Anton Dachler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anton Dachler
Narození 17. ledna 1841
Biedermannsdorf
Úmrtí 31. října 1921 (ve věku 80 let)
Vídeň
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anton Dachler (17. ledna 1841 Biedermannsdorf31. října 1921 Vídeň) byl rakouský architekt a stavební inženýr.

Život[editovat | editovat zdroj]

Anton Dachler se narodil v roce 1841 jako syn mlynáře.

V roce 1867 nastoupil u železnice Baros–Pécs, v letech 1886–1888 u SDF (stavební inženýr) a od roku 1889 pracoval jako architekt ve stavební kanceláři Severní dráhy Ferdinandovy (SDF)[1] pod vedením ředitele Viléma Astema. Od roku 1892 byl ředitelem stavebního odboru SDF.

Jako první navrhoval normalizované objekty (výpravní budovy, vodárny, výtopny a další) nejprve pro Dráhu moravskoslezských měst (Kojetín – Bielsko (nyní Bielsko-Biała)). Tyto objekty našly uplatnění nejen na lokálních drahách, které stavěla společnost SDF, ale i na hlavní trati z Vídně do Bochně. V plánové dokumentaci byly typové stavby označeny jako „Normalplan“. Pro danou stanici byl pak vybrán objekt, který vyhovoval místním podmínkám. Stavby byly realizovány jednotně z režného zdiva[p. 1]. Použité režné zdivo bylo monochomní nebo kombinovalo odstíny světlých a tmavých vystupujících prvků a ploch v barvě červené, oranžové nebo žlutobílé. Podle místních podmínek byly uplatňovány i kamenné prvky v podobě šambrán, záklenků, parapetů atd.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

  • nová výpravní budova z roku 1887 ve Frýdku-Místku [3] a další pozemní stavby[p. 2] (vodárna se dvěma kruhovými nádržemi[p. 3], výtopna a další).
  • výpravní budova Bielsko-Biała

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Anton Dachler je spojován se zavedením režného zdiva.
  2. Navrhované ostrovní nástupiště, sklad a stavědlo nebylo prohlášeno kulturní památkou.
  3. Byla zbourána.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-11]. Identifikátor záznamu 101788 : Železniční stanice - výpravní budova (komplex tří budov). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-11]. Identifikátor záznamu 103845 : Železniční stanice - výpravní budova čp. 2052. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-06]. Identifikátor záznamu 162847 : Železniční stanice Jistebník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-09]. Identifikátor záznamu 1425667080_0001 : výpravní budova. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „_“ Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „_“. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-09]. Identifikátor záznamu 1425667080_0002 : obytný dům. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „_“ Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „_“. 

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOROVCOVÁ, Alena Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda, Ostrava: NPÚ, 2012 ISBN 978-80-85034-66-0
  • KREJČIŘÍK, Mojmír Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. I a II.díl, 2003, 2005.