Prosenice (nádraží)
| Prosenice | |
|---|---|
.jpg) Výpravní budova v roce 2015 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Město | Prosenice |
| Souřadnice | 49°30′11,36″ s. š., 17°29′5,66″ v. d. |
  Prosenice(stanice) | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 346528 |
| Trať | Přerov–Bohumín |
| Nadmořská výška | 235 m n. m. |
| V provozu od | 1880 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
| Dopravní koleje | 5 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2(3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobus |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prosenice (dřívější názvy: Radwanitz, Radwanitz-Prossenitz, Radvanice, Radvanice-Prosenice)[1] jsou železniční stanice, která se nachází na trati Přerov–Bohumín, původní železniční trať společnosti c.k.privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v obci Prosenice. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru ČD.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Železnice byla postavena v roce 1842, úsek z Přerova do Lipníku nad Bečvou.[2] V roce 1881 byla zřízena zastávka v km 191,363 u strážního domku. V roce 1898 byla uvedena do provozu železniční stanice.[3] Výstavbou II. koridoru ČD v letech 1999–2001 byl v Prosenicích zřízen podchod k novým krytým ostrovním nástupištím s výtahem. V tomto období byla snesena stavědla z obou zhlaví. Železniční stanice Prosenice je dálkově řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov). Do stanice jsou zaústěny tři železniční vlečky.[4][5][6]
Stanice
[editovat | editovat zdroj]Železniční stanice měla v roce 1898 zděnou výpravní budovu, staniční strážní domek, přízemní obytný dům a dřevěné skladiště. Na výjezdu ze stanice navazuje odbočná trať na Dluhonice.[4] Ve stanici byl dřevěný sklad na kamenné podezdívce IV. třídy o délce 6 m, který byl postaven podle typizovaného plánu (Normalplan No 101).
Výpravní budova
[editovat | editovat zdroj]V roce 1898 byla vybudována výpravní budova podle typizovaného plánu (Normalplan No 42) z režného cihlového zdiva. Autorem typizovaného plánu byl Anton Dachler. Výpravní budova má obdélný půdorys s postranními dvouosými rizality. V podélných průčelích byla obdélná okna v šambránách s ušima, završené přímým záklenkem. Štíty byly bedněné. Vestibul byl průchozí a byla v něm pokladna s okénkem a čekárna III. třídy. Čekárna pro I. a II. třídu byla společná. V přízemí byla ještě dopravní kancelář, místnost přednosty, c. k. pošta, dělnická kasárna a příslušenství. V patře byly dva dvojpokojové byty s kuchyněmi, společné příslušenství bylo na chodbě. Výpravna v Prosenicích se dochovala téměř v původní podobě mimo oken a bedněných štítů.[7][8]
Strážní domek
[editovat | editovat zdroj]V blízkosti výpravní budovy byl postaven staniční strážní dům se čtyřmi byty podle typizovaného plánu (Normalplan No 21b) a byl rozšířen dvouosou přízemní přístavbou. Strážní domek byl postaven z režného cihlového zdiva, podélné strany byly pětiosé. V přízemí a v patře byly dva dvoupokojové byty se samostatnou kuchyní a sociálním zařízením (společné pro každé patro). Původní strážní domek z roku 1881 byl zbourán v roce 1986.[3]
Služby ve stanici
[editovat | editovat zdroj]V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: bezbariérové WC, čekárna.[9] V blízkosti stanice je autobusová zastávka. Od stanice vede turistická trasa:
žlutá turistická značka k Radvanicím- po fialové turistické značce Pobečví.
Obytné domy
[editovat | editovat zdroj]Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. Na přerovské straně stanice byl postaven přízemní obytný dům, který měl půdorys podkovy, z režného cihlového zdiva.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 160.
- ↑ Historie : Prosenice. prosenice.osobni-stranka.cz [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Kolektiv. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001, s. 68
- ↑ a b VÁVRA, Stanislav. VYUŽITÍ ŠTÍHLÝCH VÝHYBEK PŘI ZVYŠOVÁNÍ RYCHLOSTI A PROPUSTNOSTI TRATÍ V ŽST. PROSENICE. České Budějovice 2014, s. 55. Dostupné online Archivováno 19. 11. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Časopis Automa Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Staniční řád žst. Prosenice. Dostupné online.
- ↑ Borovcová ... c.d., s. 35
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 69–75.
- ↑ Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
- 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prosenice na Wikimedia Commons
