Prosenice (železniční stanice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prosenice
Výpravní budova v roce 2015
Výpravní budova v roce 2015
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Město Prosenice
Souřadnice
Prosenice(stanice)
Prosenice(stanice)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 346528
Tratě 270
Nadmořská výška 235 m n. m.
V provozu od 1880
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Dopravních kolejí 5
Nástupišť (hran) 2(3)
Prodej jízdenek Ne
Návazná doprava autobus
Služby ve stanici Bezbariérové WCSchodištěČekárna pro cestující
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční stanice Prosenice (dřívější názvy: Radwanitz, Radwanitz-Prossenitz, Radvanice, Radvanice-Prosenice)[1] se nachází na trati 270, původní železniční trať společnosti c.k.privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v obci Prosenice. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru ČD.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Železnice byla postavena v roce 1842, úsek z Přerova do Lipníku nad Bečvou.[2] V roce 1881 byla zřízená zastávka v km 191,363 u strážního domku. V roce 1898 byla uvedena do provozu železniční stanice.[3] Výstavbou II. koridoru ČD v letech 1999–2001 byl v Prosenicích zřízen podchod k novým krytým ostrovním nástupištím s výtahem. V tomto období byla snesena stavědla z obou zhlaví. Železniční stanice Prosenice je dálkově řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov). Do stanice jsou zaústěny tři železniční vlečky.[4][5][6]

Tratě[editovat | editovat zdroj]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice v roce 1898 měla zděnou výpravní budovu, staniční strážní domek, přízemní obytný dům a dřevěné skladiště. Na výjezdu ze stanice navazuje odbočná trať Dluhonice.[4] Ve stanici byl dřevěný sklad na kamenné podezdívce IV. třídy o délce 6 m, který byl postaven podle typizovaného plánu (Normalplan No 101).

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

V roce 1898 byla vybudována výpravní budova podle typizovaného plánu (Normalplan No 42) z režného cihlového zdiva. Autorem typizovaného plánu byl Anton Dachler. Výpravní budova má obdélný půdorys s postranními dvouosými rizality. V podélných průčelích byla obdélná okna v šambránách s ušima, završené přímým záklenkem. Štíty byly bedněné. Vestibul byl průchozí a byla v něm pokladna s okénkem a čekárna III. třídy. Čekárna pro I. a II. třídu byla společná. V přízemí byla ještě dopravní kancelář, místnost přednosty, c. k. pošta, dělnická kasárna a příslušenství. V patře byly dva dvojpokojové byty s kuchyněmi, společné příslušenství bylo na chodbě. Výpravna v Prosenicích se dochovala téměř v původní podobě mimo oken a bedněných štítů.[7][8]

Strážní domek[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti výpravní budovy byl postaven staniční strážní dům se čtyřmi byty podle typizovaného plánu (Normalplan No 21b) a byl rozšířen dvouosou přízemní přístavbou. Strážní domek byl postaven z režného cihlového zdiva, podélné strany byly pětiosé. V přízemí a v patře byly dva dvoupokojové byty se samostatnou kuchyní a sociálním zařízením (společné pro každé patro). Původní strážní domek z roku 1881 byl zbourán v roce 1986.[3]

Služby ve stanici[editovat | editovat zdroj]

V železniční zastávce jsou cestujícím poskytovány tyto služby: bezbariérové WC, čekárna.[9] V blízkosti stanice je autobusová zastávka. Od stanice vede turistická trasa:

Obytné domy[editovat | editovat zdroj]

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. Na přerovské straně stanice byl postaven přízemní obytný dům, který měl půdorys podkovy, z režného cihlového zdiva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 160. 
  2. Historie : Prosenice. prosenice.osobni-stranka.cz [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  3. a b Kolektiv. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001, s. 68
  4. a b VÁVRA, Stanislav. VYUŽITÍ ŠTÍHLÝCH VÝHYBEK PŘI ZVYŠOVÁNÍ RYCHLOSTI A PROPUSTNOSTI TRATÍ V ŽST. PROSENICE. České Budějovice 2014, s. 55. Dostupné online Archivováno 19. 11. 2017 na Wayback Machine.
  5. Časopis Automa Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  6. Staniční řád žst. Prosenice. Dostupné online.
  7. Borovcová ... c.d., s. 35
  8. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 69–75. 
  9. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]