Calais
| Calais | |
|---|---|
 Radnice a sousoší občané Calais | |
.svg) znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°56′53″ s. š., 1°51′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0 až 18 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Hauts-de-France |
| Departement | Pas-de-Calais |
| Arrondissement | Calais |
| Kanton | chef-lieu čtyř kantonů |
  Calais | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 33,5 km² |
| Počet obyvatel | 73 200 (2006) |
| Hustota zalidnění | 2 185,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Natacha Bouchart |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 62100 |
| INSEE | 62193 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Calais (anglicky Calle) je město na severu Francie v departmentu Pas-de-Calais a regionu Hauts-de-France. Má 77 000 obyvatel.
Město leží na pobřeží Lamanšského průlivu. Je nejvýznamnějším přístavem spojujícím pomocí trajektů Velkou Británii se zbytkem Evropy. Nedaleko města je také ústí Eurotunelu.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Sousední obce: Marck, Coulogne, Coquelles a Sangatte.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel
Historie[editovat | editovat zdroj]
Calais náleželo k buloňskému hrabství, hrabě Filip Hurepel jej roku 1224 nechal opevnit.
Calais a okolí bylo od roku 1347 do roku 1558 anglickou kolonií nazývanou území Calais (Pale of Calais, Calaisis), důležitým vojenským opěrným bodem na pevnině a komerčním cenrem zejména pro textilní obchod ve Flandrech. Král Eduard III. jej oblehl po bitvě u Kresčaku a po 11 měsících získal. Jean Froissart ve své kronice píše, že král vyhlásil, že pokud se najdou dobrovolníci z řad měšťanů, kteří vyjdou prostovlasí a bosí z hradeb a vydají mu klíče od města, ušetří životy všech ostatních. Šest radních se rozhodlo obětovat a vydat se do rukou nepřítele, i když před popravou je nakonec zachránila přímluva královny Filipy. Na počest tohoto činu vytvořil Auguste Rodin bronzové sousoší Občané z Calais, které je umístěno před místní radnicí.[1] Podle pozdější legendy v Calais Eduard pořádal bál, při kterém Janě z Kentu spadl podvazek, na což král reagoval slovy honi soit qui mal y pense („ať se hanbí, kdo o tom zle smýšlí“) a založením podvazkového řádu.
Město se neúspěšně snažil dobýt burgoňský hrabě Filip Dobrý roku 1436 a zůstalo i po skončení stoleté války v bitvě u Castillonu roku 1453 jediným anglickým panstvím na evropské pevnině. Teprve za italských válek, kdy hrozila španělská invaze do Francie podporovaná Anglií město dobyl vévoda de Guise roku 1558 a připojil k francouzské koruně.
Během novověku město ztratilo svůj někdejší význam ve prospěch přístavů Boulogne-sur-Mer a Dunkerk. V roce 1885 se k rybářskému městečku Calais podstatně zvětšilo připojilo území sousedního většího průmyslového města Saint-Pierre.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Město bylo známé produkcí krajek, které je zasvěceno muzeum Cité internationale de la dentelle et de la mode de Calais.
Významnými památkami jsou hodinová věž Tour du Guet a farní kostel Notre-Dame, obojí ze 13. století, a citadela ze 16. století.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Henri Ernest Baillon — botanik
- Yvonne Vendrouxová — manželka generála de Gaulla
- Gérard Debreu — ekonom
- Didier Lockwood — hudebník
- Romain Barras — atlet
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bardejov, Slovensko
Brăila, Rumunsko
Dover, Anglie, Spojené království
Duisburg, Německo
Riga, Lotyšsko- Wismar, Německo
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Calais ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Calais na Wikimedia Commons - (francouzsky) Turistická kancelář oblasti Calais
