Dělník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o lidské profesi. O soše Miroslav J. Černého pojednává článek Dělník (Miroslav J. Černý).
Dělník ve Vítkovických železárnách okolo roku 1900

Dělník je označení námezdně pracujícího člověka, vykonávajícího převážně fyzicky namáhavou práci. Od živnostníka jej odlišuje především závislost na zaměstnavateli a mentální pocit nesamostatnosti.[1] Jedná se o obecné označení, které může být specifikováno přívlastkem podle druhu činnosti: např. textilní (textilák), přadelní (přadlák), lesní, stavební či hutní dělník. Podle míry vzdělanosti, resp.vyučení lze dělníky rozdělit na kvalifikované a nekvalifikované (pomocné). Společenská skupina dělníků se označuje jako dělnictvo nebo dělnická třída (ať už v Marxově, nebo Weberově pojetí).

Integrační a dezintegrační faktory dělnictva[editovat | editovat zdroj]

Sociální vrstva označovaná jako dělnictvo se rodila v postupném procesu, v němž se utvářelo vědomí společných zájmů a identity dělníků. Homogenizace dělnictva spočívala především v proměně tovaryše v dělníka v důsledku přechodu od cechovní k tovární výrobě, dále se ovšem musely překonat partikulární identity dělníků v jednotlivých výrobních odvětvích[p 1] a v neposlední řadě míru stmelení dělnictva určovaly také rozdíly mezi dělníky v rámci jednoho odvětví (kvalifikovaní vs. nekvalifikovaní dělníci, mistři vs. nádeníci). Naopak integračně působily zejména společné prožitky z práce jako sdílení těžké fyzické práce, šikany, zážitek těžkého úrazu či smrti spolupracovníka nebo třeba stávky.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Identita přadláků, tkalců, huťařů, horníků apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan : Vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870–1914. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. ISBN 978-80-7325-233-5. S. 10 a 17.  
  2. Fasora, Dělník a měšťan, s. 35–37.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Albín Bráf: Články o dělnické otázce, nákladem vlastním, Praha 1893
  • Antonín Robek: Společenský a rodinný život pražských dělníků v první polovině devatenáctého století, Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, Praha 1975
  • Antonín Robek, Mirjam Moravcová, Jarmila Šťastná: Stará dělnická Praha – život a kultura pražských dělníků 1848-1939, Academia, Praha 1981
  • Stanislav Knob, Tomáš Rucki a kolektiv: Problematika dělnictva v 19. a 20. století I., Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Ostrava 2011, ISBN 978-80-7368-970-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]