Bad Elster
| Bad Elster | |
|---|---|
.JPG) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°16′55″ s. š., 12°14′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 546 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Fojtsko |
| Administrativní dělení | 6 městských částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,8 km² |
| Počet obyvatel | 3 644 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 184,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Olaf Schlott |
| Oficiální web | badelster |
| Adresa obecního úřadu | Kirchplatz 1 08645 Bad Elster |
| Telefonní předvolba | 037437 |
| PSČ | 08645 |
| Označení vozidel | V, AE, OVL, PL, RC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bad Elster (výslovnost: IPA: [baːt ˈɛlstɐ], 
poslech; česky zastarale Lázně Halštrov) je lázeňské město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má přibližně 3 600[1] obyvatel. Město leží v blízkosti hranic tří území: Saska, Bavorska a Čech, a v blízkosti měst Aše, Hofu a Plavna. Bad Elster patří mezi města mikroregionu Přátelé v srdci Evropy. Leží v údolí podél Bílého Halštrova a obklopují jej vysoké lesní porosty, které ho chrání před extrémními teplotními výkyvy. Má přibližně 3 600[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bad Elster do konce 18. století[editovat | editovat zdroj]
Jeden až dva kilometry severozápadně od města se nachází zbytky kruhového valu (tzv. Starého zámku) z 12. století, které dokazují osídlení oblasti dlouho před první historickou zmínkou o městu v roce 1324. V roce 1412 vykupují pozemky města a okolí Zedtwitzové, v jejichž držení zůstávají až do 18. století. Léčebný účinek Halštrovského pramene (kdysi označován jako Säuerling (Kyselka), dnes Moritzquelle) byl spoznán velmi brzy. Jiří Leisner, tehdejší plavenský městský lékař a osobní lékař zemského pána, vévody Moritze ze Saska a Zeitzu zapisuje v roce 1669, že „tato voda byla od nepaměti používána nejen obyvateli Elsteru, ale jezdili si pro ni až z Adorfu“ a také píše, že „byla využívána pacienty s mnoha nemocemi“. V roce 1795 navštívil Elster slavný básník Johann Wolfgang von Goethe, a později ve svém díle uvádí halštrovské prameny Hermanna a Dorotheu.
19. a 20. století[editovat | editovat zdroj]
Před rokem 1851 byl Elster jen samostatnou farou. V roce 1892 byl vysvěcen nový novogotický kostel Svaté Trojice. Starý kostel Svatého Petra a Pavla byl zbourán. Elster od roku 1848 patřil k Saským královským státním lázním, díky čemuž se rychle rozrůstal počet lázeňských hostů: 1848: 129; 1850: 378, 1860: 1.750, 1870: 2450, 1890: 5870, 1900: 8900, 1990: 15 600. Od roku 1875 nese místo název Bad Elster a od roku 1935 užívá městských práv. Roku 1880 zde bylo otevřeno Lázeňské muzeum, které se stalo prvním svého druhu nejen ve městě, ale i v celém zemském okresu Fojtsko.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1834 | 1871 | 1890 | 1910 | 1925 | 1939 | 1946 | 1964 | 1971 | 1990 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 701 | 1248 | 1120 | 2251 | 3368 | 3546 | 3657 | 3353 | 3336 | 4701 | 4101 | 4060 |
Památky[editovat | editovat zdroj]
- katolický kostel sv. Alžběty, vystavěn v letech 1912–1913
- evangelicko-luteránský kostel sv. Trojice
- hrob na městském hřbitově pro čtyři neznámé válečné zajatce 2. světové války, kteří zemřeli během nucených prací.
Městské části[editovat | editovat zdroj]
Bärenloh, Christiansreuth, Heißenstein, Kessel, Mühlhausen, Reuth a Sohl včetně Schwarzenbrunnu.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Bad Elster žije především z turismu, který do městské kasy přináší velké množství peněz. Ve městě se nachází sedm lázeňských rehabilitačních klinik. V roce 2005 se zde nacházelo 35 ubytovacích míst, které nabízeli až 2400 lůžek. Během téhož roku bylo napočítáno 540 000 přenocování.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti města se nachází rychlostní silnice B 92, která bývá však jen málo vytížená. Z Bad Elsteru vedou do České republiky dva dopravní hraniční přechody; jeden do Hranic (část Krásňany), a druhý do Doubravy u Aše, pro dopravu otevřený v roce 2008. Proti otevření pro automobilový provoz protestovaly radnice v Aši i v Bad Elsteru, ale marně. Důvodem protestů byly možné neblahé následky pro přírodní park Smrčiny. Nádraží v Bad Elsteru na trati Cheb – Plauen se nachází asi 2,5 kilometru od středu města, na okraji místní části Mühlhausen.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bad Waldsee, Německo (od roku 1990)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Elster na německé Wikipedii.
- ↑ a b c register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Elster na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky města
- (německy) Informace o městě
