) a ende (stará podoba slova einde, česky „konec“) a odráží skutečnost, že se vesnice nacházela zcela na východě ostrova. Ačkoliv bylo Ostende malé, získalo kolem roku 1265 status města, a tedy i možnost postavit tržnici a pořádat trhy.

Hlavním zdrojem příjmů obyvatel Ostende byl rybolov. Pobřeží Severního moře však bylo vždy poměrně nestabilní, a tak se roku 1395 jeho obyvatelé rozhodli, že založí nové Ostende, chráněné velikými hrázemi a ve větší vzdálenosti od moře.

Strategická poloha na pobřeží Severního moře přinášela Ostende coby přístavnímu městu řadu výhod, ale byla rovněž příčinou problémů. Město často obsazovaly a ničily nepřátelské armády. Nejdůležitější událostí bylo tříleté obléhání Ostende ze strany Španělů v letech 1601-1604, při kterém na obou stranách padlo nebo bylo raněno celkem více než 80 000 lidí.

Po období nepokojů poněkud vzrostl význam přístavu v Ostende. Jedním z důvodů byl úpadek Antverp poté, co Nizozemci uzavřeli Šeldu a Antverpy přišly o přístup k moři. Jižní Nizozemí (dnešní Belgie) bylo tehdy součástí Rakouska a rakouský císař Karel VI. udělil městu monopol na obchod s Afrikou a Dálným východem. Roku 1722 Karel VI. založil Oostendse Compagnie (česky „Ostendská obchodní společnost“), která směla zakládat zámořské kolonie. Nicméně roku 1727 byla Oostendse Compagnie kvůli nátlaku Anglie a Nizozemska nucena ukončit svoji činnost. Anglie a Nizozemsko považovaly mezinárodní obchod za své výsadní právo a nechtěly v tomto směru připustit žádnou konkurenci.

Přístav v Ostende se dál rozvíjel díky vylepšení doku a kvalitnějšímu dopravnímu spojení s vnitrozemím. Roku 1838 bylo vybudováno železniční spojení s Bruselem a roku 1846 z Ostende vyplul první trajekt do Doveru. Dnes funguje trajektové spojení mezi Ostende a Anglií pouze pro nákladní dopravu, a to jako alternativa ke spojení z francouzského Calais do Anglie. Prestiž města stoupla i díky přízni belgických králů Leopolda I. a Leopolda II., kteří v něm s oblibou trávili dovolenou. K potěšení královské rodiny zde byly budovány významné památníky a vily. Brzy se přidali další belgičtí šlechtici a Ostende se stalo známým jako „královna belgických přímořských letovisek“.

Sportovní kluby[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Profil klubu na transfermarkt.com (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]