Adorf (Vogtland)

Adorf ; Adorf/Vogtl.
	Náměstí
	; znak
Poloha
Souřadnice	50°19′ s. š., 12°16′ v. d.
Nadmořská výška	494 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Fojtsko
Administrativní dělení	9 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,9 km²
Počet obyvatel	4 729 (2022)
Hustota zalidnění	110,2 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Rico Schmidt
Oficiální web	www.adorf-vogtland.de
Adresa obecního úřadu	Markt 1; 08626 Adorf
Telefonní předvolba	037423 a 037430
PSČ	08626
Označení vozidel	V, AE, OVL, PL, RC
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adorf, oficiálně Adorf/Vogtl., je město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má přibližně 4 700^[1] obyvatel. Patří do takzvaného Fojtského hudebního koutu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Adorf vznikl v roce 1200 jako osada na obchodní cestě mezi Plavnem a Chebem. V roce 1294 je obec zmiňována jako oppidum Adorph, v roce 1328 jako stat czu Ahdorf, roku 1461 jako Adruff a v roce 1557 poté jako Adroff.

Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do Čech. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce 1293 propůjčena městská práva. V roce 1357 připadlo město do majetku míšenského markrabství, od roku 1485 vlastnilo Adorf Saské kurfiřtství. Poté se v roce 1547 stalo majetkem pánů z Plavna, a roku 1569 konečně připadlo Sasku.

V roce 1865 byl Adorf připojen na železniční síť. V roce 1899 byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce 1996 součástí zemského okresu Fojtsko, náležel do dnes již neexistujícího zemského okresu Olešnice (Oelsnitz).

Od roku 2006 nese oficiální úřední název Adorf/Vogtl.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Jedna z památek je 231 metrů dlouhé Tržní náměstí, pocházející ze 13. století. Na jeho severní straně stojí městský secesní kostel svatého Michala, vystavěný v letech 1904 až 1906. Radnice pochází z roku 1896. Freiberger Tor, která bývá také označována jako Brána Fojtska, poskytuje přístřeší vlastivědnému muzeu. Adorf je známý svým parkem Klein-Vogtland (malé Fojtsko), kde se nachází modely budov a jiných staveb, jejichž předobrazy stojí v zemském okresu Fojtsko. Jedná se například o známý starý most Göltzschtalbrücke nebo klingenthalský kruhový kostel. K výstavě patří také miniaturní železniční dráha a botanická zahrada, kde se nachází největší oddělení travertinu v celém Německu. V městské části Remtengrün stojí dřevěná rozhledna v nadmořské výšce 566 metrů.

Památná místa[editovat | editovat zdroj]

Na místním hřbitově se nachází památník sovětským válečným zajatcům a obětem, které byly do Německa zavlečeny během druhé světové války na nucené práce.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Do Adorfu byly přivedeny koleje v roce 1865. Staví zde vlaky německých státních drah (Deutsche Bahn) a soukromé vlaky společnosti Vogtlandbahn. Z Adorfu vedou přímé spoje do Cvikova, Falkensteinu (Vogtland), Hofu a Plavna. Deutsche Bahn nabízí také regionální expres do saských lázní Bad Brambach a do Lipska. Prostřednictvím vlaků společnosti Vogtlandbahn jsou také snadno dosažitelná česká města Cheb a Mariánské Lázně. Do Adorfu vedou také přímé koleje z České republiky na trati Cheb-Adorf (trať č. 148), která je však uzavřena od konce druhé světové války, a na české straně končí v poslední zastávce Hranice v Čechách.