Přeskočit na obsah

Ostrava-Svinov (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostrava-Svinov
Historická část výpravní budovy
Historická část výpravní budovy
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
MěstoOstrava
UlicePeterkova
Souřadnice
Ostrava-Svinov
Ostrava-Svinov
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice344341
Tratě321, 271
Nadmořská výška215 m n. m.
V provozu od1847
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje15 (z toho 4 kusé)
Nástupiště (nástupní hrany)4 (10)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravatramvaj, autobus,
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaČD centrumÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceBufet nebo rychlé občerstveníVnitrostátní pokladní přepážkaPoštaSchodištěEskalátoryVýtahyPlatba v EurechSměnárnaObchody a další službyBankomatTAXI
Kód památky49797/8-3977 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrava-Svinov (do 60. let 20. století Svinov-Vítkovice, potom přibližně do roku 1993 Ostrava-Poruba[1]) je železniční stanice na adresách Peterkova 79/5, Peterkova 132 a prosklená přístavba na ul. Peterkova 107/16 nacházející se ve Svinově, jedné z ostravských městských částí.

Stanice leží na trati Přerov–Bohumín a ve stanici z ní odbočují tratě do Opavy a Českého Těšína.[2] Dominantou stanice je neobarokní výpravní budova z roku 1845 s prosklenou přístavbou odbavovací haly postavenou podle projektu architekta Václava Filandra v roce 2006.[3] Objekt je kulturní památkou.[4]

Ve stanici zastavují vlaky všech kategorií dopravců České dráhyRegioJet či LEO Express.

Do roku 2018 zde byl informační systém HIS-VOICE s hlasem populárního herce, režiséra a dabéra Václava Knopa od firmy mikroVOX, nyní je zde instalován systém INISS od firmy CHAPS s hlasem herečky a dabérky Kateřiny Mendlové Horáčkové (původně mezi lety 2018 až 2021 s hlasem brněnské herečky Danuše Hostinské-Klichové). Od roku 2018 je stanice řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov.[5]

Před nádražím je umístěna kovová socha Levitace od sochaře Davida Moješčíka.

Nádraží bylo postaveno v rámci budování Severní dráhy císaře Ferdinanda v úseku z Lipníka nad Bečvou do Bohumína, který byl dokončen v roce 1847. Dokončení tohoto úseku mělo zpočátku význam především kvůli dolům na Ostravsku. Po dokončení opavské přípojky v roce 1855 začalo toto nádraží nabývat na významu a po dokončení Vítkovické závodní dráhy (VZD) v roce 1888 se stalo též nákladním nádražím s velkým počtem seřaďovacích kolejí zasahujících až do prostor pozdější dálnice D1.[6][7] Jeho využití bylo v 70. a 80. letech 20. století podtrženo těžbou uhlí v přilehlém dole Svinov.[zdroj?]

Původní nádraží bylo dvakrát rozšířeno, a to v 70. letech 19. století a poté v roce 1895, kdy se z něho stal architektonický a urbanistický celek v neobarokním slohu.[8][9] Začátkem 20. století mělo podobu dochované výpravní budovy s krytým prvním nástupištěm a dále valy nahrnutými mezi dalšími kolejemi.[10]

Ve 20. letech 20. století byla vystavěna lávka, přes kterou bylo v místech jižního podchodu možné se bezpečně přesouvat mezi nástupišti ČSD a VZD.[6][11] Naopak v místech pozdějšího severního podchodu vedl úrovňový přechod přes koleje (viz historické fotografie v galerii níže). Zhruba v polovině 90. let 20. století byla lávka kvůli jejímu nevyhovujícímu technickému stavu snesena a pro příchod k vlakům tak sloužil do roku 2003 (kdy byly vybudovány podchody) pouze zmiňovaný úrovňový přechod.

Tramvajové tratě

[editovat | editovat zdroj]
Připomínka tramvajové trati na svinovském přednádraží

V prostoru před výpravní budovou nádraží vedly historicky 3 tramvajové tratě do:[10]

Dostavba Polanecké spojky

[editovat | editovat zdroj]

S rostoucím vytížením VZD přestávala její jedna kolej stačit potřebám spojení mezi Svinovem a Vítkovicemi a tak byly začátkem 60. let 20. století obnoveny plány na dostavbu a zprovoznění tzv. Polanecké spojky. Jejím prostřednictvím se 22. prosince 1964 otevřela větev trati z Kunčic přes Vítkovice na Svinov nebo Polanku nad Odrou, čímž byla zprovozněna trať Svinovem a Českým Těšínem.

Křižovatka dělníků a havířů

[editovat | editovat zdroj]

Především v 80. letech 20. století nádražím procházely denně tisíce dělníků a havířů, kteří dojížděli z okolí pracovat do ostravských továren a šachet. Svinovská nádražní restaurace, stánky a bufety na nástupištích díky tomu vyexpedovaly jedno z největších množství jídel mezi stravovacími podniky v Ostravě. Podle tehdejšího provozovatele se tam denně prodalo 35 hektolitrů piva, 2500 obložených housek, 2000 obložených chlebíčků a 150 kg hotových salátů. Ve stánku na „opavském“ nástupišti se prodalo 100 kg hrubých párků s hořčicí.[9]

Zánik dráhy do Vítkovic

[editovat | editovat zdroj]

1. července 1991 byla na VZD ukončena osobní doprava a v roce 1995 byl snesen úsek kolejí po ocelárny.[6] Pozůstatkem této trati je ocelový příhradový most přes řeku Odru z roku 1926, na kterém byla zřízena cyklostezka, a násyp s opěrnými zdmi mostků v místní části Nová Ves.[7] Tím došlo také k uvolnění místa pro úsek dálnice D1 Ostrava-Rudná – Hrušov budovaný v letech 2003 až 2007.

Povodně v roce 1997

[editovat | editovat zdroj]

Nádraží bylo zasaženo povodněmi v roce 1997,[14] neobešlo se to bez rabování.[9]

Kompletní rekonstrukce nádraží

[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce v letech 2001 až 2006 byla součástí výstavby 2. železničního koridoru a byla prováděna za plného provozu nádraží. Celkové náklady na obnovu svinovského nádraží vyšly na 580,6 milionu korun.[15]

Rekonstrukce trati a nástupišť

[editovat | editovat zdroj]

V první etapě mezi lety 2001 a 2003 proběhla výstavba nových krytých nástupišť a k nim vedoucích podchodů na jižní a severní straně nádraží. Na tomto základě bylo optimalizováno i okolní kolejiště. „Opavskému“ nástupišti v severní části nádraží byl zachován jeho historický ráz.[16]

Rekonstrukce přednádraží

[editovat | editovat zdroj]

V další etapě mezi lety 2003 a 2005 vznikl vybouráním dvou protilehlých a dvou vzdálených objektů nový přednádražní prostor s autobusovými zastávkami, parkovacími plochami, odpočinkovou zónou s vodními prvky a nový provozní objekt dopravního podniku s informačním střediskem města.[8][17]

Rekonstrukce výpravní budovy

[editovat | editovat zdroj]

V poslední etapě mezi lety 2004 a 2006 byla provedena rekonstrukce výpravní budovy, ze které byly během 70. a 80. let 20. století necitlivě sneseny veškeré architektonické články, osekány římsy a bosáže a dvojitá okna s obloukovým nadpražím byla vyměněna za typová zdvojená, kyvná.[8][18][19]

Architekt Václav Filandr nechal upravit budovu do její historické podoby, pro navýšení kapacity k ní nechal přidat moderní přístavbu vstupní haly v hi-tech stylu z oceli a skla. Přístavba byla zvolena maximálně průhledná, takže historická část nebyla zatlačena do pozadí.

Tato citlivá rekonstrukce byla v roce 2007 oceněna několika architektonickými cenami.[20]

Jelikož kvůli poddolování celý objekt za svou životnost klesl i s územím přibližně o 1 metr, kryté 1. nástupiště přestalo sloužit pro nástup do vlaků a stalo se venkovní čekárnou se stromy, retro stánky a venkovním posezením restaurace.[8]

Otevření rekonstruovaného nádraží

[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. června 2006 byla za přítomnosti primátora města Ostravy a představitelů Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, společnosti OHL ŽS, Státního fondu dopravní infrastruktury a Moravskoslezského kraje rekonstrukce oficiálně ukončena. Současně byla také oficiálně ukončena modernizace další části koridorové trati] v úseku StudénkaOstrava.[4][21][22][23]

Zaplavené jižní zhlaví stanice (15. 9. 2024)

Povodně v roce 2024

[editovat | editovat zdroj]

Areál nádraží byl zasažen povodní v roce 2024. Voda napáchala škody tak jako před 27 lety ve výpravní budově a nově také v obou podchodech, které byly kompletně zatopeny.[24] Železniční provoz ve stanici byl zcela zastaven od rána v neděli 15. září[25] do pondělí 23. září ráno,[26] kde však vlaky z jihu končily, neboť hlavní nádraží dosud nebylo po povodni v provozu.[27]

Dřívější názvy[28]

[editovat | editovat zdroj]
  • 1847–1907 Schönbrunn
  • 1907–1918 Schönbrunn-Witkowitz
  • 1918–1939 Svinov-Vítkovice
  • 1939–1942 Schönbrunn-Witkowitz
  • 1943–1945 Schönbrunn (Oder)
  • 1945–1961 Svinov-Vítkovice
  • 1961–1993 Ostrava-Poruba
  • 1993–dosud Ostrava-Svinov

Propojení se svinovskými mosty

[editovat | editovat zdroj]
Svinovské „plato“ před demolicí (2010)

V 70. letech 20. století se předpokládala výstavba nové výpravní budovy, která by byla spojena s nově vystavěnými svinovskými mosty tzv. „platem“. To mělo být vybaveno i pojízdnými chodníky, avšak celý záměr se nikdy nerealizoval.[8] Bylo postaveno jen to tzv. „plato“, které představovalo pasáž, k níž vedla od nádraží ocelová konstrukce s pozvolně stoupajícím chodníkem.[29] Komerční prostory pasáže nejčastěji obsazovali trhovci s levnou módou. Postupem času se staly nevzhlednými a tak je po různých časových průtazích nechalo město na podzim roku 2010 zbourat. Uvolněný prostor plánoval soukromý investor zastavět novým třípatrovým obchodním molem s restauracemi a kavárnami, přes které by se cestující dostali z nádraží na svinovské mosty „suchou nohou“.[30] K tomuto záměru však nakonec nedošlo, proto v těchto místech vede pouze nekrytý chodník.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
  1. VRCHLABSKÝ, Petr. Ostravou po kolejích. Protimluv - revue pro kulturu [online]. Prosinec 2008 [cit. 2016-08-27]. Roč. 7, čís. 4. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-28. 
  2. Mapa tratí [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  3. JANČAR, Rosťa. Prozkoumali jsme nejmodernější nádraží v Česku. Technet.cz [online]. 2006-11-28 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  4. a b Stavbaweb.cz – Železniční nádraží Ostrava-Svinov. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  5. Ostrava-Svinov – Nádražní hlášení. hlaseni.net [online]. [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  6. a b c LUKÁŠ. Vítkovická závodní dráha (VZD) [online]. 2022-10-30 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  7. a b VRÁNA, Jakub. ZANIKLÉ TRATĚ: „Werksbahn“ vítkovických železáren vozil miliony cestujících. iDNES.cz [online]. 2022-02-06 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f Archiweb - Nádraží Ostrava-Svinov. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  9. a b c Čtyřicet let šéfuje legendární svinovské nádražce. Co vše už tady prožil?. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  10. a b Když Svinovem staletí letí – ostravskepesiny.cz [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  11. Fotogalerie - detaily fotografie 460.028-4 + 460.021-9. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  12. VRÁNA, Jakub. ZANIKLÉ TRATĚ: Dráha ze Svinova postavila socialistickou Porubu. iDNES.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  13. VRÁNA, Jakub. ZANIKLÉ TRATĚ: Vlaky z Klimkovic vystřídaly tramvaje. Osud dohnal i je. iDNES.cz [online]. 2020-12-06 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  14. Povodeň 1997 [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  15. VENTURA, Tomáš. Dráhy opravily nádraží Svinov, chystají i další. iDNES.cz [online]. 2006-06-29 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  16. Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  17. V Ostravě-Svinově bude otevřena nová nádražní hala. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  18. Proměny Ostravy #382. www.msstavby.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  19. Nádraží ČD Ostrava - Svinov - Reference - Ekofas - revitalizace domů. www.ekofas.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  20. GRYGERA, Filip. České skvosty. Nejlepších deset rekonstrukcí posledních let. iDNES.cz [online]. 2014-10-26 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  21. STRNISKO, Ing Jiří. Nejmodernější nádraží v ČR, Ostrava-Svinov, začalo sloužit veřejnosti. Railpage.net [online]. 2006-07-03 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  22. Nádraží Ostrava Svinov - 29. červen 2006 - Večerník z Čech | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  23. Ukončení přestavby a rekonstrukce železniční stanice Ostrava-Svinov v roce 2006. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  24. TOMEŠ, Michal. Nádraží Svinov pod vodou. Povodeň ochromila provoz v Ostravě, zachránit ji mají dieselové lokomotivy. Deník N [online]. 2024-09-16 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  25. JANIUREK, Zdeněk. Povodeň odřízla Ostravu. Svinovské nádraží pod vodou. Moravskoslezský deník. 2024-09-15. Dostupné online [cit. 2024-09-25]. 
  26. JANIUREK, Zdeněk. Svinovské nádraží otevře v pondělí ráno. Moravskoslezský deník. 2024-09-22. Dostupné online [cit. 2024-09-25]. 
  27. Hlavní nádraží v Ostravě je stále zavřené, stanice ve Svinově už je v provozu. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  28. Ostrava-Svinov. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  29. Fotogalerie - detaily fotografie 749.242-4. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  30. SUPÍKOVÁ, Bronislava Rudinská. OBRAZEM: Vzpomínáte? Svinovské plato, před 12 lety šla ostuda Ostravy k zemi. Moravskoslezský deník. 2022-11-12. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]