Druhý železniční koridor

II. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné. Koridor prochází po následujících tratích Správy železnic:

(Hohenau ÖBB –) Břeclav – Přerov (v jízdním řádu pro cestující trať 330)
Přerov – Ostrava – Bohumín (trať 271)
Bohumín – Petrovice u Karviné (– Zebrzydowice PLK) (část tratě 320)

II. železniční koridor představuje kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení mezi Vídní popř. Bratislavou a Varšavou. V tomto smyslu jde o část 6. panevropského koridoru. Celková délka koridorové tratě je 213 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tato trať byla původně páteřní tratí Severní dráhy císaře Ferdinanda.

Mezi Břeclaví a Přerovem se začalo pravidelně jezdit v roce 1841, trať mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla uvedena do provozu o rok později. Poté byla stavba pozastavena a zahájení provozu z Lipníka do Bohumína se posunulo až do roku 1847. Od roku 1851 se začalo se zdvoukolejňováním v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou. Zdvoukolejnění celé tratě bylo dokončeno do roku 1906.

2. železniční koridor se začal stavět v září 1997 modernizací úseku Hodonín – Moravský Písek.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2004 byl 2. železniční koridor stavebně po 7 letech dokončen.^[zdroj?] K úplnému dokončení zbývá ještě přestavět velké železniční uzly Přerov (už jen 2. etapa, severní část nádraží) a Ostrava.

Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h[editovat | editovat zdroj]

Pro běžné soupravy[editovat | editovat zdroj]

Hrušky – Napajedla mimo oblouk za stanicí Moravská Nová Ves (150 km/h) 64 km
Otrokovice – Přerov 27 km
Jeseník nad Odrou – Studénka mimo průjezd stanicí Suchdol nad Odrou 13 km
Jistebník – Ostrava-Svinov 9 km

Pro vlaky s naklápěcími soupravami[editovat | editovat zdroj]

Hrušky – Napajedla mimo oblouk za stanicí Moravská Nová Ves (150 km/h) 64 km
Otrokovice – Přerov 27 km
Prosenice 1 km
Lipník nad Bečvou – Jezernice 5 km
Jeseník nad Odrou – Ostrava-Svinov mimo průjezd stanicí Studénka 32 km

Úseky s velmi sníženými rychlostmi[editovat | editovat zdroj]

průjezd Ostravou 60 km/h
průjezd Dětmarovicemi 60 km/h
průjezd Petrovicemi u Karviné 65 km/h

Přehled úseků[editovat | editovat zdroj]

úsek	délka	zahájení výstavby	uvedení do provozu
Břeclav st.hr. - Břeclav (mimo)	18,5 km	1997	1998
uzel Břeclav	4 km	2007	2014 ^[1]
Břeclav (mimo) – Hodonín (včetně)	18,5 km	1999	2000
Hodonín (mimo) – Moravský Písek (včetně)	20,4 km	1997	1999
Moravský Písek (mimo) – Huštěnovice (včetně)	18,5 km	1999	2001
Huštěnovice (mimo) – Otrokovice (včetně)	11,9 km	1999	2001
Otrokovice (mimo) – Přerov (mimo)	24,1 km	2000	2002
Uzel Přerov; 1. stavba	4,5 km	2009	2014
Uzel Přerov; 2. stavba		2019	2022
Uzel Přerov; 3. stavba		plánováno 2026	plánováno 2028
Přerov (mimo) – Hranice na Moravě (včetně)	28,4 km	1999	2002
Hranice na Moravě (mimo) – Studénka (včetně)	33,5 km	2001	2004
Studénka (mimo) – Ostrava hl.n. (mimo)	17,1 km	2001	2003
Ostrava hl.n. (část)	4,5 km	plánováno 2028	plánováno 2034^[2]
Ostrava hl.n. (část) – Ostrava-Hrušov	1,5 km	2001	2003
Ostrava-Hrušov – Bohumín-Vrbice (mimo)	2,6 km	2008	2009
Bohumín-Vrbice (včetně) – Bohumín (mimo)	2,6 km	2001	2002
uzel Bohumín	2,9 km	2003	2005
Bohumín (mimo) – Petrovice u Karviné st.hr.	15,5 km	2001	2002

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] ttp://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/breclavske-nadrazi-v-novem-rychlejsi-a-bezpecnejsi-20141126.html

[2] ttps://zdopravy.cz/modernizace-zeleznicniho-uzlu-ostrava-se-odklada-se-stavbou-za-25-miliard-se-zacne-nejdrive-v-roce-2028-144791/

[1]

[2]

Tranzitní železniční koridory v Česku

První železniční koridor (Děčín – Praha – Brno – Břeclav)

Druhý železniční koridor (Břeclav – Přerov – Petrovice u Karviné; Přerov – Česká Třebová)

Třetí železniční koridor (Cheb – Praha – Ostrava – Mosty u Jablunkova; Česká Kubice – Plzeň)

Čtvrtý železniční koridor (Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha – Děčín)