Doubrava (Aš)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Doubrava
Doubrava 2008-10-25.jpg
charakter sídla: vesnice
obyvatel: 119 (2011)
PSČ: 352 01
součást obce:
okres: Cheb
historická země: Čechy
katastrální území:
kód části obce: 69230
Doubrava
Red pog.svg
Doubrava
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Doubrava (německy a do roku 1947 Grün[1]) je vesnice v okrese Cheb, spadající pod město . Nachází se na hranicích s německým Svobodným státem Sasko. V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.[2] Doubrava je v osadním výboru se sousední obcí Kopaniny.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Doubrava leží přibližně 6 kilometrů severovýchodně od Aše v nadmořské výšce 507 metrů. V blízkosti se nachází přírodní park Halštrov. Doubrava se nalézá na státní hranici s Německem, přesněji se saským zemským okresem Vogtland. Hned za státní hranicí se nachází lázeňské město Bad Elster. Hraniční přechod mezi Doubravou a Bad Elsterem, otevřený v roce 1996, byl do roku 2008 pouze turistický. Se vstupem České republiky do Schengenského prostoru byl hraniční přechod otevřen i pro osobní automobilovou dopravu. Stalo se tak i přes to, že města Aš i Bad Elster proti otevření přechodu pro automobilovou dopravu protestovala kvůli možnému znečištění přírodního parku. Počátkem roku 2009 nechala radnice Bad Elsteru udělat průzkum. Zjistilo se, že přes přechod projede měsíčně na 10 tisíc vozidel.[3] V současné době se hledají možnosti, jak dopravu z Doubravy odklonit.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doubrava je poprvé zmiňována již v roce 1392 jako majetek Konráda z Neubergu. Na přelomu 14. a 15. století získávají Doubravu Zedtwitzové, kteří jí vlastní po dalších 500 let, až do roku 1945. Kolem roku 1600 byl v Doubravě postaven zámek, který byl v 18. století přebudován do novogotického stylu. Nad vchodem je zasazen znak Zedwitzů, pocházející z trosek zámku v Kopaninách. V roce 1990 byla budova zámku opravena a dnes slouží jako restaurace. V 17. století zde existovaly papírny, jež vyvážely papír do celé Evropy, ale po 2. světové válce zanikly.

V 19. století bylo místo oblíbeným cílem turistů, proto se zde také nacházelo pět restaurací. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva počet obyvatel citelně klesl. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla Doubrava v roce 1930, kdy zde žilo ve 128 domech přes osm set obyvatel.

Do Doubravy vede z Aše turistická cesta, o které se říká, že je jednou z nejkrásnějších na Ašsku. Jedná se o stezku značenou žlutou značkou, která začíná na rozcestí pod rozhlednou na Háji, a vede podél řeky Bílý Halštrov.

V roce 2008 nechala ašská radnice prozkoumat doubravské prameny[3][4][5]. Ukázalo se, že se jedná o podobné prameny, jako v sousedním Bad Elsteru, což by mohlo vézt k obnově turistiky v tomto regionu.

24. dubna 2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem[6][7][8], a přejmenován na Pramen století. Město Aš tímto činem začíná s pomalou přípravou na revitalizaci Doubravy, která by podle slov MÚ Aš mohla do 10 let konkurovat blízkému lázeňskému trojúhelníku[8] (Františkovy Lázně-Mariánské Lázně-Karlovy Vary), ale také sousednímu Bad Elsteru a Bad Brambachu.

Od roku 2009 se v Doubravě nachází pobočka společnosti Ašské lesy. V říjnu 2009 byly v Doubravě nalezeny zbytky památníku obětem 1. světové války.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 128 domech 808 obyvatel. 7 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 732 k německé. Žilo zde 168 římských katolíků a 637 evangelíků.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 845 819 845 985 992 895 808 257 180 141 133 89 94 119
Počet domů 88 88 97 100 114 112 128 135 . 42 40 43 44 46

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Aši.
  • Zedtwitzký zámek
  • Hrobka Zedtwitzů na místním hřbitově, která je v dezolátním stavu.
  • Pramen kyselky, která je stejného složení jako prameny v sousedním německém městě Bad Elster.
  • Dřevěná hřbitovní márnice

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministerstva vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1948
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 264.  
  3. a b Společný projekt obcí Doubrava a Bad Elster oživí region ct24.cz
  4. Doubrava u Aše: Další lázně? zapad.cz
  5. Aš nechá sledovat pramen v Doubravě, možná je léčivý Český rozhlas
  6. pravoslavnacirkev.cz- metropolita Kryštof
  7. Doubrava: Pramen v Doubravě posvětí arcibiskup Chebský deník.cz
  8. a b Doubrava může do deseti let konkurovat ostatním lázním Chebský deník.cz
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 1.  
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.  

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • PELANT, Jan: Města a městečka západočeského kraje, (1988)
  • Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MÚ Aš, (2005)
  • Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město

 • Dolní Paseky • Doubrava • Horní Paseky • Kopaniny • Mokřiny • Nebesa • Nový Žďár • Vernéřov